(12.00 hodin)
(pokračuje Šeich)
Samozřejmě v duchu nového předpisu se udělalo spousta chyb a spousta úspěšných napadnutí rozhodnutí před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Udělovaly se pokuty a v podstatě se přicházelo o veřejné prostředky vyplývající z těchto chyb.
Já vím, že optimismus je pěkná vlastnost, ale představa pana ministra o tom, že nový předpis přinese rychlejší a finančně méně náročné rozhodování, nemůže v první chvíli, v tom poměrně možná i dlouhém prvotním období, být naplněna. Samozřejmě v právu platí, že neznalost zákona neomlouvá, ale na druhou stranu právě neznalost vždy bude mít za následek chyby, přehmaty, bude mít za následek samozřejmě i finanční ztráty. Pouhou logickou úvahou nikdy nemůže nový předpis implementovaný po takto krátké době platnosti starého předpisu, který se právě v této době zažívá, v této době vchází do krve komunálním politikům, v této době se začíná reálně naplňovat, začíná se reálně usazovat a začíná být komunálními politiky také reálně vnímán, reálně chápán. V tu chvíli se objevuje předpis zcela nový. Mně to připadá jako poměrně nezodpovědné laškování s komunálními politiky.
Myslím si, že by se v tomto směru měla Poslanecká sněmovna chovat odpovědně. Jsme však v nelehké situaci, kdy nemáme jinou volbu než naplnit některá ustanovení evropských směrnic. Ale musím znovu opakovat smutný fakt, že směrnic, jejichž znalost jsme měli již v době přijímání relativně nového, před osmnácti měsíci přijatého právního předpisu. Již v té době jsme měli dostatečnou znalost minimálně o vývoji a téměř konečné podobě směrnic, která nám umožňovala přijmout takový předpis, který by dnes jen drobnými novelami mohl být v duchu konečného textu evropských směrnic vylepšen.
Myslím si, že také musím upozornit na několik věcných chyb a věcných připomínek v návrhu zákona. Určitě se v tomto případě potvrzuje teze, kterou jsem před tímto mikrofonem několikrát vyslovil - že tato vláda přijímá evropské předpisy vždy v o něco tvrdší formě, než samy tyto evropské předpisy vyžadují. Je to trend neblahý, je to trend, který nikdo jiný v Evropské unii nedělá, protože by se tak zbavoval své konkurenční výhody a byl by svým způsobem hloupým, kdyby tak činil.
Zákon jednoduše rozlišuje na nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky. Pro nadlimitní zakázky vyššího objemu stanovuje přísnější režim, kterým vláda řekl bych velmi podobně textu směrnice kopíruje v návrhu právních předpisů. Nicméně pro podlimitní zakázky, tedy zakázky spíše menšího rozsahu, nestanovuje téměř žádný přesný režim. Stanovuje jen některá základní pravidla. Přesto vládní návrh téměř kopíruje u podlimitních zakázek všechny náročné instituty nadlimitních zakázek, téměř ve všem, kromě několika drobných výjimek, kopíruje velmi dlouhé lhůty nadlimitních zakázek. Tedy i v tomto směru teze pana ministra pro místní rozvoj o tom, že nový zákon přinese finanční a časové úspory, nemůže platit, protože vláda stanovuje i pro malé zakázky velmi přísná a velmi rigidní pravidla s dlouhými lhůtami tak jako u nadlimitních zakázek. Přestože v tomto směru u podlimitních zakázek má prostor ulehčit komunální sféře proces výběru, tak tak nečiní a stanovuje velmi přísný režim jako u nadlimitních zakázek. Tedy proces výběrových řízení, přestože přijímáme nový předpis, neusnadňuje, neulehčuje. Tento fakt spolu s faktem, že se objeví zcela nový předpis po tak krátké době, samozřejmě musí vést k časovým i finančním ztrátám, nikoli k časovým a finančním úsporám.
Myslím si také, že nový předpis stanoví fixní kauci sto tisíc korun pro institut opravného prostředku před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. V minulosti byla kauce stanovena jedním procentem z ceny veřejné zakázky. Myslím si, že tento institut nesleduje příliš princip transparentnosti ve veřejných zakázkách, který bychom zřejmě sledovat chtěli a minimálně verbálně se sledovat pokoušíme. Zejména to znesnadňuje opravné prostředky vůči zakázkám malého rozsahu, znesnadňuje to situaci malým soutěžitelům, kteří nemají sto tisíc korun na to, aby mohli před úřadem apelovat a namítat své právo o tom, že veřejná zakázka nebyla rozhodnuta správným způsobem, protože u malých zakázek to jedno procento z ceny nedosahovalo výše sto tisíc korun jako fixní částky. Tímto spíše malým soutěžitelům je znemožněno svého opravného prostředku využít, tudíž podle mého tento institut nesleduje princip transparentnosti, který je v tomto návrhu verbálně deklarován.
Také nebyl uveden v soulad institut Practical guide for Phare, ISPA, SAPARD, který stanovil pravidla pro soutěžení u předvstupních finančních nástrojů, předvstupní finanční pomoci Phare - ISPA - SAPARD, kde se tyto zakázky z důvodu dohody mezi Českou republikou a Evropskou komisí řídily tzv. practical guide neboli praktickým průvodcem pro programy Phare, ISPA, SAPARD. Tato anomálie byla řešena jakýmsi dopisem ministra financí o tom, že může být tímto svérázným způsobem soutěženo, což si nemyslím, že je příliš systémové řešení. Určitě, jestliže nový zákon bude obsahovat trendy, všechny nové i staré skutečnosti, které nebyly právním předpisem upraveny, jistě pozornost, že se soutěží nějakým jiným způsobem, podle tzv. practical guide, mohla být v novém zákonu systematicky a z hlediska právního upravena.
Česká pobočka Transparency International - odhady samozřejmě nemusí být přesné - ve svém průzkumu zveřejněném i v Hospodářských novinách odhaduje únik veřejných prostředků při veřejných zakázkách ve výši 32 miliard korun. Samozřejmě můžeme spekulovat o tomto čísle. Jedná se nepochybně pouze o odhad, nicméně indikativní odhad, který někde plus minus v reálu může být. A 32 miliard korun veřejných prostředků není málo. Myslím si, že v takto krátké době zcela nový právní předpis jistě nemůže vést k finančním a časovým úsporám, musí vést k opačnému trendu.
Opravdu, můžeme si jen povzdechnout, že tehdy nebyly (vyslyšeny?) námitky kolegů také z Občanské demokratické strany o tom, že v době, kdy již známe téměř text nové směrnice, nemá cenu přijímat starý právní předpis. Má cenu přijmout takový předpis, který bude v duchu těchto směrnic. Veřejná sféra bude opět rozhozena. Teď se dostává do stavu, kdy se elementárně koncentruje na předpis, který zažívají rok, měli s ním velké problémy, potýkali se s ním, měli s tím spoustu praktických problémů, teď jej zažili, teď začínají se s ním elementárně potýkat. V tu chvíli přichází předpis nový, což samozřejmě musí vést k chaosu, k prodloužení doby soutěžení. Musí to vést také k prodloužení doby soutěžení u malých zakázek, protože vládní návrh jim stanoví stejný režim a stejně dlouhé lhůty jako u zakázek nadlimitních, tedy u zakázek velkých. Musí to vést také logicky k úniku veřejných prostředků v tomto směru.
Myslím si, že vše bylo řečeno. Je třeba dnes v řadě bodů se s právním předpisem vypořádat. Myslím si, že Poslanecká sněmovna by se měla maximálně pokusit v budoucnu se vyvarovat laškování s komunální sférou v tomto směru. Toto laškování o platnosti právních předpisů na dobu krátkou a jejich rychlá změna musí vést logicky k dalšímu a dalšímu mrhání veřejnými prostředky.
Díky.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Jaroslav Plachý, připraví se pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, v poměrně krátké době se nám opět dostává na stůl významný zákon, který reguluje tok značného objemu veřejných finančních prostředků. Připomenu, že 1. května loňského roku nabyl účinnosti zákon číslo 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, kterým jsme implementovali v té době již zrušené evropské směrnice řešící zadávání zakázek do našeho právního řádu. Zákonem pohrobkem jsme implementovali mrtvé směrnice. Již tehdy jsme upozorňovali na to, že Evropský parlament projednává dvě nové směrnice se záměrem zjednodušit oblast zadávání veřejných zakázek.
***