(11.50 hodin)
Ministr pro místní rozvoj ČR Radko Martínek Paní místopředsedkyně, budu velmi stručný, protože při své úvodní řeči k předcházejícímu návrhu zákona jsem zdůvodnil, proč bylo nutné přijmout tento doprovodný návrh zákona. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní poprosím pana zpravodaje, aby se ujal své role zpravodaje.
Poslanec Miloš Melčák: Rovněž já si dovolím být velmi stručný a říci, že k projednávanému bodu 7 bylo vše již řečeno, a i u tohoto bodu opakovaně žádám, abychom sněmovní tisk 1077 pustili do druhého čtení. Děkuji všem za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. A nyní zahajuji sloučenou obecnou rozpravu k tiskům 1076 a 1077. Mám zatím pět písemných přihlášek, já vás všechny přečtu. Jako první vystoupí pan poslanec Miloš Máša, poté pan poslanec Tomáš Dub, pak pan poslanec David Šeich, pak pan poslanec Jaroslav Plachý a pan poslanec Karel Vymětal.
Nyní má slovo pan poslanec Miloš Máša.
Poslanec Miloš Máša: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, krátce se chci vyjádřit k tisku 1076, to je k návrhu zákona o veřejných zakázkách. Předkládaný návrh zákona dle mého názoru zprůhledňuje, zjednodušuje a zkracuje postupy při zadávání veřejných zakázek a rozšiřuje možnosti, jak vhodným způsobem zadat veřejnou zakázku. Diskutovaný návrh zákona je též zákonem pro budoucí zadávání veřejných zakázek, a to formou elektronické aukce. Tento moderní způsob zadávání veřejných zakázek může být v budoucnosti velice efektivním nástrojem k docílení výhodných smluv pro veřejné i sektorové zadavatele.
Domnívám se, že jedním ze zásadních pozitiv tohoto návrhu je jeho přehlednost a oproti zákonu č. 40/2004 i stručnost, což je hlavním předpokladem rychlé aplikace zákona v praxi.
Tento předkládaný vládní návrh zákona o veřejných zakázkách je postaven na filozofii každého dobrého investora, která zní: nekoupím si levnou a nekvalitní věc, neboť kdo levně kupuje, draze kupuje. Dovolte mi, abych vám tuto filozofii vysvětlil.
Stávající zákon č. 40/2004, o zadávání veřejných zakázek, předurčuje, dalo by se říci, že i nutí k pořizování levných věcí a staví zadavatele do špatné role tím, že neumožňuje provést kvalitní výběr nabízených produktů. Zadavatele zavazuje vybírat téměř výhradně podle ceny nabízené věci. Uchazeči v mnoha případech podhodnocují nabídkové ceny, což pak vede ke špatné kvalitě, k nedodržení časových harmonogramů, materiálovým záměnám z důvodu ušetření nákladů apod. Celkově se tento fakt negativně promítá u zadavatele i do dodavatelsko-odběratelských vztahů, a to ve všech rozměrech našeho hospodářství, a samozřejmě uvolňuje prostor následné korupci za účelem zvýšení nabídkové ceny. Z toho pohledu se mi jeví druhým zásadním pozitivem tohoto vládního návrhu, že umožňuje určitou míru volnosti při výběru nejvýhodnější nabídky za dodržení zásad transparentnosti a nediskriminace uchazečů.
Žádám vás, kolegyně a kolegové, o propuštění zákona do druhého čtení, kde bude možné hovořit k dalším podrobnostem. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Tomáš Dub, připraví se pan poslanec David Šeich.
Poslanec Tomáš Dub: Děkuji vám, paní předsedající. Dámy a pánové, ještě než začnu mluvit, dovolím si konstatovat - já nevím, jestli jsou místopředsedové vlády v bufetu nebo pan premiér, ale tady prostě nejsou a mají tady být. Předpokládám, že je nový zákon o veřejných zakázkách příliš nezajímá.
Teď si dovolím komentovat nikoliv ten zákon z hlediska jeho obsahu, ale z hlediska jeho přijímání, protože během dvou let to bude již třetí zákon, který se týká této oblasti, resp. ten původní platil deset let, ten minulý od roku 2004 až do schválení bude platit rok a něco, teď děláme zákon na dobu, kterou blíže neznáme. Myslím, že je velmi nešťastné schvalovat zákony, které platí pouze jeden rok. Je to nešťastné pro právní jistotu, pro naše právní prostředí. To zdůvodnění také směrnicemi Evropské unie, tak bych chtěl jen podotknout, že Evropská unie je známá tím, že pracuje velmi, velmi, velmi pomalu. V Evropské unii se věci prostě nepřipravují týden a už v době přijímání nyní platného zákona bylo jasné, že přijdou nové směrnice, které budou vyžadovat další úpravu. Myslím, že předkladatel se s tím měl vyrovnat, a nikoliv způsobem, že máme zákon dočasný, platný jeden rok.
Pak bych chtěl říci, že veřejná správa, obce, stát, regiony, kraje, má určitou adaptabilitu na přijímání zákonů. Ale řekl bych, že ta adaptabilita je například nižší než u soukromého sektoru. Jen v případě veřejných zakázek dochází ke kontaktu soukromého sektoru a veřejné správy a veřejná správa je hendikepovaná, protože díky tabulkovému systému platů si např. nemůže zaplatit tak kvalitní právníky, jaké si může dovolit soukromý sektor. Samozřejmě než si veřejná správa zvykne na aplikaci toho zákona, nějakou dobu to trvá. To samozřejmě není důvodem pro to, aby nebyl přijímán zákon, ale je to opravdu vážný argument pro to, aby zákon neplatil jen jeden rok, protože veřejná správa v procesu veřejných zakázek evidentně byla a nyní bude znovu hendikepovaná. Dovoluji si kritizovat ten proces, který vede k postupným právním úpravám ve veřejných zakázkách, nikoliv ten zákon samotný.
Já bych vám doporučil, kolegové, už si nedávejte do volebních programů, že chcete zprůhlednit zadávání veřejných zakázek, protože ten chaos, který jste do toho vnesli, hovoří o pravém opaku.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Nyní vystoupí se svým slovem pan poslanec David Šeich. Připraví se pan poslanec Jaroslav Plachý. Pana poslance Šeicha právě vidím, jak vchází do dveří. Už jsem chtěla prohlásit, že ztrácíte pořadí, ale stihl jste to, pane poslanče. Máte slovo.
Poslanec David Šeich: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pane ministře, už podruhé během funkčního období této Poslanecké sněmovny projednáváme zákon o veřejných zakázkách. Musím navázat na slova kolegy Duba. Samozřejmě je to předpis, který se velmi zásadním způsobem promítá do fungování komunální a regionální sféry, a je to předpis, který ovlivňuje chod měst, obcí, krajů, spousty organizací, jejichž zřizovateli jsou veřejné instituce. Je to prostě předpis, který zasahuje významně do rozdělování státních peněz, a je to předpis, který významně zasahuje komunální sféru. Musím říci, že je třeba férově si říci, že zákon reaguje na nové směrnice, nicméně bohužel - a to je poněkud tristní konstatování - reaguje na směrnice, které byly známy už v době přijímání předpisu předešlého, který z mého pohledu je také hodně nový, protože osmnáct měsíců platnosti předpisu, něco přes jeden rok, to je předpis velmi nový a předpis velmi revoluční.
Každý, kdo zažil praktickou implementaci na úrovni místní správy, na úrovni krajů, na té nejnižší úrovni, kde je zákon implementován, tak viděl, s jakými obtížemi se potýkali starostové, představitelé krajů, představitelé menších obcí a menších měst při praktickém naplňování zcela nového předpisu, který před nějakými osmnácti měsíci, něco přes jeden rok, vešel v platnost. A byl to proces nesnadný. Spousta starostů spekulovala, jak předpisy naplnit, jak s novým právním předpisem zacházet.
***