Neautorizováno !

(11.10 hodin)
(pokračuje Langer)

Výrazně se posiluje v této novele role odborových organizací, neboť výše platu se bude odvíjet od tripartitních jednání. Jsem člověk, který neřadí odbory mezi instituce svého srdce, nicméně respektuje to, že existují, respektuje to, že v některých oblastech skutečně reprezentují výraznou část zaměstnanců, ale nedomnívám se, že by jejich vliv měl být nepřiměřený.

Tato novela ruší limit 300 neplacených přesčasových hodin pro směnové příslušníky, avšak desetiprocentní kompenzace této zrušené povinnosti zůstává zachována. Tady bych mohl odkázat na genezi ustanovení 300 bezplatných hodin, navýšení ze 150 na 300, které bylo kompenzováno právě desetiprocentním nárůstem tarifu. Jestli ale tato novela snižuje počet neplacených přesčasových hodin zpětně na 150, potom je zcela nelogické, aby paušální kompenzační ustanovení o navýšení 10 procent zůstávalo i nadále.

Snižuje se maximální výměra odchodného z osminásobku na šestinásobek a maximální výsluha na 50 procent. Toto oceňuji, protože to byla jedna z příčin toho, že účinnost zákona byla odložena. Nicméně přesto pan ministr bude muset detailněji, a věřím, že kolegové ve výboru pro obranu a bezpečnost se budou o toto zajímat, a přesvědčivěji popsat ekonomické dopady, neboť předpokládaný ekonomický dopad činí 1,5 miliardy, přičemž se vychází z faktu, že průměrný plat za rok 2005 bude 27 362 korun. Já jsem přesvědčen, že průměrný plat v roce 2005 bude vyšší, a tím pádem by měl být celkově ekonomický dopad také vyšší. Pokud se pletu, rád si toto své tvrzení nechám objasnit panem ministrem, resp. ho vyvrátit.

Předpokládaný nárůst platu po novele je 4,5 procenta na částku 28 593 korun v roce 2006. Opět si nejsem jist, jestli takto ekonomické zdůvodnění je reálné, neboť se domnívám, že tato platová úroveň bude dosažena už v roce 2005. Tady je potřeba přesně spočítat, jak čísla jsou, neboť z toho se také odvíjejí celkové dopady této novely na celý státní rozpočet.

Část čtvrtá. Můj pohled na tuto novelu. Jsem přesvědčen, že služební zákon a tuto novelu je třeba urychleně přijmout. Současně mám vážné pochybnosti o kvalitě předložené novely. Současně jsem přesvědčen, že novelizace zákona před nabytím jeho účinnosti je nevyhnutelná zejména z fiskálních důvodů a dopadů na státní rozpočet. Jsem přesvědčen, že právní úprava služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů by se měla sbližovat s úpravou služebního poměru příslušníků Armády České republiky. Myslím si, že není možné, aby se nůžky nadále rozevíraly. Myslím si, že tak jak existuje specifičnost v postavení příslušníků bezpečnostních sborů oproti civilním zaměstnancům státu, existují jistá specifika i u příslušníků Armády České republiky. Ale jestli má něco k sobě blíž a něco od sebe dál, tak rozhodně mají k sobě blíž podmínky, které by měly platit pro příslušníky bezpečnostních sborů a příslušníky Armády České republiky než pro příslušníky bezpečnostních sborů a civilních zaměstnanců.

Současně jsem také přesvědčen, že novelizace musí zachovat, resp. nesmí vypouštět základní principy, pro které zákon vůbec vznikal a které byly do tohoto zákona prosazeny, tedy kariérní princip, princip pozitivní a negativní motivace příslušníků, zákaz podnikání, důsledné vyžadování vzdělání a potřebné kvalifikace. Odměňování a z toho plynoucí veškerá práva, ale i povinnosti provázející služební poměr ke státu by měly být určeny zákonem. Mám vážné pochybnosti o přípustnosti retroaktivity, tak jak je obsažena v § 225 odst. 2 tohoto zákona. Konstrukce platu tedy musí motivovat nejen k odměňování kvalitní práce, ale také k dalšímu sebevzdělávání a stoupání po kariérním žebříčku. Současně také dodávám, že princip nivelizace, který je výrazně obsažen v tomto návrhu, není přijatelný a je škodlivý.

Dovolte mi konkrétní výhrady a sděluji, že rozsah svých konkrétních výhrad jsem výrazným způsobem zredukoval oproti původnímu záměru.

Výhrada první k bodu č. 4 návrhu zákona k § 7 zákona - minimální stupeň vzdělání. Navrhované znění novely mění u služební hodnosti komisař minimální stupeň vzdělání, zatímco stávající služební zákon předpokládá u této služební hodnosti minimálně vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu. Novela k této služební hodnosti přidává navíc vyšší odborné vzdělání. Tím dojde u hodnosti komisař k obdobné situaci, jaká platí nyní u hodnosti vrchní inspektor, tedy stanovení dvou rozdílných minimálních stupňů vzdělání u téže hodnosti. Nemyslím si, že to je dobře, neboť tím dochází k umělému snižování kvalifikačních předpokladů a zbytečnému znepřehledňování právního předpisu, neboť výkladová praxe bude rozdílná, přístup, který bude aplikován u jedné policejní správy, nebude dodržován v jiné správě apod. Myslím si, že to nepovede k dobrému.

Výhrada k bodu 20 návrhu, tedy § 48 odst. 2 zákona - vykonávání jiné výdělečné činnosti. Již jsem to zmiňoval. Platný neúčinný zákon je v této oblasti velmi restriktivní. Novela tuto restrikci významným způsobem opouští. Podle mého názoru právní úprava v této oblasti by měla být jednoznačná, neměla by umožňovat různé výklady různých služebních funkcionářů podle toho, jak se to zrovna někomu hodí, kdo je čí kamarád nebo naopak kamarád není. Právní úprava limitu volnosti podnikání by měla vycházet z myšlenky obecného zákazu jiné výdělečné činnosti, který naopak bude doplněn taxativním výčtem činností povolených.

K bodu 29 a 30 návrhu, tedy § 114, § 115 a § 115a zákona. Navrhovanou novelou dochází v této oblasti ve stanovení služebního příjmu k podstatným změnám.

Zrušení percentuálního zvýšení základního tarifu, které má být kompenzováno navýšením koeficientu určeného pro stanovení základního tarifu z 0,95 na 1,25.

Za druhé zrušení ustanovení, o kterém jsem již hovořil, podle kterého měl být příslušníkům ve dvousměnném, třísměnném a nepřetržitém režimu služby stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 300 hodin. Novelou dochází ke stanovení jednotné hranice 150 hodin pro všechny.

Za třetí. Významná změna rozdílu mezi základními tarify v jednotlivých tarifních třídách. Podle dosud platného zákona byly jednotlivé rozdíly mezi tarifními třídami odstupňovány tak, že u nižších tříd byl rozestup nižší v rozsahu 9 procent, zatímco u vyšších tarifních tříd se rozestup zvyšoval až na 13 procent. Podle navrhované novely by se základní tarify v jednotlivých třídách měly zvyšovat vždy jednotně o 8,5 procenta.

Tady se dostáváme do sporu. Buď si myslíme, že tento princip stejného rozestupu by měl být platný, anebo si myslíme, že právě u vyšších rozestupů ve vyšších tarifních složkách by měl být přítomen jako součást právě motivačního prvku, který by měl motivovat policisty, aby stoupali výše, aby přecházeli z nižších funkcí na funkce vyšší, že by měl být přítomen právě proto, že u vyšších služebních funkcionářů se dá předpokládat, a nejenom předpokládat, musí se důvodně požadovat vyšší odpovědnost za výkon své funkce a této vyšší odpovědnosti by měla odpovídat také výše mzdy. Já se domnívám, že rozdíl by neměl být nivelizační, ale měl by mít charakter jakési přímky, která stoupá.

Nicméně pojďme nejprve debatovat o principu a potom o sklonu této přímky. Současný zákon, který platí, ale je neúčinný, tam pracuje s postupným vzrůstem a já si myslím, že je to princip dobrý. Služební zákon upravuje celou řadu nových povinností a současně také hovoří o výhodách. Myslím si, že není možné tyto dvě věci od sebe oddělit.

***