Neautorizováno !


 

(12.00 hodin)
(pokračuje Dolejš)

Poslední aspekt, který s tím úzce souvisí, je další rozšiřování Evropské unie. KSČM vnímá Evropskou unii jako otevřený projekt, to v každém případě, ale tuto otevřenost je třeba umět zvládat, řídit ji, a proto další rozšiřování Evropské unie by mělo odpovídat přiměřenému prohloubení evropské integrace, ale i připravenosti vstupujících zemí.

Děkuji za pozornost. (Potlesk KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Svatomír Recman.

 

Poslanec Svatomír Recman: Paní místopředsedkyně, pane předsedo vlády, kolegyně a kolegové, já své vystoupení koncentruji v podstatě do dvou dotazů. Tím prvním dotazem na pana předsedu vlády je, jestli by mi mohl říci, jaké bylo složení delegace České republiky v Bruselu. Je jasné, že předseda vlády stál v čele, ale kdo z ústavních činitelů, to znamená, kdo z vládních činitelů byl součástí této delegace. Přiznám se, že jsem se zajímal o to, kdo tam hájil Českou republiku ve vztahu k evropskému rozpočtu, a nikde jsem se mimo oficiální tisk, kde se uváděl pouze předseda vlády, nedozvěděl, kdo z ústavních činitelů tam byl přítomen. Čili tady bych poprosil, jestli by bylo možno říci, kdo z ministrů hájil zájmy České republiky v Bruselu.

Druhý dotaz, který souvisí, se dotýká rozpočtu Evropské unie na období 2007 až 2013 a zastávané pozice české vlády. Když jsem se seznamoval s touto problematikou, tak jsem zjistil, že existují nebo existovaly před jednáním summitu tři různé pohledy na evropský rozpočet. Tím prvním pohledem byl názor Evropské komise. Komise navrhla, aby měla Evropská unie v období let 2007 až 2013 na výdaje k dispozici asi 1,24 % hrubého národního důchodu Evropské unie, tedy zhruba jeden bilion korun. Nové členské země by podle ní měly mít nárok získat z eurofondů až 4 % svého hrubého domácího produktu. To si myslím, že z pohledu nově přistoupivších členských států i z pohledu České republiky by byla optimální, možno říci v některých směrech až maximalistická varianta. Druhou verzi rozpočtu předložily členské státy Evropské unie, v této chvíli jí ještě předsedá Lucembursko, a navrhly výdaje odpovídající 1,06 % unijního hrubého národního důchodu. Přiblížilo se tak zemím, které požadují, aby pětadvacítka v budoucnu utratila maximálně jedno procento hrubého národního důchodu Evropské unie. Třetím hráčem, který vstoupil do této problematiky, byl právě Evropský parlament. Verze europoslanců by umožnila utratit ve stejném období 975 mld. eur, to odpovídá úrovni 1,18 % hrubého národního důchodu Evropské unie. Pozitivním pro nové členské země i Českou republiku je to, že i Evropský parlament počítal se zachováním stropu pro čerpání peněz z evropských fondů v maximální navržené výši, a to je 4 % hrubého domácího produktu.

Já jsem přesvědčen o tom, že nějakým způsobem bude muset dojít k určitému kompromisu, ale chtěl bych se zeptat pana předsedy vlády, který z těchto návrhů rozpočtu je řekl bych nejbližší pozici české vlády pro jednání v příštím období. My jsme se této problematice věnovali v úvodu schůze, schválili jsme zde určité doporučení, které bylo pouze rámcové. Teď jsou tady na stole v podstatě tři konkrétní návrhy rozpočtu a nějakou pozici Česká republika k tomu musela zaujmout.

To souviselo i s mou první otázkou, protože bych rád některé ty odborné diskuse potom vedl s ústavním činitelem, který například Českou republiku reprezentoval a hájil při projednávání unijního rozpočtu na období 2007 až 2013.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Kolegové a kolegyně, nemám žádnou další přihlášku do všeobecné rozpravy, končím tedy sloučenou všeobecnou rozpravu k oběma tiskům.

Ptám se pana předsedy vlády, zda chce vystoupit se svým závěrečným slovem. Je tomu tak. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Dámy a pánové, musím vystoupit, ale řeknu otevřeně, že se to trošku dostává do rozporu se státními zájmy, protože ve 12.20 mám hovořit po americkém velvyslanci a po prezidentovi republiky na americké ambasádě. Byl bych tedy rád, kdybych mohl tento projev ve velmi zkrácené podobě říci s tím, že bychom pokračovali řekněme ve 13.30 hodin, abychom dokončili i eventuální hlasování. Kdybychom mohli přerušit a hlasovat poté.

Byla tady řečena celá řada slov, ale na řadu věcí, se kterými tady vystupovali představitelé Občanské demokratické strany, bylo v diskusi reagováno, proto budu reagovat jenom na ty nejzásadnější věci.

Chtěl bych se vyjádřit k vystoupení pana poslance Recmana. Složení delegace: byl předseda vlády a ministr zahraničních věcí. Pokud jde o to, který z těch návrhů nám byl nejbližší, asi ten návrh, se kterým lucemburské předsednictví šlo do jednání, s tím původním návrhem. Ten bychom samozřejmě brali všemi deseti. Všemi devíti a tři čtvrtě bychom brali ten návrh, který vznikl v průběhu jednání Evropské rady. Ten návrh byl také velmi dobrý a lišil se od toho základního návrhu ne zase tak podstatným způsobem. Těch 3,6 %, to myslím, že je slušné procento. Jean-Claude Juncker mě upozorňoval, že podle jeho názoru je absorpční kapacita nových členských zemí někde kolem tří procent, aspoň podle zkušeností, které udělali s Řeckem a Portugalskem. Nicméně snažili jsme se o co nejvyšší procento.

Pokud jde o vystoupení poslance Dolejše, myslím, že je to velmi rozumný pohled. Zdůraznil význam debaty, která bude následovat zhruba v ročním období, a určitě souhlasím i s tím názorem, že ústava by mohla být lepší, ale také by mohla být horší. Je prostě věcí kompromisu a tak to v politice často bývá, nebo většinou bývá.

Pokud jde o to rakouské předsednictví, nesdílím jeho optimismus. Já si myslím, že musíme udělat všechno pro to, aby ty věci proběhly za britského předsednictví. Úmyslně jsem tady o tom nehovořil, teď to ale řeknu. Jestliže na podzim budou v Rakousku s velkou pravděpodobností mimořádné volby do parlamentu, nevím, jak ta nová politická reprezentace, která velmi pravděpodobně vystřídá tuto starou, tuto dosavadní reprezentaci, jak si poradí právě s tou evropskou problematikou, při vší úctě a sympatiích, které k ní mám. Ale musím uznat, že dosavadní spolkový kancléř je člověkem, který se velmi orientuje v problematice Evropské unie, a myslím, že by to byl člověk, který by byl schopen dokončit tato jednání také o evropské perspektivě. Ale víme, že volby mohou přinést nějaké změny a také často změny přinášejí. V tomto bych trošku tlumil ten optimismus a myslím, že ty věci, tak jak jsem pochopil včera britské stanovisko z vystoupení britského místopředsedy vlády, tak jsou řešitelné.

Pokud jde o pana poslance Římana, byl to velmi euroskeptický projev. Já jsem ho poslouchal s velkým zájmem. Hovořil o tom, že se nedozvěděl nic o postoji vlády. Já jsem se o to snažil, ale pravděpodobně jsem nebyl dostatečně přesvědčivý. Myslím, že jsem to jasně řekl, kam chceme, kam směřujeme. My směřujeme k Evropě solidarity a soudržnosti, ne k Evropě celní unie! Myslím, že je to jednoznačné a řekl jsem to v mnoha svých vystoupeních, stejně jako ministr zahraničních věcí.

Flexibilita našeho postoje je myslím jasná. My nejsme zemí, která má velmocenské postavení. Proto musíme mít flexibilní postoj. Co chceme, je jednoznačné - ochránit národní zájem. Já si myslím, že tady nejde o to, jak jsem to použil včera na tiskové konferenci s Johnem Prescottem, abychom ty věci mezi Francií a Británií viděli jako nějaký zápas mezi Slávií či Spartou nebo mezi Arsenalem a Chelsea. My si musíme skutečně vybrat tu koncepci, která nám bude nejvíce vyhovovat, tím nejlépe ochráníme svůj národní zájem.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP