Neautorizováno !

(17.20 hodin)
(pokračuje Škromach)

Dále se navrhuje zjednodušení odvodu pojistného zaměstnavateli i osobám samostatně výdělečně činným. Jedná se například o úpravu splatnosti pojistného, což zabrání vzniku nedoplatků a penále jen z administrativních důvodů. U zaměstnavatelů se způsob odvodu pojistného již nebude lišit v závislosti na počtu zaměstnanců. Pro všechny zaměstnavatele budou tak platit stejné principy.

Rozsáhlé změny se navrhují v zákoně o organizaci provádění sociálního zabezpečení. Ze zákona se vypouštějí všechna ustanovení, která dosud upravovala organizaci a provádění nemocenského pojištění, neboť organizaci a provádění nemocenského pojištění upravuje zákon o nemocenském pojištění.

Průřezově se v celém zákoně nahrazují dosavadní pojmy "organizace" a "malé organizace" pojmem "zaměstnavatel", aby byla jednotná terminologie v oblasti nemocenského i důchodového pojištění.

V oblasti provádění důchodového pojištění se zpřesňují ustanovení o vymezení údajů vedených registrů pojištěnců důchodového pojištění, úschovy záznamů vedených pro účely důchodového pojištění a rozsahu evidence zaměstnavatelů pro účely důchodového pojištění, a to se zřetelem na novou úpravu nemocenského pojištění. Vzhledem k přenesení přepisování žádostí o přiznání důchodu od zaměstnavatelů, kteří prováděli nemocenské pojištění, na okresní správy sociálního zabezpečení se upravuje potřeba součinnosti zaměstnavatelů vůči těmto správám.

Zrušuje se též řízení o nuceném přechodu z dočasné pracovní neschopnosti do invalidity, kdy bylo dosud možné toto řízení zahájit z podnětu okresní správy sociálního zabezpečení, aniž by pojištěnec sám žádal o plný nebo částečný invalidní důchod. Toto řízení se dnem 1. července 2006 zastavuje.

V řadě dalších zákonů se provádějí potřebné úpravy, aby bylo dosaženo věcného i terminologického souladu s novým zákonem o nemocenském pojištění. Dále se v příslušných částech návrhu zákona zrušují ty předpisy nebo jejich ustanovení, které jen novelizovaly zrušené zákony v oblasti nemocenského pojištění.

Vážené paní poslankyně, páni poslanci, úvod byl o něco delší, než by možná bylo očekáváno, ovšem chtěl bych vás požádat, abyste věnovali tomuto zákonu poměrně velkou pozornost. Je tady výrazná snaha změnit systém. Myslím, že pokud jde o jednotlivé parametry toho systému, je to věc, kterou bychom měli diskutovat v rámci druhého čtení. A věřím tomu, že nalezneme konsens v tom, aby tento zákon nalezl dostatečnou podporu v Poslanecké sněmovně ke schválení. Je to myslím jedna z nejvýznamnějších změn od roku 1989 v této oblasti, a pokud se nám podaří tento zákon zrealizovat, věřím tomu, že povede jednak k výraznějšímu snížení nemocnosti, ale na druhé straně i k výraznějšímu systému, který bude vůči těm, kteří jej potřebují, to znamená nemocným, spravedlivější.

Vážené paní poslankyně, páni poslanci, věřím tomu, že umožníte, aby tento návrh zákona prošel do druhého čtení, kde bude možné vést diskusi o jednotlivých parametrech celého tohoto systému. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane místopředsedo vlády a ministře. Upozorňuji na to, že jsme sloučili sice rozpravu - pan ministr aktivně sloučil své úvodní vystoupení, já pak budu muset formálně zahájit ten druhý bod. Ale rozumíme si určitě všichni dobře v této věci.

V tuto chvíli prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miroslav Opálka, který je shodou okolností také zpravodajem k tomu druhému tisku, takže i na něm je, jak naloží s časem, který má k dispozici.

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych taky, stejně jako pan místopředseda, předložil zpravodajskou zprávu k oběma tiskům.

Úkolem nemocenského pojištění jako solidárního systému je udržení nebo znovuobnovení zdraví pojištěnců, ekonomicky aktivních osob nebo alespoň zlepšení jejich zdravotního stavu, a to při ekonomickém zajištění občana a v součinnosti se zdravotním pojištěním i jeho nezbytné spoluodpovědnosti ve smyslu zdravotní uvědomělosti a způsobu života. Vedle pracovní neschopnosti jde také o ekonomické zajištění režimu karantény, ošetřování člena domácnosti, těhotenství a mateřství.

Ve sněmovním tisku 1005 jsme obdrželi vládní návrh zákona, který se připravoval více než dva roky a který se obdobně jako v roce 1995 zákon o důchodovém pojištění snaží řešit komplexně sociální systém, ale tentokrát v oblasti nemocenského pojištění.

Podvýbor výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, podvýbor pro reformu důchodového systému a reformu nemocenského pojištění, uspořádal v uplynulém období s ministerstvem pro poslance i veřejnost k této problematice dva samostatné semináře. Musím však konstatovat, že vládní předloha je v lecčems jiná než diskutované návrhy. Další seminář uskutečnily zdravotní pojišťovny, které mají ambici převzít agendu nemocenského pojištění od České správy sociálního zabezpečení, tj. zhruba 4 373 000 pojištěnců a s nimi nemalé pojistné.

Jako hlavní argumenty pro reformu nemocenského pojištění se uvádí mimo jiné nutnost přechodu vzhledem k tomu, že neodpovídá současný systém tržnímu prostředí, systém je více přerozdělovací, solidární než pojistný, četnost nemocnosti stoupá s výhodností náhrad, čímž dochází ke zneužívání systému nízkopříjmovými skupinami občanů, a že je také zneužíván zaměstnavateli, kteří v případě výrobní kapacity posílají své zaměstnance k lékaři. A je také uváděno zneužívání lékaři k udržení klientů. Nikdy se však neuvádí výrazně termín - podtrhuji - některými z těchto, neboť pak by šlo především o kritiku kontrolního systému a navržené řešení by vycházelo takzvaně z kolektivní viny. Také se nesdělují odvětví, kde dochází k zneužívání, neboť se podle odborů statistika nevede. Obecně se však uvádí stavebnictví, zemědělství a další sezónní činnosti. Méně se už hovoří o cestě, jak pojištěnci řeší svou vzniklou sociálně-ekonomickou i psychickou situaci při ztrátě zaměstnání.

Zásadní redukci ve vyplácení nemocenských dávek přinesla tzv. balíčková novela k omezení výdajů z veřejných rozpočtů přijatá v roce 2003 v této Poslanecké sněmovně, což přineslo státnímu rozpočtu v roce 2004 přebytek ve výši na výběru nemocenského pojištění přes šest miliard korun. Druhým rokem je stav takový, že nezdaňované dávky jsou vypláceny z denního vyměřovacího základu v prvních třech dnech ve výši reálných 22,5 % při základu do 480 Kč, ne jak se často uvádí 25 %, v dalších jedenácti dnech ve výši reálných 62,1 % z téhož základu, ne jak se často uvádí 69 %, protože základ se snižuje na 90 %. A toto je již ve výši reálných a uváděných 69 % z uváděného základu. Platbu zajišťují zejména okresní správy sociálního zabezpečení anebo zaměstnavatelé nad 25 zaměstnanců. Ale všichni z prostředků nemocenského pojištění, respektive státního rozpočtu.

A jen tak na okraj. Jak je to například ve Spolkové republice Německo? Prvních šest týdnů vyplácejí náhradu zaměstnavatelé na své náklady, a to ve výši 100 % průměrné mzdy. Až poté placení nemocenské v Německu přechází na příslušnou nemocenskou pojišťovnu, která vyplácí dávku ve výši cca 90 % průměrné čisté mzdy, redukce je tedy 10 %, ale z příjmu se odvádí pojistné i daň. Tolik příklad ze zahraničí.

***