Neautorizováno !

(15.10 hodin)
(pokračuje Zaorálek)

O tomto návrhu na přerušení budeme nyní hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení projednávání do okamžiku, kdy dostihne tyto dva zákony sněmovní tisk 1015? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 391, přítomno je 165 poslanců, pro hlasovalo 54, proti 65. Tento návrh nebyl přijat. Přerušení jsme neodhlasovali.

Bude pokračovat obecná rozprava o obou návrzích zákona, o tisku 998 a tisku 999. Vzhledem k tomu, že je obecná rozprava, já tady mám přihlášku - vidím, že se ještě hlásí pan zpravodaj Hrnčíř, který má přednost. Prosím, máte slovo.

Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji. Vážený pane předsedo, chtěl bych v tomto svém diskusním vystoupení navázat na zpravodajskou zprávu, ve které jsem přednesl určité pochybnosti o tom, že vládní návrh přináší občanům skutečné zjednodušení a úlevy. Slíbil jsem, že přednesu konkrétní příklady, na kterých bych chtěl toto své tvrzení podpořit.

Dámy a pánové, podívejme se na jeden konkrétní případ, podle mého názoru velmi typický a ilustrativní. Tím je žádost o stavební povolení. Co má obsahovat žádost o stavební povolení, upravuje starý stavební zákon v jediném paragrafu s pěti odstavci, dále pak prováděcí předpis v jediném paragrafu se dvěma odstavci po dvanácti písmenech. Ve srovnání s novým stavebním zákonem, který říká, co má obsahovat žádost o stavební povolení, to řeší jeden paragraf také s pěti odstavci a odkaz na prováděcí právní předpis, který rozepisuje tyto záležitosti už ve třech paragrafech, dvou odstavcích po čtrnácti písmenech. Dámy a pánové, z toho určitě vyplývá, že se nejedná podle vládního návrhu o zjednodušení, ale spíše o komplikace, a to je podle mého názoru špatná zpráva pro naše občany.

Uvedu jiný příklad a tím je ohlášení stavby stavebnímu úřadu. Starý stavební zákon to řeší jednou jedinou větou, a to že provedení vyjmenované stavby je povinen stavebník písemně ohlásit stavebnímu úřadu. To je vše, žádná jiná další zmínka. Nový stavební zákon řeší ohlášení ve čtyřech paragrafech, třinácti odstavcích a odkazem na prováděcí právní předpisy. Povinnou součástí ohlášení je projektová dokumentace, vypracovaná ve dvou, resp. ve třech vyhotoveních, vypracovaná oprávněným projektantem. Dále musí stavebník doložit doklad o vlastnictví, závazná stanoviska dotčených orgánů vyžadovaná speciálními právními předpisy, a těch je celkem 12, a to jsou ty známé - památkáři, ochrana zemědělského půdního fondu, hygiena, hasiči, ochrana přírody atd., jak je známe. Pokud cokoliv z toho stavebníkovi chybí, stavební úřad toto ohlášení odloží, stavbu zakáže, a to bez možnosti odvolání.

Tomuto procesu se říká podle vlády "ohlášení". Ale paní poslankyně a páni poslanci, vždyť to je vlastně původní stará žádost o stavební povolení. A tomu já říkám švindl.

Jak vypadá srovnání procesu povolení stavby rodinného domku, tak jak o něm tady říkal pan ministr, a já nemohu s jeho tvrzením souhlasit. Srovnání starého a nového stavebního zákona slovo pana ministra velmi zpochybňuje. Podle starého stavebního zákona si totiž stavebník podal žádost o stavební povolení, stavební úřad zahájil řízení a do 30 dnů musel vydat povolení. Podle nového návrhu stavebník by měl podat na stavebním úřadě ohlášení, ale se všemi náležitostmi, jak je známe podle starého stavebního zákona, a čeká dlouhých 40 dní. A čeká a čeká. Nebude-li mu souhlas doručen, může začít až po této lhůtě.

Jaká je tedy bilance? Stavebníkovi občanovi neubude žádná komplikace, nadále musí mít všechna razítka jako doposud, jen čeká na vyřízení o deset dnů déle než tomu bylo doposud.

Úředník stavebního úřadu může sedět, s vaším dovolením, s nohama na stole a čekat, jestli se náhodnou neobjeví stavebník, nějaký "pan Nedočkavý", který by chtěl například dostat jednovětný souhlas o něco dříve, než stanoví lhůta. Nový stavební zákon je vůbec silně proúřednický. Úřady nevydávají rozhodnutí, ale tzv. usnesení, proti kterým není možné se odvolat, a naopak rozhodují o námitkách bez soudu v občanskoprávním řízení.

Nový stavební zákon předpokládá, dámy a pánové, nárůst počtu pracovníků. On to lehce pan ministr zmínil. Je to v souvislosti s nárůstem kompetencí, a to jak na obecních úřadech, na krajských úřadech, tak samozřejmě na Ministerstvu pro místní rozvoj, a jsou to nárůsty v řádu stovek. Dámy a pánové, návrh tohoto zákona jde proti schválenému usnesení vlády o dvouprocentním úbytku pracovníků ve státní správě každým rokem. Zajímalo by mě, co na to říká pan ministr Sobotka. Konkrétně - pro vykonávání tzv. soustavně územně plánovací činnosti na obecních úřadech třetího typu předpokládá vláda nárůst o 510 pracovníků, na krajských úřadech o 42 pracovníků a nové kompetence samozřejmě navrhuje také Ministerstvo pro místní rozvoj. Bude totiž potřebovat nové úředníky na trvalé vyhodnocování politiky územního rozvoje, ale také na různé dozorové funkce a kontroly na stavbách. Teď to má vykonávat nová organizační složka na zjišťování stavebně technických příčin havárií staveb. Tomuto novému úřadu budou stavebníci hlásit, samozřejmě na patřičném formuláři, havárie a opakující se závady, takže noví dozorci kromě dosavadních inspektorů bezpečnosti práce jsou tady také plánováni Škromachovi koordinátoři bezpečnosti a ochrany zdraví, a teď navíc ještě Martínkovi kontroloři. Nebude kontrolorů na stavbách příliš mnoho? Dámy a pánové, bude. A to je špatná zpráva pro naše stavbaře a špatná zpráva pro naše investory.

Špatnou zprávu přináší nový stavební zákon také pro naše města a obce. Přinese jim totiž zvýšené vyvolané náklady. Veškeré dosavadní práce v oboru územního plánu jsou totiž vniveč. Vše se musí dělat znovu, podle nových pravidel, nového stavebního zákona. Do dvou let si Ministerstvo pro místní rozvoj pořídí tzv. politiku územního rozvoje. Kraje zahodí své dosavadní plány velkých územních celků a do tří let pořídí nové zásady územního rozvoje. Také obce budou mít na nic své dosavadní územní plány a do pěti let si musí pořídit úplně nové plány. A to není vše, do toho připadají průběžné aktualizace a průběžné zprávy.

Proti smyslu vládou proklamované reformy veřejné správy - úřady blíže občanům - jde také návrh na snížení počtu stavebních úřadů z více než 600 na 388.

***