Neautorizováno !

(14.40 hodin)

Poslanec Vilém Holáň: Vážené kolegyně a kolegové, při diskusi o tomto návrhu, ale i o předcházejících návrzích na toto téma se zastánci návrhu opírali vždy o to, že svým návrhem odstraňují diskriminaci osob s homosexuální orientací. Bylo to mnohokrát vyhlášeno. Tyto osoby nejsou diskriminovány, jsou hodny všeobecné lidské důstojnosti a také jí požívají, ale není na místě jim připsat výhody, které důvodně získávají heterosexuální páry pro svou obecnou orientaci na přivádění na svět a výchovu dětí.

Z druhé strany odpůrci návrhu se opírají především o to, že uzákonění vztahu, který byť jen zčásti připomíná tradiční manželství, tak to tradiční manželství činí vztahem, který je jedním z možných a nikoli jedinečných, a tak jeho hodnotu tedy relativizuje.

Já ale chci poukázat na jinou věc. Vytváření rodiny jako základní buňky lidského společenství je odnepaměti součástí řádu života společnosti. S takovým řádem je třeba zacházet s mimořádnou opatrností. Mnohé významné osobnosti minulých dob se řídily pravidlem, které ve zkratce znělo: Služ řádu a řád bude sloužit tobě. Nebo modernější a srozumitelnější slova: Respektuj věky prověřený řád a budeš mít, o co se opřít, budeš mít pevný bod, který ti umožní hýbat jinými důležitými věcmi.

Potřebu té mimořádné odpovědnosti jako by autoři minulého návrhu sami na chvíli pocítili. Vzpomeňte si, projednávání návrhu zákona se tehdy stále protahovalo, až třetí čtení mělo nakonec proběhnout před Vánocemi. Autoři jej ale stáhli z programu schůze. Jako by vnímali, že se to vzhledem k trvalým hodnotám a zejména k hodnotě tradiční rodiny, jíž jsou Vánoce tak silným symbolem, jaksi nepatří. Možná ale také z obav, aby někdo z těch, kdo byl připraven návrh připravit (podpořit?), jsa přemožen tradiční atmosférou doby, své mínění nezměnil.

A pak se hlasovalo letos na jaře a návrh zákon neprošel o jeden jediný hlas. Ti komentátoři, kteří fandí rozvolňování tradičních hodnot v duchu rozšířeného mínění, že toto rozvolňování hodnot je hodnotou samo o sobě, tehdy psali, že k tomu neschválení došlo proto, že při hlasování scházel kolega Pavel Dostál a tuším jeho jmenovkyně Kateřina Dostálová, kteří by podle těch komentátorů byli hlasovali ve prospěch zákona. A právě tato skutečnost mě vede k mé dnešní krátké poznámce. Rozdílem jednoho hlasu můžeme jistě rozhodovat o celé řadě věcí, třeba jestli budeme svítit v autech i v létě, bude-li nějaký správní poplatek stát sto nebo dvě stě korun, změníme-li kompetence toho kterého ministra, ba dokonce i o tom, jestli sto milionů v rozpočtu půjde tam nebo tam. Každá z těch věcí se totiž jiným zákonem zase dá změnit a napravit, ale rozhodovat se přetahováním o jeden či pár hlasů o věci, která funguje tisíce let jako jeden ze základních prvků struktury lidské civilizace, to je velmi opovážlivé.

Pomáhejme tedy odstraňovat rezidua diskriminace homosexuálních osob, pokud taková rezidua ještě někde existují, ale nesahejme lehkovážně na základy struktury lidské společnosti. V této logice podávám také návrh na zamítnutí. (Tleskají poslanci KDU-ČSL.)

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec Zdeněk Jičínský, zatím poslední přihlášený do rozpravy.

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, myslím, že argumenty, které byly uváděny v minulé diskusi, se teď do jisté míry ve zkrácené podobě opakují a těžko asi uvedeme nějaké nové, které by tu už nezazněly. Proto já k tomu vlastnímu obsahu a vlastní hodnotové problematice nic zvláštního dodávat nebudu.

Jenom bych chtěl říci, že tak jednoduchý vztah, jak tu konstruoval pan ministr Svoboda, že je tu rozpor mezi dopoledním dovoláváním se konzervativních hodnot a nyní podporou tohoto návrhu, takový rozporný vztah tu není, protože vztah hodnot, které hájí naše právo, je mnohem komplikovanější a těch hodnot, které ústava a Listina základních práv vyjadřuje a zajišťuje, je více a vztahy jsou velmi složité. Já v tom žádný zvláštní rozpor nevidím.

Pokud jsou kolegové, kteří k tomuto návrhu mají záporný postoj, chápu to, protože to je spojeno s otázkami určité víry, určité hodnotové orientace tohoto druhu, a to není něco, co záleží na racionální argumentaci. Čili v tomto směru kolegy z KDU-ČSL nehodlám přesvědčovat o tom, že nemají pravdu.

Jenom bych chtěl říci k argumentaci paní poslankyně Parkanové. To, že tento zákon minule neprošel právě jenom o hlas, to bylo jedním z důvodů, proč skupina navrhovatelů, k nimž patřím, a jsem rád, že v ní jsou zástupci všech stran, se rozhodla tento návrh opakovat. A nemyslím, že to je něco, co ruší pravidla parlamentního projednávání, parlamentní kultury a že to nějak ohrožuje fundování Sněmovny.

A je to i rozdíl oproti tomu, co říkal kolega Holáň, protože většina návrhů zákonů je tu projednávána na základě politických klubů, na základě stanovisek parlamentních stran, i když vztahy vlády a opozice nejsou v této Sněmovně tak vždy jednoduché, ale přesto základní dělení se děje na základě příslušnosti k té nebo oné parlamentní straně. Jsou tu samozřejmě určité výjimky a k takovým výjimkám patří toto téma, které není stranicky vázáno na vztah mezi levicí a pravicí, aspoň v našem parlamentu, i když v některých jiných parlamentech ten rozdíl pravice a levice v této věci bývá výraznější. U nás to tak naštěstí zcela není. Proto zástupci čtyř parlamentních stran se dohodli, že považují za správné, aby opět to zkusili, protože právě to, že to nebylo jenom o hlas, skutečně lze přičíst náhodě, a není na našem postupu nic, co by bylo proti zásadám parlamentní kultury. A já doufám, že právě toto široké zastoupení navrhovatelů umožní, aby návrh nejenom prošel do dalšího čtení, ale aby posléze byl přijat.

Sám bych chtěl říci ještě - reaguji na kolegyni Parkanovou. Když bychom si vzali jednotlivé návrhy, které v této věci byly podány, tak bychom mezi nimi našli rozdíly, a to nemalé, zejména z hlediska právní úrovně zpracování. Když byl podán první návrh tohoto zákona nebo zákona v této věci, já jsem podporoval tu ideu, aby takovýto vztah mohl být legalizován, ale pro ten vlastní návrh jsem tehdy nehlasoval, protože se mi nelíbila jeho právní podoba nebo legislativní tvar. Takže prostě nejsou tyto návrhy, které byly opakovány, pouhým opakováním, ale na základě těch námitek, ať už ze strany vlády nebo veřejnosti anebo poslanců, kteří ty předložené tisky kritizovali, se navrhovatelé poučili a myslím, že ten návrh v tomto směru reaguje na oprávněné námitky, které k němu byly. Samozřejmě neodstraňuje, a to nemůže odstranit, ty zásadní výhrady, které mají ti, kteří s tímto institutem jako právním nesouhlasí z důvodu své víry. Ale to je něco jiného a tady má většina právo rozhodnout, pokud si myslí, že takovýto institut je vhodný, aby tak učinila.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Pan poslanec Zdeněk Jičínský je zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Já se ptám, zda se do rozpravy hlásí někdo další. Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím.

Ptám se na případná závěrečná slova. Paní poslankyně Anna Čurdová, pak se zeptám paní zpravodajky. Prosím, paní poslankyně.

***