Neautorizováno !
(Jednání pokračovalo v 18.30 hodin.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážení kolegové, po pauze, kterou věřím, že jste využili k určitému malému osvěžení, můžeme pokračovat nad bodem, kterým je zákon o kronikách obcí. A teď prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Lubomír Suk.
Prosím na místa a budeme pokračovat. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Lubomír Suk: Děkuji za udělené slovo, pane předsedo. Já budu ve své úvodní zprávě velice stručný. Zkonstatuji, že dle mého názoru současná právní úprava zákonem z roku 1920, nemýlím-li se, není nutná novelizovat. Myslím si, že by bylo dobré aktualizovat spíše nařízení vlády z roku 1934 na současné podmínky.
Toť je vše, co bych k tomu na úvod chtěl sdělit, a děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkujeme. Otevírám obecnou rozpravu. Prosím paní poslankyni Dundáčkovou, která se hlásí do rozpravy. A máme tu další, pan poslanec Schwippel také se hlásí do rozpravy. Ale první paní poslankyně Dundáčková.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pan zpravodaj tady velmi krátce popsal návrh zákona. Ostatně i paní předkladatelka ve své úvodní řeči konstatovala, že zákon se nevymyká stávající úpravě. Pak já se ptám a prosím vás, abyste společně se mnou položili otázku, proč máme schválit nový návrh zákona.
Zdá se, že navrhovatelé sepsali nový text v domnění, že legislativu je třeba přiblížit moderní době, protože platný zákon je z roku 1920 a měl by být modernizován. Nicméně digitalizace obecních kronik není potřebná, nebo respektive není potřebné tuto digitalizaci zavádět prostřednictvím zákona. Ta zkrátka probíhá, dávno se tomu tak již děje. Kroniky se již dávno nepíší ručně, a je proto zbytečné kvůli tomu připravovat novou právní úpravu.
Ten návrh zákona zřejmě vychází z předpokladu, že jakákoliv regulace zkvalitňuje náš život. Je třeba k tomu říci, že ani regulace, ani represe nejsou nikdy faktory, které by vedly ke zlepšení jakéhokoliv stavu a které by stimulovaly společnost k tomu, aby došlo k nějaké výrazné změně a posunutí vpřed, a to ve všech oblastech.
Tady si neodpustím malou zkratku zpátky k projednávanému bodu předchozímu, který navrhovala paní kolegyně Kateřina Konečná, která ve svém projevu týkajícím se regulace reklamy říkala, že kdyby uměla zregulovat rodinu, udělala by to. Já myslím, že regulace není nikdy lékem, není ani lékem na společenské problémy, které se týkají boje s alkoholismem mládeže, a není ani lékem na řešení problémů tohoto. Navíc když v tomto případě žádný skutečný problém neexistuje.
Možná existují drobné věci, které by bylo žádoucí upravit, ale ty tento návrh kupodivu neupravuje vůbec, například tak v platném znění zůstává vedení kronik obcemi, přestože v Praze tak činí městské části, nikoliv Praha jako celek. Stejně tak se dostáváme částečně do rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů, ale jsou to věci, které jdou i nad rámec této novely.
Ze všech shora uvedených důvodů tvrdím, že kroniky se píší, změna není nezbytná, a proto my jako zákonodárci máme dokonce povinnost, abychom žádné dodatečné zásahy nečinili. Navrhuji proto, aby tento návrh zákona byl zamítnut v prvním čtení.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji paní poslankyni a teď prosím pana poslance Schwippela. (Domluva mimo mikrofon se předkladatelkou, která má zájem vystoupit.) Do rozpravy? A chcete reagovat teď hned? (Není třeba.) Dobře, v tom případě počítám s vaší přihláškou do rozpravy.
Nyní písemně se přihlásil pan poslanec Schwippel.
Poslanec Jan Schwippel: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych se také připojil a uvedl několik výhrad, upozornil na několik nedostatků, které podle mého názoru tento návrh vykazuje.
Tak za prvé. V § 1 je upraven účel, k němuž má kronika být vedena. Domnívám se, že pokud už by bylo třeba účel vymezit, pak zde rozhodně chybí jeden významný cíl, a sice to, aby kroniky byly vedeny jako podklad pro badatele, zejména pro historiky, a to jak na úrovni obcí, regionů, tak i na úrovni celostátní.
Také nepovažuji za vhodné vymezení v § 2 podoby kroniky, neboť je skutečností, že ta může být vedena nejenom ve formě ručně psané nebo elektronické, ale také například může být psána na stroji a podobně. Nevidím také v principu důvodu, proč by měl zákon vymezovat takto detailně některé další stránky podoby kronik, například číslování stránek nebo existenci příloh.
Pokud jde o § 3, tak zde je uveden pojem obec, přičemž není vymezeno, zda se tím míní například rada nebo zastupitelstvo obce nebo jimi pověřený kronikář. Mimochodem o kronikáři v tomto návrhu není řečeno téměř nic, zejména nejsou žádným způsobem vymezena jeho práva a také odpovědnost.
Něco podobného podle mého názoru platí také o § 4.
Z těchto důvodů se domnívám, že není jasné, zda by cílů, které předkladatelé tohoto návrhu sledují, nebylo možné dosáhnout jiným způsobem, například zrušením nejenom vládního nařízení z roku 1932, ale i výnosu Ministerstva kultury z roku 1955 a nějakou méně ambiciózní novelou zákona z roku 1920.
Z tohoto důvodu se připojím k návrhu na zamítnutí tohoto návrhu. Děkuji vám.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže podpora návrhu na zamítnutí. A paní poslankyně Gruntová je další přihlášenou do obecné rozpravy. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jitka Gruntová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, já jsem upozornila, že bych v obecné rozpravě chtěla reagovat na stanovisko vlády, které nám bylo předloženo jako sněmovní tisk 940/1. Je to materiál, který nejenže vykazuje věcné a formální nedostatky, ale nesouhlasné stanovisko vlády se dokonce opírá o argumenty, které jsou v rozporu s naší platnou legislativou. Považuji proto za nezbytné nesmyslnost tohoto stanoviska doložit a reagovat na čtyři okruhy výhrad, jimiž své nesouhlasné stanovisko vláda zdůvodňuje.
Jako první argument uvádí, že - cituji: "Navržené stanovení povinnosti obcí vést kroniku vláda považuje za nevhodný a neopodstatněný zásah do samosprávy obcí." K tomu konstatuji: Dosud platí zákon č. 80/1920, který tuto povinnost obcí zavedl již před 85 lety.
K druhé výhradě vlády, že návrh je v rozporu se zákonem 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, protože neupravuje v souladu s archivním zákonem nahlížení do kroniky jako archiválie, mám dvě námitky.
Za prvé. Pamětní kniha obecní, pro kterou se vžilo označení kronika obce, je včetně přílohy dokumentem vzniklým z činnosti obce a samozřejmě se na ni vztahuje archivní zákon.
***