Neautorizováno !

(15.20 hodin)
(pokračuje Talmanová)

První připomínka, kterou bych si zde dovolila přednést, se týká § 19a, který znesnadňuje dle vládního návrhu vyhledávání náhradních rodin pro hendikepované nebo z jiných důvodů obtížně umístitelné děti. V předložené novele za tuto činnost zákon předpokládá pokutu ve výši až 200 000 Kč. Toto ustanovení je v rozporu s čl. 18 Evropské úmluvy o osvojení dětí, která pro Českou republiku vstoupila v platnost dne 9. 12. roku 2000.

Další připomínka se týká § 42 odst. 2, který dává u dětí do jednoho roku přednost kojeneckému ústavu před rodinnou péčí v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Toto je myslím také v rozporu s deklarovaným záměrem novelizace zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která má preferovat zejména náhradní typ péče, který se co nejvíce blíží péči rodinné, a je to i v rozporu s našimi a zahraničními výzkumy o ústavní deprivaci i v rozporu se závěrečnými doporučeními výboru OSN pro práva dítěte z 31. ledna roku 2003.

Další moje připomínka se týká § 49a navržené novely, se kterým jsme se mohli již seznámit ještě před zahájením projednávání tohoto zákona prostřednictvím médií, neboť tato změna způsobila velký ohlas. Je to vyžadování vzdělání od pracovníků neziskových organizací, které se zabývají sociálně-právní ochranou dětí. § 49a vyžaduje od pracovníků neziskových organizací vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání určitého směru, přičemž ani vysokoškolské pedagogické vzdělání není dostačující. V předloze se vyžaduje speciální nebo sociální pedagogika, zatímco za dostačující se považuje všeobecné lékařství. Kdo nemá toto vzdělání, musel by absolvovat nejméně 100 hodin vzdělávacích kursů, aniž je zde specifikováno, kdo by byl oprávněn je pořádat a s jakým obsahem, a dále praxi na úseku péče o rodinu a dítě v rozsahu až tří let. Přitom se maturita z odborných předmětů klade naroveň základnímu vzdělání. Toto vzdělání požadované po neziskových organizacích není stanoveno ani pro pracovníky orgánů sociálně-právní ochrany dětí, ačkoli ti mají na rozdíl od pověřených nestátních organizací rozhodovací pravomoci. To je myslím věc, nad kterou bychom se měli zamyslet, abychom potom tímto kvalifikačním předpokladem neznemožnili realizaci zákona na úseku sociálně-právní ochrany dětí v praxi.

Taktéž v § 50 a § 60 se jakékoli pochybení i řadového pracovníka této organizace považuje za správní delikt, za který lze nejen uložit pokutu, ale i odejmout pověření, kdežto u úředníků nic takového stanoveno není. (V sále je stále hluk.)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, přeruším vás a znovu požádám sněmovnu o klid. Myslím, že je to velmi vážná tematika, a pokud nemáte zájem o projednávání tisku 995, prosím, přesuňte své rozhovory do předsálí. Myslím to zcela vážně. Žádám o to všechny kluby odleva doprava včetně vašich kolegů, paní poslankyně. Je potřeba, abychom mohli… Požadoval bych také na předsedech klubů, aby na mě nepokřikovali.

Poslankyně Lucie Talmanová: Já vám děkuji, vážený pane předsedo. Mrzí mě, že jsem nedokázala více zaujmout své kolegy a kolegyně, ale pan ministr bezesporu moje připomínky zachytí ze stenozáznamu a na jednání příslušného výboru potom bude připraven o nich diskutovat v příjemnějším prostředí, než je to zdejší.

Já už se blížím ke konci svého výčtu připomínek k této novele. Týká se připomínky, která zde zaznívá standardně při jakékoli novelizaci zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Opět předpokládáme, že touto novelizací zanikne pověření u nevládních organizací, které provozují zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, což se při každé novelizaci, kdy zanikne pověření a znovu se musí o něj žádat, jeví jako jistá diskriminace těchto organizací.

Tímto končím své připomínky a na závěr mi dovolte navrhnout v souladu s jednacím řádem prodloužení projednávání tohoto zákona ve výborech, resp. prodloužení lhůty k projednávání tohoto zákona ve výborech o 20 dní, protože se domnívám, že při takto rozsáhlé novele a blížícím se většímu časovému odstupu od následné schůze Poslanecké sněmovny bychom nemuseli dostát jednacím řádem nám uložené lhůtě 60 dnů.

Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Lucii Talmanové za přednesené připomínky a její úvod. Podotýkám, že byla jedinou písemně přihlášenou do rozpravy.

Vidím paní poslankyni Annu Čurdovou, která se hlásí do obecné rozpravy. Nikoho dalšího nevidím. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení kolegové a kolegyně, dovolte, abych zareagovala i na některé připomínky, které už zde zazněly ve vystoupení paní kolegyně Talmanové, protože samozřejmě při takto složitém zákoně, tak jak je předkládán, tak samozřejmě může vznikat řada nedorozumění. Dovolte, aby se už některé uvedly na správnou míru.

První - díky novele budou muset odložení novorozenci automaticky do kojeneckých ústavů. - Tato informace, která pronikla i do české veřejnosti, je nepravdivá. Naopak připravovaná novela nově zavádí možnost, aby soud mohl předběžným opatřením, o kterém musí rozhodnout během 24 hodin, svěřit dítě do péče vybraných speciálních pěstounů. Zákon zavádí nový institut pěstounské péče na přechodnou dobu, který byl zaveden v novele právě jen proto, aby se zabránilo zbytečnému pobytu dětí v ústavech, nebo až do předadopční péče budoucím osvojitelům ihned po porodu. Dítě tedy bude moci být v péči těchto pěstounů už po dobu zákonem požadované lhůty šesti týdnů od porodu, po jejímž uplynutí teprve může rodič udělit svůj souhlas s osvojením dítěte, tak jak to vyžadují mezinárodní úmluvy a jak je tomu i v dosud platné úpravě. Nová úprava není tedy přímo v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí, ale v novele zákona o rodině.

Další připomínka, která se velice často objevovala - novela zakazuje umístění dětí mladších jednoho roku do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, to znamená i do takzvaných Klokánků. Byl tady citován § 42 část dvě.

Samostatnou kapitolu zákona tvoří problematika, za jakých okolností a podmínek lze dávat děti do jednoho roku do tzv. zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. - Rozhodnutí, co to jsou výjimečné případy, je čistě na uvážení soudu a není to nikde a ani, nezlobte se na mě, nemůže být definováno předem. Tvrzení, že novela zabrání tomu, aby děti do jednoho roku mohly pobývat v Klokánku, je nepravdivé.

Další připomínka se týká přehnaných požadavků na vybavení zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. - Ve stávajícím zákoně o sociálně-právní ochraně dětí, který je účinný od 1. 4. 2000, byla sice uzákoněna zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, nicméně nikde nebyly prakticky stanoveny žádné podmínky pro fungování těchto zařízení, zatímco provoz kojeneckých ústavů a dětských domovů je upraven v zákonech a prováděcích předpisech. Protože se do těchto zařízení přijímají ohrožené děti, které za sebou mají těžkou životní zkušenost, je nezbytné poskytnout jim jak maximálně příjemné a pečující prostředí, tak také odborné zázemí, a to sociální a psychologické. Protože zároveň v praxi začala tato zařízení fungovat i jako zařízení pro dlouhodobý pobyt - a to bylo právě na základě jedné z poslaneckých novel zákona o rodině, kterou i já považuji za správnou - je nezbytné kritéria pro provoz těchto zařízení stanovit. Ve výsledné podobě novely je tedy potom následující formulace: "Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může vykonávat činnost jen v objektu nebo prostorách, které umožňují zajištění přijetí dítěte, ubytování a přípravu dětí na školní vyučování, stravování, zájmovou a další činnost ve volném čase." Myslím, že tato formulace je poměrně velice široká a umožňuje už i stávajícím zařízením, aby bez jakýchkoli problémů fungovala.

Další připomínka se týká přehnaných požadavků na vzdělání, eventuálně na praxi osob poskytujících sociálně-právní ochranu. - Já se domnívám, že je nezbytné, aby všechny osoby, které pracují s ohroženými dětmi, splňovaly určitá kritéria. Novela zároveň nabízí velkou variabilitu, to znamená, že umožňuje nahradit vzdělání praxí či absolvováním různých kursů.

Dále: vydávání pověření, to znamená nutnost nové žádosti o pověření i pro existující organizace. - V současné době jsou podmínky pro výkon sociálně-právní ochrany definovány přísněji pro organizace zřizované obcí či krajem než pro organizace nestátní. Vzhledem k tomu, že jde o velice citlivou oblast, je třeba tyto podmínky sjednotit, což samozřejmě s sebou nese i zkvalitnění těchto služeb.

***