Neautorizováno !
(17.10 hodin)
(pokračuje Zajíček)
Co se týče vlastní zpravodajské zprávy, konstatuji, že tahle vládní předloha podle mého soudu reaguje na praktické zkušenosti z těžkého zasažení našeho území především povodněmi a reaguje na ně tím způsobem, že se snaží některé věci, které byly v průběhu právě těchto tragických záplav v České republice - byla přijata některá ustanovení, která byla vložena do nařízení vlády č. 399/2002, která byla určitou snahou o urychlení administrativních příprav státní pomoci právě po těchto letních povodních.
Řada těchto věcí je přenášena právě do vládní předlohy z onoho předmětného nařízení vlády 399 a z toho důvodu také výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Poslanecké sněmovně doporučuje tento návrh přijmout.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zajíčkovi. Otevírám obecnou rozpravu. Přihlášky do obecné rozpravy nemám, takže obecnou rozpravu končím a otevírám rozpravu podrobnou. Tady přihlášky mám, a to hned dvě. Jako první vystoupí pan poslanec Vlastimil Dlab, jako druhý pan poslanec Jan Schwippel.
Poslanec Vlastimil Dlab: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, já bych se chtěl ve svém pozměňovacím návrhu odkázat na návrh, který byl vám rozdán již minulý týden, a sice týká se změny zákona o pojišťovnictví, a sice vložením paragrafu 25a.
Jenom krátké odůvodnění. Jedná se o již počtvrté předkládaný návrh, a sice myslím si, že do tohoto zákona zrovna patří, protože i otázka povodňových škod byla i otázka hasičů, kteří zasahovali při těchto akcích, ovšem jak víme, tito hasiči potřebují k tomu, aby mohli vykonávat svoji práci, i potřebnou techniku, kterou samozřejmě nemají. Jedna z možností, jak se k této technice mohou dostat, je otázka příspěvku od pojišťoven, a sice příspěvku na zábranu škod. V tomto případě, v tomto čtvrtém již v pořadí předkládaném návrhu, jsem trošičku to pojal jiným způsobem, a sice že jsem se pouze zaměřil na otázku povinného ručení, tak aby vlastně do toho byli zapojeni všichni, kteří vlastně platí toto povinné ručení, a jsou z toho již vyjmuti ti, kteří platí majetkové pojištění, protože jak víme, majetkové pojištění nemají uzavřeno všichni občané ani všechny právnické osoby.
Takže ještě jednou se odkazuji na tento svůj pozměňovací návrh. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Dlabovi. Hovořit bude pan poslanec Schwippel.
Poslanec Jan Schwippel: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi také načíst dva drobné pozměňovací návrhy.
Za prvé. V článku jedna § 2 odst. 4a a 4b nahradit slova "který nesmí být starší než tři měsíce" slovy "který nesmí být starší než šest měsíců".
Dovolte mi krátké odůvodnění. Týká se náležitostí, jež je třeba přiložit ze strany právnických a fyzických osob k žádosti o státní pomoc. Jedná se zejména o výpis z katastru nemovitostí, který nemá být starší než tři měsíce. Tato lhůta platnosti výpisu by měla být prodloužena na šest měsíců, protože to je běžná praxe i v jiných případech, kdy je třeba příslušný výpis předložit. Navíc postižené právnické i fyzické osoby by ve stávající situaci zatěžovalo obstarávání nového výpisu z katastrálních úřadů splňujících tento časový požadavek.
Za druhé. V článku jedna § 2 odst. 9 vypustit slova "s výjimkou staveb pro individuální rekreaci".
Odůvodnění: V uvedeném odstavci, v němž se vymezí základní funkce území, jsou vyjmuty stavby pro individuální rekreaci z výčtu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí, a tudíž z možnosti poskytnutí státní pomoci. Protože je možné se do rekreačního objektu přihlásit k trvalému pobytu, čímž se stavba stává majetkem sloužícím k bydlení, bylo by vhodné zahrnout také tyto stavby pod majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí území s tím, že pro všechny druhy objektů by o přidělení dotace bylo rozhodnuto podle platných kritérií uvedených v zákoně.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Schwippelovi. Další přihlášky do podrobné rozpravy nejsou, takže končím podrobnou rozpravu a končím také druhé čtení této vládní předlohy. Děkuji panu ministrovi, panu zpravodaji.
Budeme se nyní věnovat bodu 39. Tím je
39.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících
s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon),
ve znění zákona č. 81/2005 Sb., a zákon č. 128/2000 Sb.,
o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 991/ - prvé čtení
Prosím, aby se slova ujala paní ministryně informatiky Dana Bérová, která z pověření vlády tento tisk má uvést.
Ministryně informatiky ČR Dana Bérová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, hlavním důvodem předložení novely tohoto zákona je přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/1998/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru, která je pro Českou republiku jako člena Evropské unie závazná. Navrhovaná novela zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, plně v souladu s požadavky směrnice stanovuje obecný rámec přístupu k informacím veřejného sektoru. Navrhovaný zákon klade důraz na rychlé a pro povinné subjekty méně zatěžující poskytování informací díky upřednostnění elektronické komunikace při poskytování informací.
V rámci transpozice směrnice byla zpřesněna některá ustanovení zákona, která se týkala například poskytování předmětů práva duševního vlastnictví, kde dosavadní kusá úprava nebyla pro povinné subjekty dostatečně instruktivní. Díky upřesnění možnosti poskytovat i určité informace, které jsou předmětem duševního vlastnictví, a v zájmu co nejširšího poskytování těchto informací zavádí zákon ochranu úředních databází zvláštním právem pořizovat svoje databáze podle autorského zákona. Tato úprava umožní povinným subjektům zpřístupňovat své databáze ve větší míře než dnes a zároveň se účinně bránit proti využívání těchto databází nad míru stanovenou právními předpisy.
Novela zákona vedle samotné transpozice směrnice také reaguje na problémy, které se objevily v souvislosti s aplikací tohoto zákona v minulých letech, zejména tím, že sjednocuje a zpřesňuje terminologii dosavadního předpisu. Novela reaguje i na vývoj legislativy, zejména na vznik územně samosprávných celků, a stanoví jasné postupy při vyřizování žádostí o informace týkající se samotné nebo přenesené působnosti těchto celků.
V návaznosti na novou úpravu správního řízení novela odstraňuje dosavadní problematickou fikci rozhodnutí o neposkytnutí informace v případě nečinnosti povinného subjektu, protože v současnosti již existují vhodnější prostředky obrany proti nečinnosti, než byla dosavadní fikce.
Novela též zavádí nový postup při určování výše úhrady spojené s poskytováním informací. Výši úhrady bude možné přezkoumat nadřízeným orgánem a výše takovýchto úhrad musí být zveřejňována v zájmu kontroly veřejnosti a transparentnosti určování výše úhrady.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, paní ministryně, za vaše odůvodnění a uvedení tohoto tisku. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Zbyněk Novotný.
Poslanec Zbyněk Novotný: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, svoji zpravodajskou zprávu jsem rozdělil do několika tematických kapitol. 1. Geneze zákona. 2. Zásady, ze kterých návrh zákona pocházel. 3. Obsah zákona. 4. Popis navrhovaných změn.
Takže za prvé - geneze zákona: předchůdce tohoto zákona, proč vůbec zákon jako takový vznikl, co bylo podnětem či zda vycházel ze zákona jiného, kolik novel proběhlo.
Povinnost orgánů státní správy poskytovat informace veřejnosti je dána Listinou základních práv a svobod v článku 17. Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny, a to zejména v odstavci 5. Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Nepřítomnost prováděcího zákona však činí z ústavního práva jen prázdnou frázi. Proto v květnu 1997 občanské sdružení HOST vypracovalo návrh textu zákona.
***