Neautorizováno !

(15.20 hodin)
(pokračuje Kochan)

Zdravotní pojišťovna je povinna tuto smlouvu uzavřít na dobu neurčitou, a to bez ohledu na kvalitu a kvantitu zdravotní péče poskytovanou ke dni uzavření smlouvy nebo v budoucnu. Zdravotní pojišťovna musí s veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením uzavřít smlouvu i v případě, kdy je síť zdravotnických zařízení úplná a zdravotní péče pro obyvatele daného území je z tohoto hlediska plně zajištěna.

Oproti tomu smlouva o poskytování a úhradě zdravotní péče mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením, které není zřízeno podle tohoto návrhu zákona, je uzavřena vždy až po úspěšném absolvování výběrového řízení a pouze na dobu určitou. Dojde tedy k situaci, kdy smlouva mezi zdravotní pojišťovnou a tímto zdravotnickým zařízením nebude z důvodu úplnosti sítě zdravotnických zařízení prodloužena nebo nově uzavřena. Návrh zákona tudíž zvýhodňuje veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení při uzavírání smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením, a tím zasahuje do svobody podnikání podle čl. 43 Smlouvy o založení Evropské unie.

Článek 43 Smlouvy o založení Evropského společenství zakazuje omezení svobody podnikání pro příslušníky jednoho členského státu na území druhého státu. Je tedy zakázána diskriminace subjektů z jiných členských států. Judikatura Evropského soudního dvora však tento zákaz rozšířila nejen na tzv. nepřímou diskriminaci, tj. opatření navenek neutrální, která diskriminují ve svých důsledcích, ale i na další omezení práva podnikání, která nemají diskriminační charakter pouze vůči subjektům z jiných členských států, ale diskriminují i příslušníky samotného členského státu.

Zásah do svobody podnikání, který je relevantní z hlediska článku 43 smlouvy, je citelný zejména v případě poskytování ambulantní péče, popř. doplňkové činnosti veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením, neboť v těchto případech nemusí být dán veřejný zájem ve smyslu práva Evropského společenství, který by takový zásah ospravedlňoval. Jinými slovy, výhody určené veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením nemohou být stanoveny tak široce, aby zasahovaly i do oblastí, které se nedají ospravedlnit veřejným zájmem. Návrh zákona tudíž zakládá dvojkolejnou úpravu podmínek podnikání zdravotnických zařízení v České republice. Veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení ve smyslu tohoto návrhu zákona je ve srovnání se zdravotnickým zařízením, které je obchodní společností, nepřiměřeně zvýhodněno, čímž není naplněna obecná zásada proporcionality v právu Evropského společenství.

Pokud by návrh zákona byl schválen Parlamentem ČR a nabyl účinnosti, začne v systému českého zdravotnictví běžet přechodné období, během kterého budou všechna zdravotnická zařízení, která nejsou veřejnými neziskovými ústavními zdravotnickými zařízeními a působí v rámci sítě zdravotnických zařízení, nahrazena veřejnými neziskovými ústavními zdravotnickými zařízeními ve smyslu tohoto zákona. Smlouva o poskytování a úhradě zdravotní péče mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením, které není veřejným neziskovým ústavním zařízením podle tohoto zákona, tudíž nemusí být prodloužena nebo nově uzavřena právě z důvodu úplnosti sítě zdravotnických zařízení. Soukromé nemocnice a nemocnice zřízené státem nebo samosprávnými celky, které se nebudou řídit tímto návrhem zákona, mohou být vytlačeny z trhu v České republice, protože budou mít velmi ztížen přístup do systému veřejného zdravotního pojištění.

2. V návaznosti na výše uvedené uvádím, že ustanovení paragrafu 31 může být, a to zejména v případě poskytování ambulantní nebo doplňkové činnosti, která se nedá ospravedlnit veřejným zájmem ve smyslu práva Evropského společenství, v rozporu s článkem 87 odst. 1 Smlouvy o Evropském společenství. Toto zákonné ustanovení má charakter veřejné podpory, která je evropským právem zakázána. Jedená se o tzv. selektivní výhodu, kdy určitou výhodu získá předem vybraný subjekt.

Výhoda určitého podniku spočívá v tom, že tento získá něco, co by za normálních tržních podmínek nikdy nezískal. Veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení získává ze zákona výhodu při uzavírání smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče se zdravotní pojišťovnou, nemusí totiž podstupovat výběrové řízení na provozovatele zdravotní péče v regionu, a tím je zvýhodněno oproti ostatním zdravotnickým zařízením, která zákonnou povinnost úspěšného absolvování výběrového řízení mají. Zdravotní pojišťovna musí ze zákona uzavřít s veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením smlouvu i přesto, že by s ním tuto smlouvu nikdy neuzavřela, a to vzhledem ke kvalitě a kvantitě zdravotní péče jím poskytované ke dni uzavření smlouvy nebo v budoucnu, a také srovnala-li by zdravotní pojišťovna kvalitu a kvantitu zdravotní péče poskytovanou veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením s jiným zdravotnickým zařízením, které poskytuje nebo chce poskytovat zdravotní péči v regionu.

Výše uvedené skutečnosti tedy zakládají nepřiměřené, neodůvodnitelné překážky svobody v podnikání ve smyslu článku 43 Smlouvy o ES a mohou mít charakter zakázané veřejné podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

Ustanovení části IV. Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Veškeré připomínky uvedené v ustanovení paragrafu 31 v části 1 návrhu zákona platí i pro ustanovení části IV. tohoto legislativního návrhu. Navrhovaná změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je taktéž v rozporu s články, popř. i s 84. odstavcem první Smlouvy o ES, jde nad rámec slučitelnosti s právem ES.

Ustanovení novelizace paragrafu 70 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Tato změna je zcela nesystémová a neodpovídá jak duchu ustanovení paragrafu 70 zákona č. 90/1995 Sb., tak ustanovení čl. 39 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, ve znění pozdějších ústavních předpisů. Jak ustanovení paragrafu 70 zákona č. 90/1995 Sb., tak i článek 39 Ústavy ČR upravují hlasování poslanců Parlamentu o záležitostech spojených se suverenitou státu, např. hlasování o vyslání ozbrojených sil ČR mimo území ČR, hlasování o souhlasu s pobytem cizích vojsk na území ČR. Rozhodování o zrušení veřejného neziskového ústavního zdravotnického nesplňuje výše uvedené podmínky důležitého státního zájmu ve smyslu čl. 39 Ústavy ČR a paragrafu 70 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, v platném znění.

Závěrem. Předkládaný zákon, sněmovní tisk č. 810, o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních, není slučitelný s právem Evropského společenství.

Některé zásadní připomínky k vnitrostátnímu právu. Veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení je provozovatelem zdravotnického zařízení, jehož zřizovatelem je stát nebo územní celek - kraje nebo obce. Aby stát zřizoval nestátní zdravotnické zařízení, je neuvěřitelná věc! Veřejné neziskové zdravotnické zařízení může zřizovat zástavní i jiné věcné břemeno k majetku veřejného neziskového zdravotnického zařízení. Zřizovatel veřejného neziskového zdravotnického zařízení dává souhlas k založení jiné právnické osoby, ke vložení majetku veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení do jiné právnické osoby, ke zcizení movitého a nemovitého majetku. Zřizovatel rozhoduje o změně zřizovací listiny, tj. o změně rozsahu a druhu zdravotní péče, o zrušení veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení, které lze zrušit konkursem.

***