Neautorizováno !

(14.50 hodin)
(pokračuje Krákora)

Jaký je rozdíl mezi původním návrhem a komplexním pozměňovacím návrhem, který jsem podal?

1. Přesněji je definováno veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení jako zvláštní typ právnické osoby (veřejná nezisková organizace zřízená podle tohoto zákona, která je provozovatelem nemocnice).

2. Přesně je definován vznik veřejného zdravotnického zařízení zřízený formou zřizovací listiny, následný vznik na základě zápisu do rejstříku veřejných zdravotnických zařízení, který vede Ministerstvo zdravotnictví.

3. Přesně je definován i rejstřík procedury při zápisu do něj. Metoda fungování rejstříku veřejných zdravotnických zařízení je převzata z obchodního zákoníku a je obdobná jako u obchodního rejstříku.

4. Přesně je definován i zánik veřejného zdravotnického zařízení sloučením nebo splynutím s jiným veřejným zdravotnickým zařízením.

5. Přesněji jsou definovány blokace nakládání s majetkem veřejného zdravotnického zařízení.

6. Je stanoveno, že ke zcizení nemovitého majetku nebo movitého majetku v hodnotě nad 1 milion korun - v pozměňovacím návrhu je potom dva miliony korun - je třeba souhlasu zřizovatele. U obcí a krajů je třeba souhlasu třípětinové většiny zastupitelstva. Přesně je definováno vynětí nemovitého majetku a movitého majetku určeného k poskytování zdravotní péče z konkursního a exekučního řízení. Ustanovení byla zapracována přímo do zákona o konkursu a vyrovnání a do exekučního řádu.

7. Přesně byla definována povinnost zřizovatele kontrolovat hospodaření nemocnice podle zákona o finanční kontrole ve veřejné správě.

8. Přesněji byl definován i střet zájmů. Členem dozorčí rady nemůže být nikdo, kdo je dodavatelem či majitelem dodavatele zboží a služeb této nemocnici nebo je ve smluvním vztahu k dodavateli. Do tohoto omezení byly zahrnuty i tzv. osoby blízké.

9. Nově byla zakotvena povinnost takovéto nemocnice umožnit lékařům povinné následné vzdělávání podle zákona o podmínkách získávání a uznávání kvalifikace lékaře.

Co zůstává a co nebylo změněno tímto komplexním pozměňovacím návrhem.

1. Odměňování zaměstnanců je podle zákona 143/1992, o platu a odměně za pracovní pohotovost. To zůstává.

2. Pravomoc Ministerstva zdravotnictví stanovit vyhláškou síť veřejných neziskových nemocnic; na každý okres, přibližně sto tisíc obyvatel, nejméně jedna.

3. Pravomoc Ministerstva zdravotnictví stanovit spádové území těchto nemocnic.

4. Povinnost zdravotních pojišťoven uzavřít s veřejnou neziskovou nemocnicí smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče v rozsahu stanoveném Ministerstvem zdravotnictví.

5. Osvobození od daně z příjmů v případě, že nemocnice použije všechny příjmy pro svůj provoz, obnovu a rozvoj.

6. Osvobození od trojdaně, tj. dědické, darovací a z převodu nemovitostí, je-li tato nemocnice nabyvatelem majetku.

7. Povinnost poskytovat zdravotní péči všem občanům Evropské unie a všem občanům ze spádového území.

Vážené kolegyně, kolegové, děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji navrhovateli za úvodní slovo. Předložený návrh jsme přikázali k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, ale také výboru pro veřejnou správu. Máme usnesení výboru pro sociální politiku, výbor pro veřejnou správu usnesení nepředložil.

Nejdříve bych poprosil zpravodaje výboru pro sociální politiku a zdravotnictví pana poslance Josefa Janečka, který má i usnesení.

Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové a kolegyně, způsob projednávání tohoto návrhu byl takový, že výbor se zabýval několikrát tímto materiálem, několikrát projednávání přerušil. Nakonec 2. června přijal usnesení číslo 255, kterým přijal pozměňující návrh, o kterém pan navrhovatel hovořil.

Domnívám se, že tolik moje zpravodajská zpráva. Zároveň bych se přihlásil do obecné rozpravy ke komentáři. Děkuji. Co se týká komentáře, jestli mohu, chtěl bych říci -

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pardon, vy jste řekl, že byste se přihlásil do obecné rozpravy, ale tu potom otevřu. Děkuji za pochopení.

Nyní bych poprosil zpravodaje výboru pro veřejnou správu, jestli by nám poskytl informaci o jednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Není tu nikdo takový? Není. Zpravodaje tady uvedeného nemám, čili mohu jen obecně apelovat na výbor. Ale zdá se, že nejenže výbor nemá usnesení, ale asi ani zpravodaje.

V tom případě otevírám obecnou rozpravu, do které mám řadu přihlášených. Ovšem zpravodaj může vystoupit kdykoli, takže mu dám příležitost vystoupit jako prvnímu. Prosím.

Poslanec Josef Janeček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se přihlásil separátně, abych dostál funkci zpravodaje a zároveň toho, který má možná i trochu subjektivně tu věc nějakým způsobem okomentovat.

Chtěl bych říci, že hlavním problémem našeho zdravotnictví v současné době není ani tak ona pouhá absence instituce neziskové právnické osoby. To, co je hlavním problémem našeho zdravotnictví - a to všichni vidíme a jednají kolem toho všichni zúčastnění - je nevyváženost systému veřejných financí, kontrola kvality poskytované péče atd.

Z tohoto pohledu je třeba říci, že tento návrh zákona nikterak nepřispívá k oné vyrovnanosti veřejných financí, a to z několika jednoduchých důvodů. Návrh je neprovázaný, protože vlastně onu neziskovou organizaci může zřizovat jak obec, tak kraj, tak ministerstvo, přičemž tam nejsou nějaké jasné vzájemné blokace. Každé z těch zdravotnických zařízení má právo na smlouvu se zdravotními pojišťovnami na dobu neurčitou. To znamená, že je zde naprosto jednosměrný pohyb k rozšiřování sítě, ačkoliv všichni víme, že problémem našeho zdravotnictví je spíše přebujelost a nevhodná struktura sítě v různých oblastech.

Ministerstvu zdravotnictví se ukládá, pan navrhovatel to zde zmínil, v každém okrese, resp. na každých sto tisíc obyvatel zřídit alespoň jedno takové zařízení. Vezměme si např. Plzeň-sever, kde není žádné takové zdravotnické zařízení: Na základě tohoto zákona by taková nemocnice musela být vybudována. Ministerstvo zdravotnictví je povinno do 90 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona vyhláškou vydat síť zdravotnických zařízení. Tuto věc sice prokonzultuje s kraji, ovšem jejich stanoviska nejsou závazná, čili opět není zajištěna jasná koordinace.

Jsou zde i takové věci, jako je § 41, kde je změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, která je evidentně v rozporu s ústavním pořádkem naší země.

Proto se domnívám, že návrh, jak je připraven, by zasloužil ještě dopracování. Na druhé straně musím po pravdě říci, že současná verze, jak ji předložil pan navrhovatel, je nesrovnatelně kvalitativně lepší než onen původní tisk. Nicméně to zřejmě není schopno řešit zásadní problémy v našem systému.

Pokud si vzpomeneme, hlavním důvodem toho, proč tento návrh vznikl, byla obava ze skutečnosti, že kraje budou tunelovat zdravotnická zařízení převodem na akciové společnosti. Hlavním motivem a důvodem krajů k převodu na akciové společnosti byla skutečnost, že příspěvkové organizace jednak musí pracovat podle ne zcela vyhovující účetní osnovy, protože zdravotnická zařízení se řídila účetní osnovou příspěvkových organizací, ale fakticky jsou financována z plateb za výkon. Čili účetní osnova je nevhodná.

***