Neautorizováno !

(13.40 hodin)
(pokračuje Filip)

Jinak jsem považoval stanovisko zpravodaje za zřejmé už z obecné rozpravy, z vystoupení zpravodaje ke zpravodajské zprávě, proto jsem se ho na to neptal.

Děkuji panu JUDr. Ing. Otakaru Schlossbergerovi, finančnímu arbitrovi, děkuji zpravodaji rozpočtového výboru Svatomíru Recmanovi a končím bod číslo 112. Návrh usnesení byl schválen.

Pokračovat budeme bodem č. 58, pevně zařazeným na dnešní odpoledne. Bod číslo 58 je

Jde o sněmovní tisk 968, upozorňuji, že jde o evropskou problematiku.

Prosím místopředsedu vlády Martina Jahna, aby přednesl úvodní slovo. Než dojde k řečnickému pultu, požádám pana poslance Pavla Svobodu, předsedu výboru pro evropské záležitosti, aby zasedl na své místo u stolku zpravodajů, protože bude přednášet zpravodajskou zprávu k tomuto tisku.

Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

Místopředseda vlády ČR pro ekonomiku Martin Jahn: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych vás stručně informoval o závěrech jarní Evropské rady, která zhodnotila plnění Lisabonské strategie a vytyčila také novou koncentraci této strategie na podporu růstu a zaměstnanosti.

Lisabonská strategie je velmi často předmětem kritiky jak z levé části, tak i z pravé části politického spektra a jedním z důvodů této kritiky je to, že hodnocení střednědobé Lisabonské strategie není dostatečně kritické, a také je předmětem diskuse, jaké je nové zaměření tohoto dokumentu. Chtěl bych pro demonstraci přečíst výňatek z textu, který odsouhlasili všichni premiéři 25 členských zemí Evropské unie. Tento text říká:

"Po pěti letech od zahájení Lisabonské strategie jsou její výsledky smíšené. Vedle nesporného pokroku jsou i zde nedostatky i zřejmá prodlení. S ohledem na výzvy, jež je třeba řešit, bude nutné zaplatit za opožděné a nedokončené reformy vysokou cenu, jak to ukazuje propastný rozdíl mezi potenciálem růstu Evropy a potenciálem růstu jejích hospodářských partnerů. Je proto nutné neprodleně jednat. Za tímto účelem je nezbytné dát Lisabonské strategii neprodleně nový impuls a stanovit nově jako priority růst a zaměstnanost."

Já nevím, kdo co by si představoval ještě kritičtější zhodnocení dosavadního vývoje.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane místopředsedo, já vás na chvilku přeruším a požádám sněmovnu o klid. Je tady nemístná přemíra hluku a jedná se o velmi závažný problém. Kdo chcete jednat o něčem jiném, prosím v předsálí. Ostatní věnujte pozornost panu místopředsedovi vlády. Děkuji vám.

Prosím, pane místopředsedo, pokračujte.

Místopředseda vlády ČR pro ekonomiku Martin Jahn: Snažil jsem se zdůraznit pouze to, že členské státy EU zcela kriticky hodnotí, že Lisabonská strategie se neplní dostatečně, a snaží se říci, že je potřeba nastínit nové priority a jednat lépe.

Pro to, aby Evropská unie byla konkurenceschopná v rámci globální ekonomiky, stanovila Evropská rada tři prioritní oblasti. První je oblast znalostí a inovací. Rada se usnesla, že máme dávat více prostředků na podporu výzkumu a vývoje a dosáhnout tříprocentního výdaje na tuto oblast v oblasti HDP, lépe využívat rámcové programy na podporu výzkumu a vývoje, zlepšit přístup k rizikovému kapitálu apod. Druhá oblast se zaměřuje na Evropu jako atraktivní místo na investice a zaměstnání. Říká se, že Evropská unie musí dokončit vybudování jednotného trhu, že musí dokončit důležité směrnice, jako je nová chemická směrnice a jako je směrnice v oblasti liberalizace služeb. Třetí oblastí je růst zaměstnanosti směřující k sociální soudržnosti. Evropská unie chce, abychom se zaměřili na zlepšení adaptibility zaměstnanců, na investice do lidského kapitálu a na zlepšení procesu celoživotního vzdělávání.

Evropská rada také schválila přípravu materiálů v jednotlivých členských zemích, které se nazývají národním programem reforem, a všechny vlády členských zemí mají tento materiál předložit Evropské komisi do října letošního roku.

Podle mého názoru je Lisabonská strategie velmi dobrý rámec, který říká, jaké změny je potřeba v Evropské unii udělat, abychom mohli konkurovat s Amerikou a s Asií, a je pouze na jednotlivých členských státech, jak se budou těmito doporučeními řídit. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Martinu Jahnovi. A nyní žádám, aby zpravodajskou zprávu přednesl předseda výboru pro evropské záležitosti pan poslanec Pavel Svoboda. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Pavel Svoboda: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte i mně jako předsedovi výboru pro evropské záležitosti, abych se vyjádřil k tomuto bodu, tj. k střednědobému hodnocení Lisabonské strategie, k závěrům zasedání Evropské rady.

Výbor pro evropské záležitosti se Lisabonskou strategií nebo materií Lisabonské strategie zabýval na dvou zasedáních. Jedno zasedání proběhlo 22. února na 19. schůzi, tj. ještě před zasedáním Evropské rady, a zabývalo se spíše obsahovou stránkou Lisabonské strategie. Druhé zasedání našeho výboru proběhlo 21. dubna na jeho 24. schůzi a to už bylo po zasedání Evropské rady, kde jsme se spíše zaměřili na závěry Evropské rady a na samotné hodnocení postojů a pozic České republiky k těmto závěrům. Došli jsme k závěru, že se jedná o tak významné téma, že není možné ukončit jeho projednávání pouze na výboru pro evropské záležitosti, a proto jsme navrhli, aby tento bod byl projednáván v Poslanecké sněmovně.

Myslím si, že na Lisabonskou strategii se můžete zásadně podívat ze tří pohledů, můžete ji hodnotit ze tří pohledů. Prvním je hodnocení samotného obsahu Lisabonské strategie, částečně o něm již hovořil pan místopředseda vlády Martin Jahn. Druhým možným hodnocením, druhým možným pohledem je hodnocení závěrů samotné Evropské rady koncem března tohoto roku. A třetím hodnocením anebo třetím možným pohledem na tuto materii je hodnocení pozic a postojů České republiky k samotné Lisabonské strategii a k tomu posunu, ke kterému došlo na poslední Evropské radě.

Pokud jde o obsah Lisabonské strategie, jsem přesvědčen, že došlo k pozitivnímu posunu oproti té "staré" Lisabonské strategii, a to zejména z těchto důvodů.

Za prvé, nová Lisabonská strategie si dala za cíl méně priorit, lépe řečeno zredukovala své priority v podstatě na tři oblasti. Také už o nich zde bylo hovořeno - na oblast znalostí a inovací, na oblast Evropské unie jako atraktivního místa pro investice a zaměstnání a na růst zaměstnanosti.

Za druhé myslím, že je správné, že Evropská unie v jednotlivých členských státech požaduje vyjmenování nebo najmenování tzv. pánů Lisabonů, to znamená osob, které jsou zodpovědné za úspěšnou realizaci Lisabonské strategie nebo posunu nové Lisabonské strategie v národních státech.

Za třetí jsem přesvědčen o tom, že veškeré reformy, které v rámci Lisabonské strategie probíhají, probíhají hlavně v národních státech, a proto je třeba vypracovat národní lisabonský plán. Ten v tom starém pojetí nebyl, v novém pojetí je.

Za čtvrté, a to myslím si, že je velmi významný nový prvek, že se každý rok bude vyhodnocovat naplňování samotné Lisabonské strategie v jednotlivých národních státech. Myslím si, že to do té doby nebylo, myslím si, že do doby zasedání Evropské rady se jednalo spíše o proklamativní materiály bez možnosti vytvářet tlak na národní státy, aby pomáhaly tuto Lisabonskou strategii zavádět.

Je také podle mého názoru správné, že se Česká republika na tomto projektu aktivně podílí nejenom z výše uvedených důvodů, ale z jednoho - z mého pohledu - důležitého pohledu navíc. V Lisabonské strategii je explicitně zmíněno, že aby se Lisabonská strategie mohla úspěšně realizovat v praxi, je k tomu třeba naplnění jedné ze zásadních svobod Evropské unie a to je volného pohybu osob a v rámci tohoto volného pohybu osob i volný pohyb pracovních sil. ***