Neautorizováno !


 

(17.40 hodin)
(pokračuje Filip)

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu a bezpečnost a výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Děkuji panu ministru Karlu Kühnlovi, paní ministryni zdravotnictví Miladě Emmerové, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 57.

 

Dalším bodem našeho jednání je bod číslo 51. Jsou zde dva návrhy, které byly prohlasovány Sněmovnou, a to bod číslo 51 a bod číslo 55, které jsme zařadili ve stejných hlasováních na konec bloku prvních čtení. Užil jsem tedy pořadí jednotlivých bodů podle původního návrhu programu, to znamená, že bod 51 jsem předřadil před bod 55.

 

51.
Návrh poslanců Vladimíra Říhy a dalších na vydání zákona, kterým se poskytuje
jednorázová peněžní náhrada osobám vyloučeným v období od 25. února 1948
do 17. listopadu 1989 ze studia na českých vysokých školách a osobám,
jimž byl v tomto období hlavní pracovní poměr učitele na základních,
středních nebo vyšších odborných školách nebo na vysokých školách
v Čechách a na Moravě ukončen z politických důvodů
/sněmovní tisk 908/ - prvé čtení

 

Žádám poslance Vladimíra Říhu, aby tento tisk uvedl.

 

Poslanec Vladimír Říha: Děkuji. Pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych několika slovy uvedl návrh zákona, kterým se poskytuje jednorázová peněžní náhrada osobám vyloučeným v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 ze studia na českých vysokých školách a osobám, jimž byl v tomto období hlavní pracovní poměr učitele na základních, středních nebo vyšších odborných školách nebo na vysokých školách v Čechách a na Moravě ukončen z politických důvodů.

V preambuli návrhu zákona se uvádí: "Parlament České republiky je si vědom, že jeho orgány nemohou získat potřebnou plnou důvěru českého národa, pokud nedojde alespoň k částečné nápravě křivd způsobených totalitním režimem v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 také tím, že tisíce posluchačů českých vysokých škol bylo z politických důvodů ze studia vyloučeno a že mnoha učitelům na základních, středních, vyšších a vysokých českých školách byl z politických důvodů zrušen pracovní poměr. Parlament České republiky je si vědom toho, že v českém státě ještě stále žijí občané uvedení výše, kteří byli pro svůj odmítavý postoj ke komunistickému zřízení poškozeni tím, že byli vyloučeni z možnosti pokračovat ve studiu na vysokých školách, a občané, s nimiž byl zrušen řádný pracovní poměr na základních, středních, vyšších a vysokých školách, a že se těmto dosud nedostalo žádného odškodnění."

Návrh zákona, jak je předložen, vychází ze zákona o protiprávnosti komunistického režimu, zákon číslo 198/93 Sb., a zároveň vychází z původního návrhu vládního nařízení, kterým mělo být řešeno toto odškodnění v roce 1998. Bohužel z důvodů mně neznámých nikdy nedošlo k realizaci tohoto návrhu.

Oprávněnými osobami, které mají podle tohoto návrhu zákona nárok na poskytnutí jednorázové finanční náhrady, jsou ti, u nichž rozhodnutí o vyloučení ze studia na českých vysokých školách bylo zrušeno podle § 18 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, případně dle zákona č. 267/1992, článek I/3, kterým se zákon č. 87/1991 Sb. mění a doplňuje, to znamená jen rehabilitovaní studenti a dále osoby, jejichž hlavní pracovní poměr učitele na základních, středních nebo vyšších odborných školách nebo na vysokých školách v Čechách a na Moravě skončil z důvodů uvedených v § 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, tedy jen rehabilitovaní učitelé.

Nárok by tak dle tohoto zákona měly osoby

a) které po skončení druhé světové války, to je po 8. květnu 1945, byly zapsány jako řádní nebo mimořádní posluchači na některé české vysoké škole a z tohoto studia byly vyloučeny rozhodnutím příslušného orgánu z politických důvodů`

b) které jsou uvedeny pod písmenem a) a svá studia do 17. listopadu 1989 na české vysoké škole nedokončily,

c) kterým bylo po 17. listopadu 1989 rozhodnutí o vyloučení ze studia zrušeno dle ustanovení § 18 odst. 2, případně dle § 18 odst. 3 zákona č. 267/1992 Sb., nebo kterým by rozhodnutí o vyloučení bylo zrušeno, kdyby o ně v zákonné lhůtě požádaly;

d) které měly v době od 25. února 1945 do 17. listopadu 1989 jako hlavní pracovní poměr, jehož náplní byla výuka na školách základních, středních a vyšších a na školách vysokých, a kterým byl ve výše uvedené době ukončen z důvodů uvedených v § 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.

Všechny tyto osoby v den nabytí účinnosti zákona musí také mít české státní občanství. Jedná se tedy jednoznačně o osoby, které již byly rehabilitovány a jejichž počty jsou přehledné. O rehabilitaci bylo možné požádat do konce září roku 1991. Ke dni 19. prosince 1991 bylo podle Pražského akademického klubu 48 rehabilitováno téměř 7000 školských pracovníků a téměř 1800 studentů. Od té doby neúprosný čas údaje o počtech těchto osob značně změnil. Dnes se jedná asi o 1000 žijících rehabilitovaných studentů a 1500 rehabilitovaných učitelů.

Požadovat náhradu dle tohoto zákona mohou jen žijící rehabilitované osoby a písemná žádost musí být doložena všemi důkazními listinami, které nárok jednoznačně prokazují. Důkazní listiny nemohou být nahrazeny svědeckými výpověďmi ani místopřísežnými a čestnými prohlášeními.

Jsem přesvědčen, že případná jednorázová náhrada pro takto postižené občany České republiky bude stejně pouhým symbolickým odškodněním za zmařené životní šance a zlomené osudy. Dovoluji si proto požádat Sněmovnu o propuštění návrhu do druhého čtení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zástupci navrhovatelů Říhovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Jiří Václavek.

 

Poslanec Jiří Václavek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, je to další z návrhů na odškodnění skupiny lidí poškozených předchozím režimem. Vláda k tomuto tisku dala zamítavé stanovisko. Máte je v tisku 908/1.

Tolik na úvod k projednávanému tisku. Zároveň se tím hlásím do obecné rozpravy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Jiřímu Václavkovi a otevírám obecnou rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám žádnou písemnou přihlášku, ale evidoval jsem přihlášku pana zpravodaje, poslance Jiřího Václavka. Prosím, pane kolego.

 

Poslanec Jiří Václavek: Děkuji. Dámy a pánové, v obecné rozpravě navrhuji zamítnutí tohoto tisku. V letech 1948 až 1989 přišly díky projevení svých názorů desítky tisíc, možná stovky tisíc lidí o své povolání. Často stačilo se vyjádřit k tomu, že nesouhlasí s okupací v roce 1968, často stačilo se vyjádřit k tomu, že nesouhlasí s existenci Lidových milicí, často stačilo realizovat politiku Oty Šika v šedesátých letech, aby lidé přišli o povolání. Tyto tisíce lidí, a byli to lidé nejrůznějších povolání, nebyli to jen studenti, nebyli to jen pedagogové, přišly o své povolání z politických důvodů díky podpoře, kterou měli normalizátoři zejména v "dočasném" pobytu sovětských vojsk v České republice.

Zde mi dovolte poznámku na okraj. Na konání generála Jaruzelského můžeme mít různé názory. Faktem však zůstává, že jeho konání vedlo k tomu, že v Polsku nebyla Sovětská armáda za celou dobu, Polsko zůstalo bez "dočasné pomoci".

Tisíce lidí, kteří v naprosté většině ani nemají důkazní listiny o tom, že přišli kvůli politickým názorům o své povolání, neboť byli v podstatě propouštěni nebo vyhazováni na základě zákoníku práce, kde stačil paragraf "reorganizace pracoviště", aby tito lidé přišli o místa, by se těžko mohly domáhat nějakého ospravedlnění. To je jeden z hlavních důvodů, proč navrhuji zamítnutí v prvním čtení. Děkuji.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP