Neautorizováno !

(18.30 hodin)
(pokračuje Páralová)

Předložený poslanecký návrh je v hrubém rozporu s čl. 27 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Princip legitimity a priority odborového pluralismu se projevuje právě při sjednávání kolektivních smluv, kdy příslušné odborové orgány působící u jednotlivého zaměstnavatelského subjektu mohou vystupovat a jednat jménem kolektivu zaměstnanců s právními důsledky pro všechny zaměstnance jen společně a ve vzájemné shodě, pokud se mezi sebou a se zaměstnavatelem nedohodnou jinak. Stejně tak i zaměstnavatel musí v případech týkajících se všech nebo většího počtu zaměstnanců jednat se všemi zúčastněnými odborovými organizacemi.

Kolektivní vyjednávání a normativní funkce kolektivních smluv, které jsou významným zdrojem pracovního práva, nesmějí být žádným dalším normativním aktem omezovány. Zákonodárce nesmí připustit, aby jeho zákonodárnou činností byly vytvářeny předpoklady pro konfrontační vyjednávání mezi odboráři a podnikateli místo hledání konsensuálních východisek a sociálního smíru.

Proto dávám návrh na zamítnutí projednávané předlohy. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Aleně Páralové. Jako další vystoupí pan poslanec Kapoun, připraví se paní poslankyně Rujbrová a ještě je přihlášen pan poslanec Ludvík Hovorka.

Poslanec Miroslav Kapoun: Vážený pane předsedající, chtěl bych jen trochu reagovat na to, co tady bylo řečeno. Samozřejmě jsem se na to musel také řádně připravit, protože jsem předpokládal, že zpravodaj bude velmi dobře připraven, protože je to stínový ministr práce a sociálních věcí.

Jen bych chtěl říci jednu věc. Zastupování zaměstnanců - není pravda, že všechny odborové organizace zastupují všechny zaměstnance. Zákon jasně říká, že největší odborová organizace zastupuje všechny neodborově organizované, musí zastupovat všechny odborově organizované kromě těch, kteří se přihlásí k jiné odborové organizaci nebo požádají, aby je zastupovala jiná odborová organizace, pokud neexistuje žádný orgán, který by o tom rozhodl. On samozřejmě existuje - je to soud.

Jedna z největších demokracií asi na světě, to znamená Spojené státy americké, jednoznačně uznávají odborové hnutí a nejednají s nikým jiným, pokud jednají se zaměstnanci, než s nejsilnější odborovou organizací.

Já tady vidím určitý obrácený přístup a je to přístup asi politického myšlení. Myslím, že demokracie je většina a všechny strany, i strana, ze které pochází paní poslankyně, samozřejmě rozhodují demokraticky, to znamená, rozhoduje většina. Rozhoduje většina, jak se říká, jedné ruky. Vůbec jsem nerozuměl tomu, že nějací neposlušní zaměstnanci… Já si vůbec nedovedu představit zaměstnavatele, který trpí neposlušné zaměstnance.

Nechtěl jsem se zmiňovat o Českých dráhách. Samozřejmě jsem upozornil na to, že je to více organizací stejně velkých, stejně složitých, možná se stejným počtem zaměstnanců, jako jsou třeba české lesy. Chtěl bych jen říci, že České dráhy, zaměstnavatel a. s. České dráhy, nemá zájem uzavřít kolektivní smlouvu a tento stav mu vyhovuje. Chtěl bych říci, abychom si to zkusili zapamatovat, že na tom, že není uzavřena kolektivní smlouva, státní a. s. České dráhy šetří 100 mil. Kč měsíčně, které nevyplatí 65 tisícům zaměstnanců, kteří by souhlasili s touto kolektivní smlouvou, a naopak přibližně 5000, kteří s ní nesouhlasí, samozřejmě souhlasí s tím, že nemají ty peníze, protože to takto nechtějí. To jsem k tomu jen chtěl říci.

Potom po diskusi budu ještě navrhovat nebo pokusím se navrhnout zkrácení projednávání.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní bude hovořit paní poslankyně Rujbrová, poté pan poslanec Hovorka.

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Kolegyně a kolegové, petiční výbor se na své 40. schůzi 12. dubna 2005 zabýval peticí č. 26/P05 související s projednávaným tiskem 898. Dospěli jsme k doporučení, na jehož základě předpokládám, že členové petičního výboru o názorech, které při projednávání petice zazněly, již informovali své kluby, ale přesto dovolte, abych to alespoň ve stručnosti zde na plénu udělala i já.

Není totiž obvyklé, aby Poslanecká sněmovna dostávala petice tak početně podporované. V tomto případě si dovolím připomenout, že byla doložena 45 611 podpisy. Tyto podpisy podporují výzvu ke změně zákona č. 120/90 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Podle petentů současná právní úprava zákona umožňuje jakékoliv, i zanedbatelné menšině prosazovat na úkor rozhodující většiny své neúměrné požadavky nebo úmyslně či neúmyslně bojkotovat jednání v neprospěch většiny. Vyzývají parlament k provedení takové legislativní změny, aby bylo dosaženo oprávněných práv a zájmů většiny při respektování demokratických hodnot ve společnosti v souladu s ústavou a Listinou základních práv a svobod.

Petiční výbor při projednávání této petice vyslechl názory petentů, tedy Odborového sdružení železničářů, i tzv. druhé strany, Federace strojvůdců. Přizval k jednání i zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí. Zdůrazňuji, že jsme se nezabývali po věcné stránce tiskem 898, ale z jednání nepochybně vyplynulo, že konfliktní vztah mezi oběma odborovými organizacemi trvá, k dohodě nedošlo. Vzájemně se obě odborové organizace obviňují z příčiny nedohody a neuzavření kolektivní smlouvy. A mám za to, že pokud se 46 000 zaměstnanců na nás obrací s prosbou o legislativní řešení, že bychom měli hledat cestu, jak jim vyhovět, i když připouštím, že ani já nepokládám za nejšťastnější to řešení, které zvolili předkladatelé. Přiznám se, že lépe by se mi líbilo např. prodloužení platnosti stávající kolektivní smlouvy tam, kde k dohodě nedošlo, ale to už je věc projednávání.

V této chvíli jsem vás chtěla pouze informovat o názoru petentů, kteří nás žádají o pomoc. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Zuzce Rujbrové. Hovořit bude pan poslanec Ludvík Hovorka.

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, k návrhu zákona, který jsem spolupodepsal, jsem obdržel celou řadu velmi kritických připomínek, především ze strany některých odborových organizací. Největší výtky zdůrazňují, že návrh omezuje odborovou pluralitu, že diskriminuje jednotlivé odborové organizace a že je v rozporu s Listinou základních práv a svobod.

Všechny organizace, které mi výtky zaslaly, jsem se snažil ubezpečit, a chci to zdůraznit i zde, že mým úmyslem v žádném případě nebylo a není jakýmkoli způsobem diskriminovat a omezovat profesní odborové organizace. Důvodem, proč jsem spolupodepsal tento návrh, je nezbytnost řešení situace vznikající v některých podnicích, kdy menšina zaměstnanců, která je zastoupena svou odborovou organizací, odmítá přistoupit na podmínky kolektivní smlouvy a blokuje tak její uzavření.

***