Neautorizováno !

(18.00 hodin)
(pokračuje Sehoř)

Jejich reklama tedy podléhá jen obecné úpravě. Rozšiřuje se počet údajů, které lze uvádět u reklamy na minerální vody. Vkládají se nové podmínky pro reklamu na veterinární léčivé prostředky. Upřesňuje se působnost dozorových orgánů a jejich kompetence, stanovují se sankce za porušení zákona.

To je takový výčet, který jsem si po prolistování zákona udělal. Myslím si, že při jednání ve výborech můžou být na některé z těchto věcí velmi různé názory, nicméně doporučuji, aby se ve výborech tento zákon projednal. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu zpravodaji pro první čtení, panu poslanci Karlu Sehořovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám prozatím žádné přihlášky. Ano, hlásí se pan poslanec Býček.

Poslanec Ladislav Býček: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, jak bylo uvedeno v úvodním slově, předkládaný návrh zákona vesměs reaguje na potřebu zapracovat devět směrnic Evropského společenství do jednoho zákona. Navíc jako výsledek chování obchodních řetězců při výprodejích se vkládá do zákona § 2b, který reaguje na reklamu, která byla značně agresivní a vyvolala obrovskou nespokojenost.

Chtěl bych zde učinit poznámku. Když jsme projednávali návrh zákona o prodejní době, když zde někteří řečníci poukazovali, že 95 % spotřebitelů je spokojeno s chováním řetězců, tak pokud jde o chování řetězců při výprodejích, přes 50 % spotřebitelů je oznámkovalo známkou 5. Tedy je zde jakýsi rozpor. Jak to, že tak masivní nespokojenost s výprodeji a chováním řetězců o výprodejích se nepromítla do spokojenosti celkové - těch 95 %? Já se domnívám, že těch 95 % spokojených spotřebitelů, jak zde bylo řečníky uvedeno, by snad mohlo patřit, s nadsázkou řečeno, mezi kategorii klamavé reklamy.

Já se domnívám, že zákon má tři základní problémy. První problém se dotýká již vsunutého návrhu § 2b, neboť se domnívám, že výkon dozorového orgánu na úrovni krajských živnostenských úřadů může být v úrovni reklamy, ale v tom porovnání, co nabízela reklama, a reálem v obchodních řetězcích, je zde jiný dozorový orgán ze zákona, který by lépe postihl tuto problematiku, a to je Česká obchodní inspekce. Domnívám se, že by bylo potřeba popřemýšlet nad tím, zda mezi dozorové orgány ve vztahu k § 2b neměla být zařazena i Česká obchodní inspekce.

Druhý vážný problém je, zda v rozsahu pojetí návrhu zákona je způsobilá a schopná Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zastávat své funkce. Já bych doporučoval, aby zejména výbor, který má tuto radu k sobě nejblíže, posuzoval, zda koresponduje zadání zákona se schopnostmi, možnostmi, ale i pravomocemi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Třetí otázka je velice složitá v tom, že my vlastně tuto problematiku, tedy problematiku reklamy, už máme asi v sedmi provedeních. Je to již zmíněný zákon, který je navrhován vládou, dále je to ta nešťastná problematika, která vyplývá z tisku 265, se kterou si už neumíme poradit, řekl bych, popáté. A navíc je zde problematika reklamy řešená z iniciativy Magistrátu hlavního města Prahy. A navíc jsou v očekávání některé další návrhy zákonů, které by měly řešit reklamu.

Já bych si dovolil z tohoto místa vyslovit určitou otázku i návrh na přítomné zástupce vlády, ale především na pana ministra Urbana. Ty problémy, které máme s obchodem, a to protiřečení si, zda trh všechno vyřeší, zda se tedy ti chovají tak či onak, zda je to vhodné prostředí, nebo není vhodné prostředí... Myslím si, že bychom měli mít jeden jediný zákon. Ten jeden jediný zákon by měl být zákon o obchodě. A v tom zákoně bychom měli vstřebat vše, co potřebujeme k obchodu jako takovému, jako významnému faktoru, který působí na spokojenost občanů, spokojenost spotřebitele, který má obrovský význam a vztah i k rozpočtu, k otázkám z hlediska spotřební daně, DPH a ostatních.

Já si myslím, že absence takovéhoto zákona je zjevná a nemuseli bychom se při schválení takovéhoto široce pojímajícího zákona o obchodě při každé příležitosti handrkovat, zda je to ku prospěchu, nebo v neprospěch naší společnosti. Škoda, že do konce funkčního období této Sněmovny je příliš krátký čas, že se to asi těžko stihne, ale měla by se práce na tomto zákoně zahájit. Možná že by práce na tomto zákona mohla dojít i dalšího poznání, že do této materie patří i zahraniční obchod, a že bychom i při tomto řešení mohli uvažovat o převodu kompetencí vůči zahraničnímu obchodu z dosud příslušného Ministerstva zahraničních věcí na Ministerstvo pro obchod a průmysl.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Býčkovi. Kdo dále se hlásí? Hlásí se pan poslanec Říman.

Poslanec Martin Říman: Dámy a pánové, dovolte mi spíše konstatovat z tohoto místa, že tento návrh zákona zcela účelově a neorganicky spojuje dvě materie. Za prvé, transpozici směrnic z Evropské unie do našeho právního řádu, za druhé, už mým předřečníkem zmiňovanou regulaci v oblasti super- a hypermarketů, což na rozdíl od mého předřečníka já nemohu nepovažovat za nic jiného než za další pokračování nesmyslného útoku proti maloobchodnímu prodeji, jak jsme toho v poslední době svědky, počínaje registračními pokladnami, kolkováním lihu a konče třeba právě projednávaným zákonem o úpravě otevírací doby v maloobchodě.

Chci upozornit na to, že Občanská demokratická strana s tou druhou rovinou toho návrhu, tedy regulací fungování maloobchodní sítě, v žádném případě a zásadně nesouhlasí. My necháme projít zákon z toho prvního důvodu do dalšího projednávání, ale předem konstatujeme, že pokud se při tom dalším projednávání nepodaří regulaci maloobchodu dostat z návrhu ven, tak budeme zásadně proti celému návrhu zákona. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Římanovi. Další přihlášky do rozpravy v písemné formě nejsou. Z místa se hlásí pan poslanec Martin Kocourek.

Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dovolte, abych navrhl v rámci rozpravy prodloužení lhůty pro projednávání tohoto zákona o dvacet dní, a to vzhledem ke kombinaci a složitosti materií, jak o tom mluvili mí předřečníci.

***