Neautorizováno !

(18.40 hodin)
(pokračuje Kasal)

Přistoupíme k hlasování, opět podle § 97 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Platí stejná pravidla, tedy je třeba 101 hlas k tomu, aby usnesení bylo přijato.

Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 40. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko "ano". Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Hlasovalo 188 poslanců, pro 101, proti 54, takže návrh byl přijat.

(Probíhá kontrola hlasování.) Zdá se, že je všechno v pořádku. 101 hlas je právě dostatečné množství, takže v tuto chvíli můžeme propustit senátorku Soňu Paukrtovou a poděkovat jí za účast, stejně tak panu ministrovi Zdeňku Škromachovi.

Dámy a pánové, poslední bod, kterému se dnes budeme věnovat, je

Usnesení Senátu, kterým Senát zamítl tento návrh zákona, máme jako sněmovní tisk 721/4. Vítám mezi námi senátora Josefa Novotného.

Prosím, aby za navrhovatele k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto návrhu vystoupil místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Chce-li, měl by.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vážené paní poslankyně, páni poslanci, pane senátore, dovolte, abych krátce uvedl tento návrh novely zákona.

Před vámi je opět návrh zákona, kterým se znovu upravuje institut rozšiřování kolektivních smluv vyššího stupně na další zaměstnavatele. Tento zákon Poslanecká sněmovna schválila, avšak Senát tento návrh zamítl. Jak víte, návrh byl předložen proto, že Ústavní soud zrušil nálezem uveřejněným pod číslem 199/2003 Sb. ustanovení § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. V tomto ustanovení bylo upraveno rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně. Ústavní soud je zrušil z ústavněprávních důvodů, nikoliv proto, že by shledal sám institut protiústavním.

Uváděl jsem zde již, že rozšiřování závaznosti kolektivních smluv se užívá i v jiných evropských státech.

Tato Sněmovna již jednou dala najevo, že si je vědoma, že náš stát potřebuje využít všech nástrojů proti nekalé konkurenci, a návrh zákona schválila. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, žádám vás o podporu a schválení předkládaného návrhu zákona tak, jak jste již jednou učinili. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane ministře. Prosím, zdali chce vystoupit pan poslanec Grospič. Není tomu tak.

Otevírám rozpravu a prosím trpělivého pana senátora Josefa Novotného, aby vystoupil jako první. (Ve sněmovně je stále hluk.)

Senátor Josef Novotný: Vážený pane předsedající, členové vlády, vážené poslankyně a poslanci, dovolte mi, abych přednesl důvodovou zprávu o zákonu, který Senát zamítl, a sice č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. (Předsedající tiší poslance.)

Zákon byl předložen proto, že Ústavní soud zrušil nálezem 199 v roce 2003 ustanovení § 7 zákona o kolektivním vyjednávání. Ústavní soud došel k závěru, že § 7 je v rozporu s Listinou základních práv a svobod a s Ústavou České republiky. Ústavní soud sice akceptoval možnosti rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně, shledal však neústavnost zákonné úpravy z důvodu chybějící a nedostatečné úpravy z hlediska reprezentativnosti účastníků kolektivního vyjednávání a výjimečnosti tohoto opatření, omezující základní právo vlastnické.

Vláda řeší v návrhu zákona podmínku reprezentativnosti tak, že předmětem rozšíření může být kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená buď organizací s největším počtem členů-zaměstnanců nebo s nejvyšším odborovým svazem. A k rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně na celé odvětví dojde potom ze zákona, pokud se na něm shodnou smluvní strany. Pak k splnění těchto podmínek má být rozšíření vyšší kolektivní smlouvy bezodkladně vyhlášeno Ministerstvem práce a sociálních věcí.

A nyní k těm argumentům. Obhájci zákona argumentovali v Senátu, že jeho přijetí je důležitým nástrojem proti dumpingu pracovní síly. Odpůrci naopak tvrdili a vyčítají zákonu, že zvýhodňuje odbory, že se může stát tento zákon nástrojem politického nátlaku, že bude působit proti liberalizaci trhu práce a předepisuje organizacím podmínky, se kterými nesouhlasí, a mohlo by jim to způsobit ekonomické potíže. Předložený zákon tak nesplňuje v dostatečné míře požadavky na úpravu, kterou vyslovil Ústavní soud svým nálezem.

Návrh zákona o kolektivním vyjednávání byl v Senátu zamítnut z přítomných 64 senátorů počtem hlasů 47.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám také děkuji, pane senátore. Další přihlášky do rozpravy nejsou, takže rozpravu končím.

Ptám se pana ministra. Paní poslankyně Páralová, já se omlouvám, vy to máte vždycky připravené. Já se omlouvám, že vás přehlížím. Kdybyste se přihlásila písemně, tak se to nestane. Takže rozprava pokračuje, protože paní poslankyně Páralová se velmi pravděpodobně hlásila včas.

Poslankyně Alena Páralová: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, Senát nám vrací nemravný a neústavní zákon. Zákon bohužel již jednou hladce prošel Poslaneckou sněmovnou, která má být garantem ústavních práv a svobod občanů. Místo toho se v tomto případě stala nástrojem zájmových skupin. Vláda tímto nemravným a neústavním zákonem reaguje na nález Ústavního soudu, který zrušil § 7 zákona o kolektivním vyjednávání, týkající se vyšších kolektivních smluv.

Odboroví předáci se snaží veřejnosti namluvit, že bez vyšších kolektivních smluv, kdy se dohoda úzké skupiny odborů a vedení zaměstnavatelských svazů rozšiřuje na další firmy, se výrazně zhorší postavení zaměstnanců. Už od března roku 2004, kdy nabylo účinnosti rozhodnutí Ústavního soudu, nebyly vyšší kolektivní smlouvy rozšiřovány na další firmy, a přesto nemám žádné zprávy o zhoršování postavení zaměstnanců.

Odboroví předáci se také snaží veřejnosti namluvit, že jsme to my, poslanci Občanské demokratické strany, kteří jsme podali ústavní stížnost na neústavnost rozšiřování kolektivních smluv, kdo chce omezit práva zaměstnanců. Ústavní soud nám ale dal za pravdu a vyšlo najevo, že tím, kdo si uzurpuje právo rozhodovat nad rámec ústavy, jsou odborové centrály a svazy zaměstnavatelů, které ale hájí zájmy odborových předáků a velkých firem na úkor zaměstnanců a zaměstnavatelů malých a středních firem. (Ve sněmovně je hluk.) Co je to za filozofii? Odborové centrály říkají: "Vezmeme vám svobodu rozhodování o vašich záležitostech, omezíme vaše ústavní práva, abyste se nemohli sami bránit, protože od toho jsme tady my. My jsme zde, abychom hájily vaše práva. A bez nás by se vaše postavení zhoršilo."

***