Neautorizováno !

(18.10 hodin)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Nyní se ještě přihlásil pan poslanec Martínek a po něm pan poslanec Karel Vymětal. A ještě jednou vidím pana poslance Václava Exnera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Radko Martínek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, mnohdy za člověka hovoří to, jakým způsobem mluví. A já si myslím, že to, co tady předvedl pan kolega Kalousek, za něj hovoří více než cokoli jiného. Z něho přímo čišelo, přímo odkapávalo (potlesk a smích v sále), jak dlouho už se zabývá miliardami a jak ztratil pojem o tom, co jsou to tisíce, možná desetikoruny. Možná že by mu prospělo, aby se začal zabývat zase těmi desetikorunami a tisícikorunami, a až zase získá tuto zkušenost, mohl by se zase k miliardám vrátit. Možná že by to bylo velmi pozoruhodné. (Potlesk.)

Já samozřejmě znám takovou praxi takových úředníků, o kterých pan kolega Kalousek tady hovořil a o kterých říkal, že on sám se takto chová, že takto předhazují tu kost, znám takové úředníky. Znám ale také jiné úředníky, kteří přistupují k této věci velmi zodpovědně, kteří starosty předem informují o tom, jaké jsou problémy s celou záležitostí, a kteří jim vysloveně pomáhají, aby tu stavbu mohli realizovat.

Vážené dámy a vážení pánové, já si myslím, že možná je možné podle sebe soudit někoho jiného, ale já jsem přesvědčen, že drtivá většina nás, členů této Poslanecké sněmovny, k těmto věcem přistupuje více než zodpovědně. Že se sem tam najdou nějací jedinci, kteří to nedělají, to ještě neznamená, že to budu zevšeobecňovat na všechny. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radko Martínkovi. Nyní má slovo pan poslanec Karel Vymětal, připraví se pan poslanec Václav Exner a další budu číst v pořadí.

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, pane místopředsedo. Tak nám tady pan předkladatel promluvil jak brutální Nikita. (Smích v sále.) Já jsem si to uvědomil v okamžiku, když mluvil o brutální realitě po vstupu do Evropské unie, pokud se týká peněz. Rozumím tomu, co zde říkal o školách, střechách, akvaparcích, kde není voda. Jistě by se tu dalo mluvit o padácích, se kterými se nedá skákat. (Smích v sále, bouřlivý potlesk, velký hluk.)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím o klid ve sněmovně!

Poslanec Karel Vymětal: Víte, že já jsem vždycky byl proti tomu, abychom se tady bavili o plotech, střechách, fedrpuších, mečích a podobně, nicméně jsem očekával, že člen rozpočtového výboru je schopen počítat, a on zde mluvil o tom, že se tady vždy rozhoduje o 2 % ze státního rozpočtu a že tomu věnujeme 99 % času. Musím říci panu předkladateli prostřednictvím pana předsedajícího, že když si odečte mandatorní výdaje, o kterých tady diskutovat těžko můžeme, tak to nejsou 2 %, ale samozřejmě mnohem více.

Na návrhu mi vadí to, že on nerealizuje záměr, o kterém je tady řeč. Já bych tomu rozuměl, kdybychom se usnesli, že například pozměňovací návrhy mohou poslanci předkládat v minimální výši 100 milionů na jeden pozměňovací návrh. Tím by nebyly "pomníčky" a bavili bychom se o základním ekonomickém zákonu této republiky a stanovovali základní ekonomická pravidla. Tomu bych rozuměl, ale to bohužel nezaznělo.

Ten zákon ještě neřeší jinou věc - že přece já nemohu dávat jenom náměty nebo pozměňovací návrhy na snížení výdajů, ale musím připustit, aby bylo možno dávat návrhy rozpočtově neutrální, protože v těch penězích, které můžeme posuzovat a o nichž můžeme rozhodovat, musíme říci v rámci kapitoly: pánové, tady to vezmeme, žádné padáky, a dáme to tady na tanky. Musím vzít a přidat v rámci kapitoly. (Smích v sále.) Pan předkladatel by mi řekl: ne, ne, žádné tanky, jen ty padáky. (Smích a potlesk.)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Vymětalovi. Slova se ujme Václav Exner, připraví se paní poslankyně Čurdová.

Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, někdy, když se někteří poslanci rozpálí, berou to šmahem. Pak toho využívá veřejnost k tomu, jaké o nás má mínění. Musím upozornit pana poslance Kalouska, že jsem se zúčastnil většinou několikrát projednávání dílčích částí rozpočtu v petičním výboru, v hospodářském výboru, v ústavněprávním výboru a nyní také v zahraničním výboru a že v žádném případě nešlo o to, že by 99 % tohoto času poslanci věnovali tomu, o čem se pak hlasuje tady. Naopak jsem se setkal s tím, že jsme často velmi podrobně projednávali každý dílčí ukazatel příslušné kapitoly. Mohu tedy říci alespoň za tyto výbory, že naopak velká část, řekněme 90 % času, byla věnována skutečně rozboru návrhu, který byl předložen.

Sám si samozřejmě umím představit, že by projednávání rozpočtu v Poslanecké sněmovně a v jejích jednotlivých výborech probíhalo ještě lépe. Ale proč snižovat vlastní práci a práci ostatních poslanců, a tedy také úředníků, kteří velmi často dobře zargumentují dílčí údaje rozpočtu právě při projednávání ve výborech, když zrovna máme teď nějaký konkrétní cíl bezprostředně dosáhnout.

Já jsem se naopak setkal s tím, že mnozí zpravodajové výborů si stěžovali na to, že při projednávání v rozpočtovém výboru nebyl dostatečně brán zřetel na to, na čem se usnesly příslušné výbory. Tady bych čekal, že takové chyby, které se vyskytují v projednávání, se odstraní právě při projednávání v odborném výboru, jehož hlavní náplní práce je právě projednávání rozpočtu, a že pak předseda tady nebude argumentovat tím, co všechno prošlo do státního rozpočtu, aniž by jeho odpovědný výbor takové důležité věci chytil.

Myslím si, že také myšlenka a strašení, že v průběhu několika let se budeme muset soustřeďovat jen na spolufinancování projektů z Evropské unie, jsou mylné. Vždyť jsme si přece už mnohokrát prokázali, že peníze, které přijdou z Evropské unie, se budou pohybovat v rozmezí asi tak 1 % až 1,5 %, výjimečně až 2 % objemu našeho státního rozpočtu. I kdyby kofinancování bylo nakrásně 50 až 75 %, což není, tak budeme jednat, i pokud jde o Evropskou unii, řekněme o dalším 1 %. V tom případě si samozřejmě musíme být vědomi koneckonců toho, že o našem rozpočtu, našem životě, našich příjmech a našich výdajích i do budoucna i v rámci Evropské unie přece jenom budeme rozhodovat především sami.

Myslím si, že přiznání pana poslance Kalouska, jak to dělal, když byl úředníkem, a to, že nyní vlastně usiluje o to, aby dále se zvýšila právě role úředníků, ukazuje na to, že snad - ale nechci ho z toho přímo podezírat, možná že si to jen neuvědomil - má tuto roli úředníků do budoucna zvýšit. Myslím si, že jeho vystoupení, při tom, jak to pronesl, udělá-li se jeho rozbor, koneckonců argumentuje pro to, abychom předložený návrh zákona na místě zamítli. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl poslední dosud přihlášený do rozpravy. Paní poslankyně Čurdová se vzdala slova. Pan kolega Kalousek ještě v rozpravě.

Poslanec Miroslav Kalousek: Kolegové, je to samozřejmě vaše vůle a nic se nezmění, protože koneckonců se tu nejedná o nic jiného než o těch 0,2 % výdajů. To, že tady nevedeme diskusi o mandatorních výdajích, které představují oněch 80 %, to je právě ta zásadní chyba. Nemáme na to čas, kromě jiného také proto, že vedeme tu diskusi o těch 0,2 % oněch lokálních projektů.

***