(15.50 hodin)
(pokračuje Emmerová)

K upřesnění je třeba dodat, že k témuž datu bylo evidováno dalších 139 lékařů absolventů - žadatelů o místo.

V současné době je v České republice 44 tisíc lékařů. Před dvaceti lety, tzn. v roce 1985, jich bylo 34 tisíc, tedy o 10 tisíc méně.

Nedostatek lékařů, který by mohl být způsoben odchodem českých lékařů do zahraničí, řeší Ministerstvo zdravotnictví v současnosti vydáním vyhlášky č. 50/2005 Sb., o úhradách zdravotní péče pro I. pololetí roku 2005, v rámci které byl vytvořen prostor pro nárůst osobních nákladů pro odměňování zdravotnického personálu zejména v lůžkových zdravotnických zařízeních. To ve svém důsledku umožní růst příjmů lékařů a dalších zdravotnických pracovníků a omezí jejich motivaci k odchodu za prací do zahraničí.

Podle sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, do jehož působnosti spadá monitoring počtu studentů na vysokých školách, konstatujeme, že pro rok 2005 a následující byli přijati uchazeči o studijní obor všeobecné lékařství v celkovém počtu 9592 studentů. Ve srovnání s rokem 2004 došlo k nárůstu o 472 studentů oboru všeobecné lékařství. Vysoké školy mohou žádat o navýšení počtu studentů všech oborů i v rámci rozvojových programů, což je však zcela v kompetenci statutárních zástupců vysokých škol. Pokud je mi známo, tento údaj tu nemám zrovna oficiálně potvrzen, ale tento nárůst se týká i lékařů s perspektivou ukončení vzdělání jako zubní lékař.

Čekací doby na vyšetření, léčebné zákroky a hospitalizace nejsou dosud v České republice sledovány žádným systematickým šetřením a nemocnice mezi sebou nejsou žádným způsobem porovnávány. Je to mimo jiné způsobeno existencí zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, a obtížemi spojenými se zřizováním registrů. Podle mých zpráv některá zdravotnická zařízení odmítají vyžadované údaje vydávat.

Situace v České republice není nijak alarmující. Ministerstvo zdravotnictví shromáždilo od lékařských odborných společností informace o čekacích dobách na některé zákroky. Z těchto odpovědí vyplývá, že například čekací doba na operaci totální náhrady kloubů se pohybuje v rozmezí 3 měsíce až 2 roky a je obtížné jednoznačně určit únosnou čekací dobu obecně. Čekací doba na operaci šedého zákalu je v průměru 3 měsíce. Na přijetí do rehabilitačního ústavu nebo lázní se čeká 2 až 3 měsíce. Otázkou je, zda rehabilitace navazuje bezprostředně na akutní operační výkon, což by v některých případech bylo bezesporu indikované a jakékoliv čekání může být ku škodě. Čekací doby na plánované zdravotní výkony v České republice nepřesahují únosnou mez.

Tolik tedy oficiální zpráva. Ale co je důležitější. Příčinou v některých případech delších čekacích dob nejsou kapacitní možnosti, ale neadekvátnost úhrad za tyto výkony. Dalším důvodem mohou být i lokální příčiny způsobené náhlými personálními výkyvy nebo nepřesným plánováním vnitřních rozpočtů jednotlivých zdravotnických zařízení.

Jednotlivé případy, kdy došlo k odmítnutí ošetření pojištěnců některých zdravotních pojišťoven některými lůžkovými zdravotnickými zařízeními na konci minulého roku z důvodu vyčerpání stanovené smluvní kapacity, řeší v současnosti Ministerstvo zdravotnictví jednáním s příslušnými zdravotními pojišťovnami. Podle mých zpráv šlo o Vojenskou zdravotní pojišťovnu a o Pojišťovnu Ministerstva vnitra. V případě, že bude zjištěno porušení právních předpisů ze strany zdravotních pojišťoven, bude využito pravomocí Ministerstva zdravotnictví vyplývajících z příslušných právních předpisů, tak jak je můžeme citovat v zákonech.

Návrh zákona o zdravotní péči předpokládá zavedení seznamu čekatelů na vyšetření, léčebné zákroky a hospitalizace. Seznam čekatelů by měl být veden výlučně podle odborných kritérií a způsobem, který neumožní bez řádného zdůvodnění měnit pořadí čekatelů. Důvodem změny pořadí -

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní ministryně, zdá se mi, že svůj čas na odpověď jste vyčerpala.

 

Ministryně zdravotnictví ČR Milada Emmerová Já si dovolím dokončit větu. (Ano.)

Důvodem změny pořadí bude moci být pouze zdravotní stav pacienta vyžadující přednostní poskytnutí plánované zdravotní péče.

Děkuji.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji a prosím pana poslance Václava Exnera.

 

Poslanec Václav Exner: Paní ministryně, děkuji vám za uvedení celé řady čísel, která dokumentují to, co se jeví jako rozpor. Podle zpráv z tisku, podle stanoviska zdravotnictví máme všeho dost, ale ve skutečnosti pacienti čekají. Mě málem fyzicky inzultoval pacient, který mě činil odpovědným za to, že se nemůže dostat k zubaři, protože ho žádný nebere tady v Praze na Smíchově. Řekněte, co je možné poradit takovému člověku, jakým způsobem postupovat, když tedy nemá lékaře. Sama jste uvedla, že pokud jde například o náhrady kloubů, je čekací lhůta až dva roky. Těm pacientům, kterých se to týká, je houby platné, jestliže jinde je čekací doba do 3 měsíců. Co mají dělat ti, kterých se týká čekací lhůta 2 let?

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, zazněla otázka. Prosím paní ministryni o reakci.

 

Ministryně zdravotnictví ČR Milada Emmerová Já samozřejmě chápu tyto nedostatky, nebo věřím jim spíš než je chápu, ale je pochopitelně potřeba uvést tyto záležitosti do pořádku.

To, co jsem tu říkala závěrem, na co už nevystačil časový limit, představuje předložení nového zákona o zdravotní péči a o zdravotnických zařízeních, což měly být normy, které by předbíhaly dávno tomu, než se stanoví, jakým způsobem se zdravotní péče bude proplácet. Musíme vědět nejdřív, co chceme pořídit, a pak se tážeme, za co to pořídíme. Tím, že tyto normy byly vydávány obráceným způsobem, počínaje rokem 1992, 1993, tak právě došlo k tomu, že dochází k různým skluzům v poskytované kvalitě zdravotní péče a i uvedené časové intervaly čekací doby se zdají být jako nepřiměřené.

Je pochopitelně úlohou určitého odborného posouzení, ale i činění v oblasti organizační, aby se označovaly stupně postižení např. u ztuhnutí kyčelního kloubu, tedy pacienta, který je kandidátem na aplikaci endoprotézy. Ale tohle jsou všechno věci, které se právě musí řídit novými zákonnými normami.

Děkuji.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní ministryně vyčerpala svou odpověď, i když nevyčerpala časový limit. Ukončuji tedy interpelaci, kterou podal pan poslanec Václav Exner.

Dalším interpelujícím je pan poslanec Petr Krill a interpelovaným bude ministr zahraničí Cyril Svoboda. Jedná se o zajištění potřebných dokumentů z Evropské unie. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Krill: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Vycházím ze svých dosavadních zkušeností z práce ve výboru pro evropské záležitosti, kdy projednáváme desítky směrnic Evropského společenství ve značné časové tísni. Stále dostáváme jen asi 40 % dokumentů přeložených do češtiny, a to často na poslední chvíli. Například dnes jsem obdržel podklady ke schůzce k významné směrnici o službách, opět nepřeloženou, s termínem zaslat identifikovaná témata na Ministerstvo průmyslu a obchodu do konce února. To nemluvím o přípravě testu subsidiarity nových členských zemí opět dle nepřeložených podkladů. Neohrožuje to kvalitu? S tím se samozřejmě nějakým způsobem musíme vyrovnat.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP