(18.50 hodin)
Poslanec Eduard Zeman: Pane předsedající, dámy a pánové, já jsem dnes nechtěl se v podstatě do této tematiky příliš angažovat. V průběhu posledních deseti let jsem většinu věcí řekl. Ale přesto bych nechtěl, aby určité nepravdy tu zněly bez komentáře.
Chci komentovat tři velké nepravdy. Ještě než to učiním, chtěl bych poděkovat paní kolegyni Šojdrové za určitá fakta, která zde zdůraznila.
Ty tři velké nepravdy, které se léta opakují, znějí: Školné je motivace, která zlepší práci studentů. Veškeré světové zkušenosti říkají, že to tak není. Mohl bych zde podobně jako mnozí další citovat, atd. Nebudu citovat. Uvedu jenom jednoduchý příklad. Kanadský příklad, ve kterém ani univerzity nedokáží sebereprodukci, protože studenti nemají na to, aby si zaplatili dostatečnou vědeckou kariéru a mohli doplnit chybějící kapacity příslušných univerzit.
Druhá velká lež je, že se tady bavíme o tom, že zavedení školného je způsob, jak zvednout počty studentů. Toto je nehorázná lež. Příklady Rakouska, Německa atd. jsou velmi výmluvné. V těchto zemích přeci zřetelně jasně kategoricky definovaly jejich vlády, že školné hodlají zavést proto, aby omezily počty studentů. (Potlesk poslanců KSČM a ČSSD.)
Jestliže se tady kolega Pleva a další dovolávají australského HECS neboli High Education Contribution System jako něčeho, co usnadňuje prostřednictvím dodatečných splátek studentu přístup ke vzdělání, tak já tady odpřísáhnu, že jsem jeden z mála v této Sněmovně, kdo ví, o čem tento systém je, kdo ho velmi hluboce studoval. A chci říci, že tento systém vznikl v zemích, kde bylo školné natvrdo, a byli to labouristé, kdo vymysleli, jak usnadnit prostřednictvím tohoto přístup.
A navíc, jestli poslanec Pleva říká, že je snadné do senátního nebo poslaneckého nebo jiného než vládního návrhu vnést systém bankovních půjček, tak je to pustá lež. Žádný takovýto zákon to neumí. Toto by mohla možná garantovat vláda. Ale to žádná vláda nikdy, ani v časech pravicových vlád, neudělala.
Takže nelžeme si tady! Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD a KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Eduardu Zemanovi. Nyní vystoupí řádně přihlášený pan poslanec Petr Bratský a po něm pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Bratský: Děkuji. Je jasné, že levicová část spektra bojuje za symbol. Za symbol, který je jasný. Je to takový mýtus, kterému se říká - zdarma školné, zdarma školy, zdarma zdravotnictví. Je to věc, které se brání ekonomický rozum, a ten nekáží poslanci pravicových stran, ale rektoři a kvestoři vysokých škol, se kterými jsme samozřejmě dlouhodobě hovořili. Dokonce kdyby tady byla paní ministryně Buzková, tak by jistě potvrdila, že s nimi na téma, jak případně zavést určité poplatky, hovořila, a myslela to v té chvíli velice vážně.
Řekl bych, že zrovna tak jako neexistuje sociálně snesitelné školné, jak řekla naše paní kolegyně, tak bych se chtěl zeptat, jestli existují pro podnikatele sociálně snesitelné daně, ze kterých se to zdarma školství a zdarma zdravotnictví všechno platí. Chtěl bych vidět, jestli existují takové snesitelné daně.
Jak se ukazuje v poslední době, tak řada podnikatelů se zbavuje svých živnostenských listů. A já bych myslel, že je nejvyšší čas určité mýty nechat pomalinku bořit a zavádět věci, které neznamenají, že děti ze sociálně slabších rodin nebudou moci studovat. To je další část mýtu. Existují přeci sociální a prospěchová stipendia. Ve všech zemích, kde je běžné třeba mírné školné - a řekl bych, že je stejně to jejich mírné školné vyšší než to, které je navrhováno - tak mají zavedené tyto regulační věci, které pro studenty ze slabších rodin umožní studovat. A obvykle se platí po semestrech, takže již po prvním semestru může student dostat prospěchové stipendium, které mu umožňuje celý průběh dalšího studia prodělat, aniž by už jeho rodina platila byť jedinou korunu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Petru Bratskému. Jenom upozorňuji, že nejen podnikatelé, ale téměř všichni občané, kteří jsou v pracovním poměru, platí daně v této zemi a každý, kdo nakupuje, takže bych prosil, abychom byli korektní.
Nyní je řádně přihlášen pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Česká republika neoplývá přírodními zdroji a nemá velké přírodní bohatství. A jediné bohatství, které má, tak má v lidech a v jejich znalostech, v jejich vzdělání. Na jedné konferenci, kde vystoupil i hlavní ekonom České spořitelny pan Kysilka, tak uvedl za jeden z největších problémů hospodářského růstu právě nízkou dostupnost vzdělání v naší republice. A já se domnívám, že zavedení školného tuto dostupnost nezvýší.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Ludvíku Hovorkovi. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli má někdo zájem ještě vystoupit v rozpravě. Není tomu tak, rozpravu končím.
Nyní její prostor pro závěrečné slovo pana navrhovatele nebo zástupce navrhovatelů, protože jde o senátní návrh. Prosím, pane senátore.
Senátor Václav Roubíček: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně a poslanci, především se vám omlouvám. Byl jsem informován, že jsem v úvodu hrozně křičel, takže mi to promiňte, ale to je profesionální deformace.
Chtěl bych reagovat na některá vystoupení. Paní poslankyni Konečné bych chtěl nabídnout, že jí zprostředkuji roční stáž na americké univerzitě, aby se seznámila s faktickým stavem, jak to vypadá na americké univerzitě. (Potlesk poslanců KSČM.)
Dále bych chtěl říci, že tímto plošným financováním všech typů vysokých škol financujeme i ty školy, kde není v zájmu České republiky, aby je opouštělo tolik absolventů, kolik jich opouští a kde "vyrábíme" a priori nezaměstnané absolventy vysokých škol. Možná že jsem špatně vysvětlil, že v žádném případě si nemyslím, že všude se poplatky zavedou. Nezavedou. Těm, co jdou studovat techniku, bych ještě platil. (Potlesk.)
Vysoká škola, která si nasadí vysoké školné, se zlikviduje sama. A nechme to na rozumu vysokých škol, protože přijde o státní příspěvek, přihlásí-li se jí málo studentů, nedostane na ně příspěvek. Je to taktika té vysoké školy. Proč všechno chcete zajistit zákonem?
S panem poslancem Zemanem jsem měl výbornou spolupráci, když byl ministrem. Já jsem měl konzistentní názory, já jsem odmítal návrh pana Matějů, protože to byl návrh, který zvýhodňoval banky. Můj návrh zvýhodňuje školy a studenty. A na tom trvám. Školy a studenty.
Já se vám divím. Když 52 % studentů se vysloví pro tento můj návrh, když konference rektorů to podpoří, když Rada vysokých škol, tak nevím, co proti tomu vy máte, protože jednoznačně říkám, že tento velmi kompromisní návrh, pokud nebude schválen, tak vyděluje Českou republiku z hlavního proudu vzdělávání a vědy ve světě.
Nemám samozřejmě čas to objasňovat dál. Jsem ochoten to objasňovat, ale nechci vás zdržovat.
Při této konstelaci jsem si vědom toho, že tento zákon neprojde. Ale těšilo by nás všechny, představitele vysokých škol, kdybychom teda aspoň na ten politický bod - poplatky - zapomněli, a prošly aspoň ty další body, které podle mě konfliktní nejsou.
Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí se závěrečným slovem pan zpravodaj. Věřím, že to stihne. Pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Walter Bartoš: Děkuji. Pane předsedající - vážená vládo už nebudu říkat, neboť nikdo z vlády tu právě není - takže vážené kolegyně a kolegové. Musím říci, že jsem se potěšil, když jsem odpoledne viděl paní ministryni Buzkovou, že se zde objevila, neboť jsem čekal, že se dozvím názor Ministerstva školství na tento zákon. Bohužel jsme se tento názor nedozvěděli, neboť paní ministryně zde potom opět nebyla. To je mi velmi líto.
A jenom několik glos na kolegy, kteří vystupovali přede mnou, a pak bych shrnul rozpravu.
K paní kolegyni Konečné jenom tolik -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, prosím, neoslovujte jiné kolegy přímo.
Poslanec Walter Bartoš: Prostřednictvím předsedajícího samozřejmě. Jak si paní kolegyně Konečná vysvětluje, že celkový počet devatenáctiletých, kteří se hlásí každý rok na vysoké školy, je výrazně menší než celkový počet uchazečů?
***