(9.10 hodin)
Poslankyně Eva Dundáčková: Omlouvám se, paní místopředsedkyně. Zřejmě ještě mám v sobě zakódovaný starý jednací řád. Domnívala jsem se, že každé projednávání začíná, pokud si předkladatel přeje, jeho slovem, posléze vystoupením zpravodaje a následně otevřenou rozpravou. Omlouvám se, pokud jsem vám zamíchala kartami, opravdu to nebylo mým úmyslem.
Pokud mohu a není žádné zásadní přednostní přihlášky, pak bych jen krátce se zmínila o osudu a důvodech, pro které kdysi skupina poslanců této Poslanecké sněmovny předložila novelu zákona o konkursu a vyrovnání.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Určitě to bude vhodné, paní poslankyně, ale já vás s velkou lítostí musím přerušit, protože se pokusím zjednat pro vás takovou atmosféru, která odpovídá tomu, že projednáváme poměrně komplikovanou normu, a to ve třetím čtení. Žádám důrazně všechny kolegy a kolegyně, aby buďto zaujali místa ve svých lavicích a věnovali svou pozornost tomu, co projednáváme, nebo aby odešli mimo jednací síň. Takto nemůžeme v žádném případě pokračovat.
Žádám ještě jednou pány poslance, žádám i zde hlouček u pana předsedy Kalouska, aby věnoval pozornost tomu, co děláme. Můžeme pokračovat.
Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, pevně věřím, že diskuse, která probíhá v sále mezi kolegy, je diskuse nad zákonem o konkursu a vyrovnání. Velmi bych si přála, aby diskuse nakonec vedla k vítěznému cíli. Tím vítězným cílem z mého pohledu je jednoznačně prohlasování návrhu zákona, pokud možno bez pozměňovacích návrhů, které padly na plénu Poslanecké sněmovny, byť k některým z nich dám kladné stanovisko. Ale bohužel, je to nešvar Poslanecké sněmovny, že zákon o konkursu a vyrovnání se vždy stává tím, ke kterému se přikládá velmi mnoho jiných pozměňovacích návrhů.
Když jsem dnes ráno vstala, přemýšlela jsem o tom, jak Poslaneckou sněmovnu oslovím, čím vyvrátím tvrzení, která kolem novely zákona o konkursu a vyrovnání jsou a která nás zdánlivě dělí na levici a pravici v Poslanecké sněmovně, čím vyvrátím tvrzení, že se jedná o tzv. bankovní novelu, což je nálepka, která je neslušivá, protože je Sněmovnou vnímána z nepochopitelného důvodu v pejorativním slova smyslu. (Veliký ruch v síni.)
Chtěla bych upřít pozornost kritiků zákona o konkursu a vyrovnání k předkladatelům tohoto tisku. Pokud někteří z vás, a já věřím, že někteří ano, máte před sebou.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Paní poslankyně, promiňte mi. Mě to velmi mrzí, dělám to nerada. Znovu žádám všechny kolegy, aby ti, kdo nevěnují pozornost tomuto projednávání, opustili neprodleně jednací síň, nebo zasedli do svých lavic. Pakliže nebude Sněmovna schopna se soustředit na tento bod, vyhlásím přestávku do té doby, než nastane klid k projednávání. Jsme ve třetím čtení, norma je poměrně komplikovaná a není možné, abychom se k tomu postavili tímto způsobem. Důrazně žádám o klid v jednací síni.
Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji vám, paní místopředsedkyně. Přiznám se, že jsem ještě sama sebe slyšela, proto jsem pokračovala, ale paní předsedkyně ústavněprávního výboru mi avizovala, že v sále, a to již v druhé řadě, slyšet není. Děkuji vám za zklidnění v sále a všechny ostatní prosím o pozornost.
Chtěla jsem vám sdělit, že to není návrh Evy Dundáčkové. Ostatně jediné stanovisko, které jsme k tomu dostali, vy zřejmě také, a které je evidentně záporné, je stanovisko Českomoravské konfederace odborových svazů. Pokusím se s ním nyní vypořádat, a to právě tím, že to vůbec není návrh poslankyně ODS Evy Dundáčkové. Je to návrh ekonomických expertů v této Sněmovně. Dokonce si troufám tvrdit, že již dlouho jsme před sebou neměli návrh zákona, který byl na počátku podporován tak rozsáhlým fórem řekla bych uznávaných kolegů, a to především ekonomů.
Chtěla bych vás poprosit, abyste na tento návrh zákona o konkursu a vyrovnání nehleděli jako na návrh Evy Dundáčkové nebo Jiřího Pospíšila, protože pokud mi to pan kolega dovolí, chtěla bych říci, že my jsme v podstatě jen vylosovanými herci v této Sněmovně, ale těmi skutečnými nositeli tohoto návrhu zákona jsou ekonomové pod tím podepsaní. Zkuste to prosím vnímat jako návrh předsedy poslaneckého klubu sociální demokracie Michala Krause, jako návrh Miroslava Kalouska, jako návrh Martina Kocourka. Pak pod tím můžeme vidět ty ostatní. Pevně věřím, že všichni tito pánové - a teď se omlouvám těm, které jsem nejmenovala a kterých je velmi mnoho, protože to byl opravdu velmi konsensuálně podaný poslanecký návrh, tak abychom to takto vnímali. Protože stanovisko, kterým se proti tisku vyhraňuje Českomoravská konfederace odborových svazů, je, že se jedná o můj návrh. Také tak ho tam popisuje.
Chtěla bych k tomu říci, že odbory samozřejmě jsou mocnou lobbistickou skupinou v této Sněmovně odjakživa, skupinou, které je popřáván sluch na půdě Poslanecké sněmovny. Pokud si někteří z vás vzpomínají, jak jsme projednávali poslední rozsáhlejší novelu zákona o konkursu a vyrovnání, to bylo ve stavu legislativní nouze, ve chvíli, kdy nám odbory před Sněmovnou stávkovaly, protestovaly proti tehdejší vládě Miloše Zemana. Dnes nestávkují. Nemají totiž proč. My do jejich práv žádným způsobem nezasahujeme. Návrhy, které směřují tzv. k vylepšení tohoto návrhu zákona o konkursu a vyrovnání, které jsou pravděpodobně z pera odborů a jejichž nositelem je zejména pan kolega Koudelka, jsou návrhy, které nejsou kontra postaveny proti něčemu, co by snad už původně v tisku bylo, ale jsou to návrhy, které významnou měrou zasahují do celé koncepce tohoto návrhu. Původně tyto věci nikdo žádným způsobem nenarušoval.
K ruce jsem si vzala druhé stanovisko a to je článek předsedy správní rady Evropsko-českého fóra, který byl - pokud jste někteří četli - publikován v Hospodářských novinách. Pan Dirk Kroonen tam popisuje situaci v České republice a stejně jako předkladatelé se přiznává k tomu, že si velmi přeje, aby v České republice konečně byla mezi politiky nalezena shoda na rekodifikaci úpadkového práva.
Znovu říkám, že i my jako předkladatelé jsme těmi, kteří by si rekodifikaci úpadkového práva v nějaké přijatelné podobě velmi přáli. Určitě si přejeme, aby do zákona o konkursu a vyrovnání byl zapracován institut reorganizace společnosti. A že v naší novele není, je věc toho, že se domníváme, že to není otázka novely, ale otázka rekodifikace. Bohužel ani po zhruba roce, kdy tento návrh je v Poslanecké sněmovně předložen, návrh rekodifikace úpadkového práva, na kterém by se shodla alespoň vláda České republiky, v tuto chvíli neexistuje.
Jménem všech předkladatelů si troufám tvrdit, že všichni uděláme maximum pro to, abychom se shodli na konečné podobě rekodifikace úpadkového práva, která snad posune úpadkové právo v České republice dopředu.
Nyní mi dovolte, abych ocitovala z avizovaného článku Dirka Kronnena: Podle současné legislativy je pozice věřitelů velmi slabá, což umožňuje dlužníkům chránit svůj majetek před zásahem soudů. Konkursní řízení jsou zdlouhavá, jejich urychlení se nedosáhne bez většího zapojení výborů věřitelů, omezení role soudů a výrazného zrychlení postupů. Evropsko-české fórum - mimochodem je to sdružení, které pod sebou zahrnuje obchodní či hospodářské komory, chcete-li, významných ekonomicky silných zemí Evropy - si uvědomuje skutečnost, že přijetí nové rekodifikace úpadkového práva si vyžádá čas a dostatek politické vůle. Z tohoto důvodu podporuje urychlené přijetí přemosťující novely zákona o konkursu a vyrovnání, ve veřejnosti teď známé pod zkratkou, jak jsem říkala s trochu pejorativním významem, bankovní novela. Ta by totiž v době, v jaké byla schválena Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení, dostatečně postihla nejpalčivější problémy konkursního práva do doby účinnosti nové rekodifikace.
Troufám si tvrdit, vážené kolegyně a kolegové, že Evropsko-české fórum je právě tím subjektem, který v České republice zastupuje zájmy zahraničních investorů. Prosím vás, abyste jim popřáli sluchu. Oni se přiklánějí k návrhu, který zde byl původně podán k původnímu tisku 635. Samozřejmě pravděpodobně, pokud by si měli vybírat mezi tisky, které posléze byly přijaty jednotlivými výbory, pak by to byl pravděpodobně návrh rozpočtového výboru.
***