(15.20 hodin)
(pokračuje Škromach)
Obdobně mám-li dílnu, kde mám vlastní vybavení, pracuji s vlastním materiálem, jsem živnostník, jsem podnikatel. Přijdu-li do nějaké firmy, například, nebudu jmenovat, do strojírenské firmy, kde stojí soustruh, který patří této firmě, a já vyfasuji včetně montérek a ochranných pomůcek a solviny vše od tohoto zaměstnavatele, který mě zaměstnává na živnosťák, je to samozřejmě zaměstnávání na živnostenský list. Myslím si, že to jsou celkem jednoznačné znaky. Toto se dá uplatnit u většiny profesí.
Myslím si, že při projednávání jste tady četl velmi zajímavý rozhovor, fiktivní rozhovor. I tam jste mohl možná načerpat některé údaje. Když hovoříte o tom, že ten rozhovor byl autentický, já o tom nejsem přesvědčen. Nedopátrali jsme se toho, že by někdo ze zaměstnanců ministerstva práce nebo nám podřízených úřadů takovýto rozhovor poskytl.
Ještě bych chtěl zdůraznit, že celá tato anabáze samozřejmě v podstatě vznikla dříve. A to je ještě možná zajímavé, že de facto vlastně toto omezení nebo tato úprava byla zavedena ještě v době, kdy ve vládě působil i současný prezident Václav Klaus. Vznikla na jeho podnět, protože tady docházelo samozřejmě k určitým únikům v oblasti placení pojistného a daní.
To, co se odehrálo v poslední době, je celkem pochopitelné. ODS má ve svém modrém programu jednoznačně dané, že chce uvolnit prostor pro zaměstnávání na živnostenský list. Je to legitimní. Já chápu tuto iniciativu. Je potřeba to říci pouze na rovinu - že to je plnění svého volebního programu.
My máme představu jinou. Ta byla teď v podstatě projednána. Abychom zajistili větší jistotu pro živnostníky, kteří nikoho nezaměstnávají, že mohou dostávat samozřejmě takovéto zakázky od větších firem, předložili jsme do Parlamentu návrh novely tohoto paragrafu zákona. A chci upozornit pana poslance, že včera ve večerních hodinách výbor pro sociální politiku a zdravotnictví schválil nové znění paragrafu 13 v zákoně o zaměstnanosti. A také bych chtěl sdělit všem přítomným poslancům a poslankyním, že toto znění je v naprosté dohodě se zástupci Hospodářské komory a odborů. Tento návrh prošel jednoznačnou většinou ve výboru a já věřím, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, že umožníte, abychom ještě na této schůzi mohli projednat druhé a třetí čtení tohoto zákona, tak aby naši spoluobčané, kteří podnikají, kteří mají živnostenskou činnost, nebyli dále znervózňováni některými programovými prioritami některých politických stran.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Slyšeli jsme odpověď pana ministra Škromacha. Slyšel ji i pan poslanec Martin Říman. Ten chce ale ještě přesto položit otázku.
Poslanec Martin Říman: Ano, pane předsedo. Pan poslanec Říman chce, protože pan ministr neodpověděl, jak se rozpozná ze zákona, co to je a co není zastřený pracovněprávní vztah.
Pan ministr se držel těch svých elementárních jednoduchoučkých příkladů - že když má elektrikář kombinačky nebo dřevorubec motorovou pilu svoji, že to není švarc-systém. Jenomže, pane ministře, ten svět je daleko složitější. Já mám tady zápis z kontrolní zprávy finančního úřadu v jednom okresním městě, ze kterého evidentně vyplývá, že to není jenom o těch kombinačkách a o motorové pile. Není to fiktivní na rozdíl od toho, co si myslíte o tom, co jsem četl posledně. Cituji: Drobné pracovní nářadí měli subdodavatelé svoje. Pracovní stroje - míchačku, kompresor - měla většinou na stavbě společnost. Pan - nebudu jmenovat - řekl: Svářečku jsem měl svoji, elektrody a nátěrové hmoty dodávala společnost. Pan další odpověděl, že nářadí měl svoje. Vidíte, že je to složité. Nakonec to dopadlo tak, že to jako švarc-systém bylo uznáno a byla vyslovena pokuta ve výši třičtvrtě milionu korun.
Tak se znovu ptám. Jak to bude jasně rozhodnuto - jestli elektrody ještě ano, a svářecí kukla už ne?
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Minuta už byla vyčerpána až k prasknutí. Nyní má dvě minuty ministr Zdeněk Škromach.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Já samozřejmě nedokážu posoudit konkrétní detaily z konkrétního případu, které jsou vytrženy ovšem z kontextu. Určitě v každém takovém případě je možnost odvolání. I pan poslanec ale hovořil o finančním úřadu, nikoli o úřadu práce. Čili mohl by mu na to asi odpovědět příslušný ministr. Není v mé kompetenci řídit finanční úřady. Samozřejmě, že i kdyby tento zákon nebo tato úprava v zákoně o zaměstnanosti nebyla, tak to upravují ty další zákony, které upravují to, co je živnostenská činnost, to, co je podnikání, to, co je závislý vztah. Tady, myslím si, naopak tato úprava, která je a která byla dohodnuta do zákona, naopak chrání tyto podnikatele, protože jasněji definuje to, co je obecně kvalifikováno v jiných zákonech, jako je občanský zákoník, živnostenský zákon apod. Určitě na každý takový výklad každého takového příkladu by bylo možné toto projednat. V každém případě je vždycky možnost odvolání.
Já jenom pokud jste uvedl výši sankce, která byla vyměřena, chci říci, že vzhledem k tomu, že se zřejmě jedná o opakovaný případ nebo je to velká firma, je takováto sankce možná. Do 1. října minulého roku to bylo v prvním případě až 250 tisíc a následně až 1,5 milionu korun. Dneska je to až 2 miliony korun. Říkám ale "až", protože vždycky to odpovídá velikosti a přiměřenosti té dané firmy. Není to v žádném případě tak, že by malá firma dostávala takové velké sankce. Dá se to dokladovat. Já jsem tady už v minulosti, například při projednávání zákona o inspekci práce, předkládal pro výbor i pro další zájemce informaci o výších sankcí, které ukládaly úřady práce nebo inspektoráty bezpečnosti práce, které byly vždycky přiměřené dané situaci.
Myslím si, že naším zájmem je, aby se zákony a předpisy dodržovaly a na druhé straně aby byly pro občany co možná nejsrozumitelnější. Myslím, že k tomu momentálně směřujeme a že celý problém vyřešíme. A já doufám, že ještě na této poslanecké schůzi.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla celá interpelace poslance Martina Římana. A musíme postoupit k další.
Je to interpelace pana poslance Petra Bratského na ministra vnitra Františka Bublana. Předmětem je otázka bývalých příslušníků StB na pracovištích Ministerstva vnitra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Bratský: Dobrý den. V odboru Ministerstva vnitra, které dohlíží na zpřístupňování svazků komunistické tajné policie StB, sedí její bývalý vysoký důstojník Pavel Pekárek, který byl ještě v roce 1989 majorem StB. Má v popisu práce například připomínkování zákonů včetně těch, které se týkají přísně sledovaných archivů StB a jejich zpřístupňování. Cituji z dnešního tisku. Problematika zaměstnávání bývalých příslušníků na ministerstvu vnitra je i po patnácti letech velmi závažným problémem, který vy, pane ministře, nemístně zlehčujete, bagatelizujete, vaše výroky jsou pro mnohé občany skandální a leze z nich doslova mráz po zádech. Budu citovat konkrétní případy.
Jiří Mlejnský, jeden ze dvou účastníků brutálního výslechu kněze Václava Altrichta v roce 1983, dnes zařazený k takzvané obyčejné policii. Vaše reakce: Samozřejmě je špatně, že takový muž je u policie, ale osobně ten případ neznám.
Vítězslav Kresta, nyní zástupce velitele útvaru rychlého nasazení, tzv. URNA, v minulosti vystudoval fakultu StB, od roku 1980 do roku 1989 byl příslušníkem odboru zvláštního určení. Vaše reakce to je skutečná perla: Policejní důstojník splňuje podmínky pro udělení lustračního osvědčení. Jedná se o výkon odborníka a je nemorální, aby byl po patnácti letech, kdy se dokázal změnit a přizpůsobit, za to nějakým způsobem řešen.
Pavel Pekárek, nyní právník v odboru archivní a spisové služby Ministerstva vnitra, dříve major u StB, složka zajišťující ochranu vysokých funkcionářů. Vaše reakce: Vždy záleží na posouzení dané osoby. Osobně Pekárka neznám, ale jak znám vedoucího odboru Frolíka, věřím, že si ho ohlídá.
A konečně třeba hvězda tohoto týmu Pavel Přibyl, jehož kauzu zná snad každý: Vyletěl dveřmi, přiletěl zpátky oknem.
Myslím si, že kolik Pekárků, Přibylů a dalších podobných musí přijít, abyste, pane ministře, pochopil, že je to facka do tváře nevinných a statečných lidí, kteří se před rokem 1989 stávali obětí jejich zvůle? Skutečně si myslíte, že když ve zločinném bratrstvu estébáků někdo přímo nevyslýchal, neslídil, netýral, nepodával záporné posudky, nezastrašoval, neodposlouchával, nevydíral apod., je to bezúhonný, odborně proškolený odborník, bez něhož se prostě na ministerstvu neobejdete? Skutečně ještě po patnácti letech nemá vnitro možnost zaměstnat 1 100 mladých morálně bezúhonných lidí a musí si vydržovat bývalé estébáky?
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane poslanče, časový limit.
Poslanec Petr Bratský: Jaký je váš názor, pane ministře, na situaci ve vašem resortu z popsaného zorného úhlu? Hodláte se zabývat tímto morálním apelem a řešit očistu vašeho resortu? Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím o dodržování časového limitu.
A nyní prosím pana ministra vnitra Františka Bublana, aby tedy respektoval těch pět minut, které má k dispozici na odpověď, abychom nekrátili ty, kteří jsou dalšími interpelujícími. Prosím, pane ministře, máte slovo.
***