(16.40 hodin)
Náměstek primátora hl. m. Prahy Rudolf Blažek: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Předkládám z pověření zastupitelstva hlavního města Prahy návrh zákona, kterým se mění občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů a některé zákony související. Tento návrh předkládáme z důvodu potřeby řešení problematiky opuštěných a ztracených věcí, která je v současné době buď upravena nedostatečně dle našeho názoru, nebo dokonce v některých věcech vůbec.
Pravděpodobně si vzpomenete, že jsem zde před několika měsíci stál s návrhem na úpravu zákona o pozemních komunikacích. Tento návrh se týkal jednoho typu opuštěných věcí, a to konkrétně motorových vozidel. Neuspěli jsme i proto, že nám bylo vytýkáno, že tato problematika by se měla řešit plošně a obecněji. Nicméně protože nás tato problematika skutečně velmi tíží, přicházíme s návrhem novelizovat občanský zákoník a tuto oblast se snažíme vyřešit komplexně.
Podle § 135 odst. 1 občanského zákoníku je ten, kdo najde ztracenou věc, povinen vydat ji vlastníkovi. Není-li tento vlastník znám, je nálezce povinen odevzdat ji příslušnému státnímu orgánu, kterým je kterýkoliv obecní úřad. Nepřihlásí-li se o ni vlastník do jednoho roku, připadá věc do vlastnictví státu. To tedy v praxi znamená, že obecní úřad, resp. obec, které je nalezená věc odevzdána, vynakládá po dobu jednoho roku finanční prostředky na zajištění úschovy věcí a po marném uplynutí této lhůty předá nalezenou věc státu, který může po převzetí nalezené věci od obecního úřadu takovou věc mimo jiné i zpeněžit. V některých případech nejsou částky, které stát získá za prodej nalezené či propadnuté věci, zanedbatelné. Finanční prostředky získané tímto prodejem zůstávají státu a obec, která vynakládala po dobu jednoho roku finanční prostředky na úschovu této věci, nemá nárok ani na částečnou úhradu těchto nákladů.
Cílem navrhované úpravy, podle níž by nálezce věc odevzdal obci, na jejímž území věc nalezl, je posílení reálné možnosti vlastníka, který věc ztratil, opět ji nalézt. Za současného stavu, kdy může nálezce odevzdat nalezenou věc kterémukoliv obecnímu úřadu, musí tento vlastník, chce-li tuto věc nalézt, vznést dotaz na všechny obecní úřady v České republice, zda jim nebyla jím ztracená věc odevzdána. Nově navrhovaná úprava by dle našeho názoru zvýšila šanci vlastníka této věci ji nalézt, neboť by musel vznést dotaz na nesrovnatelně menší počet obcí než v současné době. Obdobného charakteru je i úprava navrhovaná v nově vkládaném odst. 3, který stanoví povinnost vlastníka nalezené věci, který se o ni přihlásí v zákonem stanovené lhůtě, uhradit obci náklady, které obci v souvislosti s opatrováním vznikly.
Důvodem obou navrhovaných úprav je snížení nadbytečného finančního zatěžování veřejných rozpočtů, resp. rozpočtů obcí.
Agenda nalezených věcí se týká např. silničních motorových vozidel. Uvedl bych několik čísel. Jen v letech 2003 a 2004 hlavní město Praha, tedy pouze hlavní město Praha, převzalo 560 takovýchto vozidel, přičemž se podařilo dohledat pouze 90 vlastníků, kteří si v 15 případech vozidlo vyzvedli a v 75 případech souhlasili s jeho likvidací. Roční náklady na zajištění pouze péče o tato vozidla přesahují částku pouze v Praze - jenom v Praze - přes 1,5 mil. Kč. Po uplynutí jednoho roku pak hlavní město Praha předá tato vozidla příslušnému Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, aniž by pochopitelně obdrželo jakoukoliv finanční náhradu za vynaložené finanční prostředky. Tudíž veškerá úhrada za tuto péči jde k tíži hlavního města Prahy. Ani náklady, které hlavní město Praha vynakládá na péči o ostatní nalezené věci, nejsou zanedbatelné. V plynulých dvou letech hlavní město Praha převzalo od nálezců 18 482 kusů nalezených věcí a pouze 638 věcí bylo vydáno zpět vlastníkům. Zbývající věci kromě dokladů bylo nutno opět po dobu jednoho roku uložit v pronajatých dislokovaných objektech, což nejen zvyšuje náklady spojené s jejich opatrováním, ale současně přes veškerou péči vede ke zhoršení stavu některých věcí, a tím i snížení jejich hodnoty. Navíc lze konstatovat, že většina drobných nalezených věcí je nízké hodnoty a jejich vlastníci o ně neprojeví žádný zájem.
Roční prekluzivní lhůta stanovená platnou právní úpravou je proto dle našeho názoru nepřiměřeně dlouhá a z hlediska nákladů spojených s uložením věci přispívá ke zvyšování finanční zátěže rozpočtu obcí.
Nicméně zajištění alespoň částečné úhrady těchto nákladů na úschovu je však pouze jedním z důvodů navrhované úpravy. Dalším je skutečnost, že stávající právní úprava v současné době, kdy vlastnictví státu a vlastnictví obcí jsou dva samostatné právní instituty, postrádá smysl. Proto navrhujeme, aby po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty věc připadla obci, které byla věc předána a která o ni po zákonem stanovenou dobu pečovala. Pak je tedy možno zrušit § 13 zákona 192 bez náhrady pro jeho nadbytečnost.
S ohledem na odlišnost právní úpravy některých nalezených věcí navrhujeme tuto skutečnost uvést přímo v občanském zákoníku a v poznámce pod čarou odkázat na některé z právních předpisů, které vylučují použití § 135 občanského zákoníku, viz například zákon o střelných zbraních. Zkrácení lhůty pro péči o nalezenou věc z 12 na 6 měsíců pokládáme za odpovídající s tím, že toto zkrácení nezpůsobí vlastníkům nalezené věci, kteří se o ni chtějí přihlásit, žádnou újmu. Naše zkušenosti s výkonem této agendy ukazují, že lhůta 6 měsíců od odevzdání nalezené věci příslušnému orgánu je postačující. Většina vlastníků nalezených věcí uplatní své vlastnické právo maximálně do 2 měsíců od odevzdání věci a mohu zde prohlásit, že za posledních 10 let po uplynutí 6 měsíců od odevzdání věci se žádný vlastník na území hlavního města Prahy o svou věc nepřihlásil.
Nakládání s nalezenou střelnou zbraní, municí nebo výbušninou je sice upraveno zákonem o střelných zbraních, tato úprava však není příliš podrobná, mnohdy se navíc stává, že orgány Policie České republiky předávají nalezené střelné zbraně, munici a výbušniny obci jako věc nalezenou podle § 135 občanského zákoníku. Upozorňujeme, že takový postup je dle našeho názoru nežádoucí, neboť obce nejsou vybaveny na úschovu střelných zbraní, munice nebo výbušnin. Proto navrhujeme upravit v zákoně o střelných zbraních postup při nakládání s nalezenou střelnou zbraní, municí a výbušninou tak, aby úschovu prováděl útvar Policie České republiky, kterému byl tento nález oznámen, a po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty připadla takové věc do vlastnictví státu. V návaznosti na úpravu spočívající v tom, že nalezená střelná zbraň, munice a výbušnina připadne po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty do vlastnictví státu, je navrhováno rozšířit pravomoci Ministerstva vnitra o tuto činnost, tj. hospodaření s těmito nalezenými věcmi.
Účinnost tohoto zákona navrhujeme k 1. červenci letošního roku.
Navrhovaná právní úprava nebude dle našeho názoru znamenat žádné nároky na státní rozpočet ani rozpočty územních samosprávných celků, naopak ve svém důsledku představuje finanční posílení rozpočtů těchto územně správních celků o finanční prostředky získané např. prodejem nalezené věci, která připadne do jejich vlastnictví.
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami a ústavním pořádkem České republiky a navrhovaná úprava není předmětem právní úpravy Evropského společenství.
Dámy a pánové, věřím, že podpoříte propuštění našeho návrhu do druhého čtení a umožníte tak efektivně řešit tento problém, který nás stejně jako řadu dalších obcí tíží. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane náměstku. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Stanislav Křeček. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Stanislav Křeček: Vážená paní místopředsedkyně, kolegové a kolegyně. Po velmi podrobném výkladu zástupce předkladatele nepovažuji za nutné znovu opakovat všechny důvody, které předkladatele vedly k předložení tohoto návrhu. Vláda má poněkud odlišné stanovisko a poukazuje na některé složitosti, některé právní aspekty této věci. Já však doporučuji, aby byl návrh postoupen do druhého čtení, postoupen k projednání ústavněprávnímu výboru, aby případná právní rizika s touto úpravou spojená mohla být odstraněna. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji a nyní otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní jednu písemnou přihlášku, a to pana poslance Jiřího Pospíšila, kterého prosím, aby se nyní ujal slova. Žádnou další písemnou přihlášku do rozpravy nemám.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážená paní předsedající, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se stručně vyjádřil k předložené novele občanského zákoníku. Chci úvodem říci, že ač mám určité výhrady proti některým navrženým institutům, tak si myslím, že bychom měli propustit předložený návrh do dalšího čtení, stejně jako říkal pan zpravodaj, a to z toho důvodu, že úschova opuštěných nebo nalezených věcí činí obcím v praxi opravdu výrazné problémy, a to minimálně v té rovině, že obce jsou povinny ze svých prostředků krýt náklady spojené s takovouto úschovou.
***