(12.30 hodin)
(pokračuje Opálka)
Naproti tomu tato vedení svázala naše vývozy dohodami o limitech, např. u oceli, jablek, ale i u dalších komodit. Oslavovala sice některé kapitány českého podnikání, jako byli např. pánové Stehlík, Soudek, Fischer a Železný - ale ptám se: kde jsou jejich podnikatelské úspěchy dnes? Reálně dělala vše pro vstup zahraničního kapitálu včetně nemalých pobídek, ale nahlas hovořila o podpoře domácího podnikání.
Předloha, kterou dnes projednáváme v prvém čtení, má stanovit jednotné podmínky pro velké obchodní řetězce. Zahraniční i české. Má upravit provozní dobu v noci a o svátcích, má otevřít prostor pro menší podnikatele a v neposlední řadě má přispět i k omezení kriminální činnosti. Myslím si, že to není málo na návrh o pěti krátkých paragrafech. Musím však konstatovat, že mediální diskuse i dnešní diskuse k této předloze v Poslanecké sněmovně překračuje záměr předkladatelů. Stavějí se zde proti sobě zájmy dvou početně nesrovnatelných skupin - zákazníků a prodavačů. Nemyslím si však, že těch, kteří chodí nakupovat po půlnoci, je více než celkový počet prodavačů.
Argumentujete snížením obratu. Jako by člověk peníze, které neutratí, rázem vyhodil. Straší se diskriminací na trhu. A není právě současné rozložení sil na trhu diskriminací pro drobné prodejce? Obhajuje se příjem státu z daní za příplatky. A co ztráta pracovních míst u jiných prodejců a náklady státu na tyto nezaměstnané? Uvádí se, že návrh odporuje stávajícímu trendu liberalizace. Ale Parlamentní institut uvádí, že návrh není v rozporu s předpisy Evropského společenství. Ptám se: Odkdy zákony závazně formulují nějaké trendy? Odpovídám si: Ne trendy, ale politická vůle, která hájí konkrétní zájmy.
Jedenáct svátků rozložených v roce není žádný velký problém. A noční prodejní doba se týká, jak bylo zde řečeno, pouze jednoho řetězce. Odpovídá takovýto soustředěný odpor této realitě? Vede mě to k dalším otázkám. Kdo za koho bojuje? Komu to slouží? Chceme, abychom realizovali hrubý národní produkt především službami pro zahraniční turisty a cestou neomezené pracovní doby v obchodech? Není lepší cesta přes vzdělání, výzkum, vědu, ekologickou výrobu a prodej? Tady nám zřejmě ujíždí vlak.
Samostatnou pasáž by si zasloužila charakteristika lidské dimenze. Vždyť tato záležitost se týká převážně žen. Ale s tím vás už nebudu déle zdržovat.
Každý máme svou zkušenost. Chci vás jen požádat, abyste tento tisk propustili do druhého čtení a své případné výhrady uplatnili cestou pozměňovacích návrhů.
Pokud se týká potřeby prodloužení pracovní doby, proč tak vehementně nebojujete o prodloužení pracovní doby na úřadech, na soudech, ale také v této Poslanecké sněmovně, která nestíhá svou práci?
Co se týká toho, že nepřetržitý provoz je i v některých jiných výrobách - ale to je přece dáno technologickými limity. Co se týká toho, že nechcete normovat přestávky na odpočinek - ale vždyť je normujeme u řidičů, normujeme je formou bezpečnosti a ochrany při práci. A tak bych mohl pokračovat snad replikou, že od regulačního fundamentalismu jdeme k liberálnímu fundamentalismu.
Chtěl bych upoutat závěrem vaši pozornost na tento jednoduchý leták, který byl v této Sněmovně včera rozdán. Myslím si, že odpovídá na řadu toho, co zde bylo řečeno.
Děkuji všem těm, kteří mi věnovali pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Ladislav Býček. Připraví se pan poslanec Tomáš Vrbík.
Poslanec Ladislav Býček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dnešní jednání Sněmovny o úpravě prodejní doby, kterou v podstatě inicioval odborový svaz pracovníků v obchodě, vyplývá ze skutečné situace v postavení zaměstnanců a dalších pracovníků v hyper- a supermarketech. Tento předkládaný návrh není snahou diskriminovat skupinu podnikatelů, jak se domnívá vláda, ale je jen reakcí na chování super- a hypermarketů, které si neváží toho, že mohou podnikat v našich poměrech, neváží si našich pracovníků a neváží si ani našich spotřebitelů.
Vážené kolegyně a kolegové, při projednávání některých novel zákonů v argumentaci zaznívaly často velmi kritické výhrady proti praktikám super- a hypermarketů. Dokonce novela zákona o ochraně hospodářské soutěže o zneužívání ekonomického postavení super- a hypermarketů byla přímo zaměřena proti nim. Je pravdou, že se nepodařilo ve Sněmovně přijmout adekvátní text zákona jako odpověď na jejich přezírání subdodavatelů zejména z řad výrobců potravin a zemědělců při stanovování např. nákupních cen, tzv. podprahových, podnákladových, či prosazování neúměrně dlouhých lhůt splatnosti faktur, či využívání různých poplatků jako regálné, zalistovací poplatky a další povinnosti deptající menší dodavatele.
Ano, se supermarkety a hypermarkety byly a jsou potíže a měli bychom je řešit. Proto nechápu vládu, která ve svém nesouhlasném stanovisku k novele zákona o úpravě prodejní doby argumentuje například - "předložený návrh zákona vláda považuje za diskriminační, neboť zvýhodňuje vymezenou skupinu podnikajících". Kde jsou však slova vlády o podpoře malého a středního podnikání? A že "představuje překážku v podnikání" - tím máme rozumět oněch jedenáct dnů, kdy jsou státní svátky? A proč je tedy máme? Myslím tedy státní svátky. Vláda konstatuje, že návrh je v rozporu s principy soutěžního práva. Postarala se vláda, když jí tak záleží na základním principu soutěžního práva, jako je rovné postavení na trhu, aby je měli prodejci v malých kamenných obchodech? Nepostarala. Argument vlády, že by úprava prodejní doby v noci a o státních svátcích vedla ke zvýšení nezaměstnanosti - v noci prodává jen jeden obchodní řetězec. A ten tímto způsobem snižuje mimo jiné své náklady na ochranu a využívá této doby k doplňování, neboť pracovníci prodejny jsou lacinější než komplexní ochrana prodejních areálů.
Řekněme dále argument, který není ani vysloven, že se sníží i tržby, domnívám se, že tomu není ani potřeba věřit. Že bychom měli propouštět kvůli jedenácti dnům kvalitní pracovníky, tomu nevěřím. Přitom vládu, která má na mysli, že budou ohroženy veřejné rozpočty, netrápí - ani Ministerstvo financí - daňové úniky, které vznikají při různých slevách či různých výprodejích, nejlépe typu výprodej století za 95 %. Netrápí ji, že při těchto výprodejích století vznikají další výdaje ze státních a obecních rozpočtů při zabezpečování pořádku a dopravy.
Vláda má ve svém stanovisku na srdci, aby nebyl ohrožen dosavadní trend liberalizace prodejní doby, aby se výrazně neomezila dosavadní výhoda podnikatelů v hospodářsky slabších příhraničních oblastech, zejména u hranic se Spolkovou republikou Německo a Rakouskou republikou.
***