(12.10 hodin)
(pokračuje Páralová)
K tomu se chce paní poslankyně Čurdová svým návrhem vrátit?
Rozšířená otevírací doba je nadstandardní službou poskytovanou maloobchodem zákazníkovi, který ji oceňuje a podporuje. Jsem přesvědčena, že o otevírací době v maloobchodních řetězcích by měl rozhodnout trh prostřednictvím preferencí zákazníků, a nikoliv státní regulace. Dávám návrh na zamítnutí předlohy a děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Martin Říman, připraví se paní poslankyně Eva Dundáčková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Říman: Paní předsedající, dámy a pánové, myslím, že tento zákon si nezaslouží tolik slov a tolik času, kolik jsme mu dosud věnovali, a proto budu velmi stručný. Vystupuji jen z jediného důvodu, totiž abych podal návrh na zamítnutí v prvém čtení a podělil se s vámi o jistý poznatek.
Myslím, že tento návrh je jedním z vrcholných příkladů regulačního fanatismu, který v poslední době ovládl Poslaneckou sněmovnu. Je to příklad tak fantastický, že připadá, myslím podle toho, co jsem zatím diskutoval s ostatními a slyšel, že připadá absurdní i těm z vás, kteří při jiných příležitostech, při příležitostech předkládání jiných fanatických a fantastických regulací, tyto obhajujete. Já bych plédoval na vás, kteří toto považujete za nesmysl, abyste případně někdy, až tady budeme projednávat regulaci slev v obchodě a další zhůvěřilosti, si na tento návrh vzpomněli a zkusili uvažovat podobně jako dnes.
Tento zákon totiž nepomáhá vůbec nikomu a ničemu. Máme tři skupiny, kterých se dotýká, a tyto tři skupiny v podstatě tvoří celou společnost. Jsou to zaměstnavatelé, tedy obchodníci, pak to jsou jejich zaměstnanci a pak to je ta největší skupina, do které patříme také my, a to jsou všichni spotřebitelé. Žádné z těchto skupin tento návrh nepomůže. Zaměstnavatelům evidentně ne, protože kdyby jim pomohl, zařídili by to i bez zákona, aby se v noci a o svátcích neprodávalo. Jak tady bylo řečeno a konstatuje to - to si prosím povšimněte - i vláda ve svém stanovisku, tak nepomůže ani zaměstnancům. Pokud předkladatelé považují nezaměstnanost, která je v současné situaci v České republice na téměř 11 % podle starých propočtů nebo pravidel staré metodiky, tak pokud se jim zdá nízká, asi věděli, proč tento návrh předkládají. Samozřejmě nepomůže ani spotřebitelům. Úvaha paní předkladatelky, že ten, kdo nebude moci jít v noci do Tesca, tak svou návštěvou poctí benzinovou pumpu, je samozřejmě nesmyslná a zaměstnanci ani spotřebitelé se tímto způsobem přesunovat nebudou. Takže jediní, kdo na této předloze vydělají, je nepochybně těch několik předkladatelů, kteří si zažijí svých pět minut warholovské slávy, a pak asi skupina odborářských bossů, kteří budou mít pocit, že nebyli zvoleni nadarmo.
Myslím, že to je příliš malá skupina na to, abychom tuto normu mohli podpořit, takže dávám návrh na zamítnutí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Eva Dundáčková, připraví se pan poslanec Jiří Karas. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji, paní předsedající, udělila jste mi slovo dříve, než jsem stačila dojít. Dovolte mi, vážené dámy a pánové, abych i já přispěla svojí douškou k projednávanému tisku číslo 800 a také se přidala ke svým předřečníkům v důvodech, proč bychom měli tento návrh zamítnout.
Návrh zákona o prodejní době v maloobchodě je totiž špatný a je špatný hned z několika důvodů. Návrh je špatný, protože na něm tratí spotřebitel zvyklý na dlouhou otevírací dobu. Návrh je špatný, protože na něm tratí zaměstnanci, kteří přijdou o pracovní úvazky. Je špatný, protože na něm tratí ti, kteří rádi využívají jak noční pracovní doby, tak otvírací doby o svátcích. Ztratí se tak atraktivita některých center měst, a to i měst malých, nejedná se samozřejmě jen o Prahu. Konečně na něm tratí stát, který na základě změny pracovní doby zkrátka vybere od provozovatelů méně daní. Neboli - tratí na něm s konečnou platností všichni.
Návrh má v konečné podobě za důsledek jedině zvýšení nezaměstnanosti, a to nemalou měrou. Zkrácení pracovní doby v maloobchodech tak má šanci prospět snad jedině těm, kteří nechtějí pracovat.
Čísla hovoří v tomto případě za vše. Podle výzkumu nezávislé agentury je se současným stavem otevírací doby spokojeno asi 95 % nakupujících. Pak se ptám, v čím zájmu je tento návrh zákona předkládám. Česká populace si zvykla jezdit nakupovat kdykoliv a není důvod jí toto privilegium brát. Zkrácení otevírací doby by v konečném důsledku vedlo ke zvýšení koncentrace nakupujících v prodejnách přes den, to znamená větší fronty u pokladen, přeplněná parkoviště, celkově větší stres z nakupování.
Finanční dopad návrhu zákona je rovněž značný. Opět odkážu na nezávislý zdroj, a to agenturu GFK. Ta tvrdí, že může dojít k poklesu tržeb - já samozřejmě ty statistiky mám k dispozici, ráda je paní předkladatelce předložím, bude-li si to přát - v maloobchodě až o 25 mld. Kč. Pro nás to znamená 25 mld. Kč, ze kterých nevybereme daně. Ztráta může být ještě daleko větší. Dlouhé otvírací doby jsou zároveň hojně využívány zákazníky ze sousedních států Německa a Rakouska, kde již nesmyslná restrikce je použita. Ptám se, jestli se máme zbavovat této výhody a těchto zákazníků, kteří k nám dnes přijíždějí, a potažmo peněz vybraných z daní provozovatelů.
Zmiňovala jsem se, že návrh s sebou nese také zvýšení nezaměstnanosti. Podle téže nezávislé agentury, kterou jsem citovala, se tento návrh zákona může konkrétně dotýkat až 15 tisíc zaměstnanců. Máme připravit o práci tisíce lidí? Připravíme ale zároveň stát a sebe sami, daňové poplatníky, také o sociální dávky vyplacené těmto nezaměstnaným. Já jsem opravdu netušila, že státní pokladna je tak bezedná a máme tolik peněz na rozdávání.
Navrhovatelé zákona se zcela pokrytecky odvolávají na ochranu zdraví zaměstnanců, kteří pracují v noci. Ale zaměstnanci, kteří pracují v maloobchodech, přece nejsou jediní, kteří pracují v noci. Troufám si tvrdit, že i předkladatelé vědí, že i v noční době tradičně pracují lidé různých profesí - policisté, vojáci, hasiči, číšníci, kuchaři, lékaři, řidiči, piloti, letušky, personály nádraží, letišť a spousta dalších. Je ve svém konečném důsledku tento návrh zákona zkrátka diskriminační, nelze jej ani vnímat jinak.
Tady bych ráda zmínila ještě malou odbočku - že je pokrytecký i ve svém podání zaměstnanců v maloobchodě jako takových, protože omezuje pouze práci v prodejně, takže např. je docela klidně podle tohoto návrhu zákona možné zásobovat, takže pravděpodobně zásobovat možné je, proč ne, v noci. Zaměstnanci, kteří provádějí zásobování - paní předkladatelka vedle mne - ti jistě v noci pracovat mohou, zatímco prodavači v noci pracovat nemohou. Pro mě je to naprosto nepochopitelné, já se omlouvám, ale nevidím v tom žádnou logickou souvislost.
Jestliže slýcháme, že ve velkých prodejnách jsou porušovány pracovní podmínky dané zákoníkem práce, pak omezení činnosti obchodů situaci nevyřeší. Určitě by pomohlo zlepšení kontrolní činnosti v provozovnách, například. Socialistický státní aparát se však v této souvislosti jeví zcela neschopný.
***