(12.00 hodin)
(pokračuje Melčák)
Ve zpravodajské zprávě k prvnímu čtení poslaneckého návrhu zákona o prodejní době v maloobchodě, který jste obdrželi ve sněmovním tisku 800, se omezím na konstatování, že tento návrh není motivujícím pro další rozvoj obchodu a cestovního ruchu a celé řady navazujících služeb. Nepřispívá k rozvoji měst a obcí a z velké části je v rozporu s míněním a přáním zákazníků a zejména je podle mého názoru diskriminující vůči jedné skupině podnikatelů a zaměstnavatelů. V neposlední řadě je tento návrh v rozporu s trendem liberalizace prodejní doby a se záměrem vlády České republiky prosazovat aktivní politiku zaměstnanosti. Stanovisko vlády ze dne 16. listopadu 2004 jste všichni obdrželi jako sněmovní tisk 800/1.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, po prostudování poslaneckého návrhu zákona, stanovisek Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky a vlády České republiky předkládám Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrh na zamítnutí návrhu zákona o prodejní době v maloobchodě podle sněmovního tisku 800 již v prvním čtení, a to podle § 90 odst. 7 jednacího řádu.
Děkuji vámi za pozornost a v případě, že bude potřeba, zopakuji tento návrh ještě v rozpravě.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím pět přihlášek. Jako první vystoupí paní poslankyně Parkanová, připraví se paní poslankyně Páralová, potom pan poslanec Říman, paní poslankyně Dundáčková a pan poslanec Karas jako poslední zatím písemně přihlášený.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Děkuji. Kolegyně a kolegové, předloženým návrhem zákona se zakazuje noční prodej a prodej o svátcích v prodejnách, jejichž prodejní plocha přesahuje 200 metrů čtverečních. Předkladatelé tohoto návrhu argumentují ochranou veřejného zdraví a snahou eliminovat negativní sociální dopady, které s sebou práce v třísměnných a nepřetržitých režimech, resp. noční práce, nese.
My bychom se mohli jistě ptát, proč je noční práce v menších prodejnách méně nebezpečná než ve velkých, proč je rodinný život prodavačů v menších prodejnách hoden menší ochrany než těch ve velkých atd. Já se domnívám, že by bylo vcelku zbytečné si takovou otázku klást. Diskutovat o možných negativních zdravotních či sociálních dopadech noční práce a práce o svátcích by bylo možné jenom tehdy, pokud by předkladatelé tyto argumenty mysleli skutečně vážně. Z celé důvodové zprávy, ale i z vyjádření předkladatelů pro sdělovací prostředky vyplývá, že tomu tak není.
Předložený návrh zákona má velmi jednoduchou historii a ještě jednodušší účel. Není totiž ničím jiným než výsledkem lobbistického tlaku zaměstnaneckých odborů, resp. zaměstnanců, a to zejména jednoho obchodního řetězce, kterým nevyhovuje jejich pracovní doba.
Předkladatelé mají pravdu v tom, že zákonem stanovené omezení prodejní doby mají v řadě evropských zemí, jenže pro drtivou většinu občanů naší země něco takového bude naprosto nepodstatné. Našim občanům je lhostejné, kdy si mohou nakupovat lidé v Německu nebo v Belgii. Zato si velmi dobře pamatují dobu, kdy z rozhodnutí strany a vlády nebylo možno v určené dny a hodiny nakoupit ani to málo, co tehdy vůbec v obchodech bylo k dostání. Všichni, kteří se chystají tento zákon podpořit, by si měli uvědomit, že pro naše občany nebude krokem směrem k vyspělé Evropě, ale krokem zpět k bývalé socialistické obchodní praxi komunistického Československa.
Při projednávání tohoto zákona si jistě můžeme říkat, že noční prodej se týká jen jednoho obchodního řetězce, případně nepříliš podstatných zastaváren či sběren, a prodej o svátcích zase jen několika dnů v roce. Potíž asi skutečně není v rozsahu tohoto omezení, ale především v principu, který přijímáme. Je-li totiž zakazován prodej od 22. hodiny. Proč jej nezakázat už od 20. hodiny, když i pro toto omezení platí argumenty, které jsou předkladateli uváděny? A stejné argumenty uváděné pro zákaz prodeje o svátcích platí zase pro eventuální zákaz nedělního prodeje. Nebo snad předkladatelé myslí, že rodinným záležitostem se máme věnovat jen těch 10 nebo 13 svátečních dní v roce?
Postupné rozšiřování různých prodejních omezení je jen jedním z rizik přijetí tohoto návrhu zákona. Podobně bychom mohli zmínit i nutnost propouštění přebytečných zaměstnanců nebo pokles tržeb, mezd, a tím i příjmů státu z jejich zdanění. Všechna tato rizika jsou zcela malicherná ve srovnání s tím, když si uvědomíme, že se nejedná jen o prodejní dobu, ale také o volný čas občanů. Prostřednictvím toho, co v určeném čase nesmějí dělat, stát nepřímo říká, co by dělat měli. A takových zákonů já se zcela upřímně děsím - ne proto, že bych nechtěla, aby se lidé více věnovali rodině či slavili svátky, ale protože něco takového musí vycházet z vnitřní potřeby člověka a v žádném případě ne z veřejnoprávní regulace.
Z tohoto důvodu dávám návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Alena Páralová, připraví se pan poslanec Martin Říman.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, kolegyně a kolegové, jsem zásadně proti regulaci otevírací doby super- a hypermarketů, a to hned z několika důvodů. Regulace otevírací doby v rámci pouze jednoho odvětví hospodářství je přímou diskriminací a omezováním principů svobodného podnikání. V čem je rozdíl mezi výrobou dejme tomu automobilů a prodejem potravin? Proč bude možné provozovat nepřetržitý provoz výroby určitého druhu zboží, ale jeho prodej bude časově omezen? Zastánci zákazu prodeje v nočních hodinách a o svátcích připouštějí, že toto omezení bude platit pouze pro některé prodejny. Ostatní budou moci fungovat bez omezení, což znamená diskriminaci i mezi jednotlivými subjekty. Pokud takovou myšlenku dovedeme do extrému, mohli bychom umožnit některým řetězcům, například řetězcům provozujícím benzinové pumpy, mít otevřeno neustále, a jiným řetězcům to zakážeme.
Převážná část zaměstnanců super- a hypermarketů má zájem pracovat o víkendech, svátcích či prodloužených otevíracích hodinách, jelikož jsou tyto směny pro ně spjaty s výhodami. Jedná se o příplatky k základní mzdě, také jim vyhovují volné dny během pracovního týdne atd. Takový režim vítají zejména mladí lidé, svobodné matky, ale i další skupiny lidí. Mou poslaneckou kancelář navštívila zaměstnankyně supermarketu, maminka dvojčat, která musí pro děti zajistit dietní režim. Vyhovuje jí pracovat pouze v noci, protože se u dětí střídá s manželem. Tato maminka se naopak obává zákazu noční práce.
Někdy před rokem jsem v tisku zaznamenala údaj, že například ve společnosti TESCO se noční práce podílí na všech odpracovaných hodinách celými 8 %. Regulací noční otevírací doby by se snížil celkový počet pracovních hodin, a tím i počet zaměstnanců. Zákazem nočního prodeje by byla jenom společnost TESCO nucena zredukovat současný stav zaměstnanců o 5 až 7 %, což v republikovém měřítku znamená 300 až 400 lidí. Jednalo by se hlavně o zaměstnance s nízkou kvalifikací, kteří se těžko uplatní jinde než v maloobchodě. Z tohoto pohledu by přijetí této předlohy vedlo ke zvýšení nezaměstnanosti skupiny, která je velmi obtížně zaměstnatelná.
Současná česká legislativa, která umožňuje provozování nepřetržitého provozu v maloobchodě, vytváří podmínky pro získány konkurenční výhody českých obchodů proti sousedním, například proti německým nebo rakouským. V některých zemích Evropské unie není otevírací doba vůbec regulována a v zemích, kde jsou tradičně otevírací doby regulovány, probíhá v současné době rozsáhlá diskuse o jejich možné deregulaci. V některých zemích již k deregulaci došlo, například v Rakousku, v Německu, Španělsku.
Za posledních čtrnáct let se mnohé změnilo. Nejvýrazněji se změnil životní styl a pracovní doba, která se zejména ve městech přesunula na pozdější dobu. Žije se déle, pracuje se déle, vzrostly i nároky na úroveň služeb. Většina z nás si už ani nevzpomene na to, že například obchody byly v sobotu buď zavřené, nebo zavíraly již v 11 hodin, že po šesté hodině večer nebylo kde natankovat a chleba na víkend byl v některých lokalitách pouze na objednávku.
***