(14.20 hodin)
(pokračuje Kasal)
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 203. Kdo s tímto souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko "ano". Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 140 poslanců, 98 bylo pro, 6 proti. Tento návrh byl přijat.
Otevírám podrobnou rozpravu a přečtu jména těch, kteří se do podrobné rozpravy přihlásili: Iva Šedivá, Břetislav Petr, Pavel Hönig, Ludvík Hovorka, Ladislav Urban, Helena Mallotová, Miloslav Kala, Třešňák Jiří, Petr Zgarba, Josef Hojdar, Oldřich Vojíř. Ale Oldřich Vojíř může jako zpravodaj vystoupit na konec. Do rozpravy se ještě hlásí Milan Ekert. Tolik jména těch, kteří vystoupí.
Jako první bych prosil paní poslankyni Ivu Šedivou, připraví se pan poslanec Petr.
Poslankyně Iva Šedivá: Vážený pane místopředsedo, vážení přítomní, dovolte mi, abych vás v krátkosti seznámila s mými pozměňovacími návrhy, které se týkají tisku k obnovitelným zdrojům, byť v této pozdní hodině a v kratší podobě, než jsem si původně myslela.
Především bych chtěla upozornit na to, že v zákoně, jak je předkládán, dle mého názoru stále přetrvává jistá diskriminace, která se týká drobných zdrojů, jak původně směrnice, která byla předtím, než zákon byl do našeho práva pomocí tohoto zákona předkládán, předpokládala. Tato věc se týká zpevnění záruky, která by měla být pro drobné investory, kteří by měli mít zájem v oblasti obnovitelných zdrojů investovat, lepší a podle mého dosažitelnější, tak aby tato možnost pro drobné investory existovala již nyní, nikoli až od roku 2007, jak předpokládá příslušný § 6 příslušného návrhu zákona.
V tomto momentu bych vám ráda předložila tři možné varianty, které jsou dle mého názoru seřazeny tak, že v prvém případě připouštějí možnost, která dle mého názoru je nejpřijatelnější, ovšem chápu, že zde mohou být názory různé. Takže mám i varianty další. Předpokládám, že i po vyjádření finančních kruhů by se měla najít pro to podpora, protože si myslím, že je opravdu na zváženou, jakým směrem se aplikace tohoto zákona nakonec ubere.
Varianta číslo 1 je, že v§ 6 odstavec 4 se v první větě číslice "90" nahrazuje číslicí "97" a vypouští se celá věta druhá. Celý odstavec se navrhuje takto: Výkupní ceny stanovené úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 97 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém ustanovení rozhoduje.
Druhá možná varianta je, že číslice "90" se nahrazuje ve stejném odstavci § 6 číslicí "98" a číslovka "2007" se nahrazuje číslovkou "2006". To znamená, že výkupní ceny stanovené úřadem pro následující kalendářní rok nesmějí být nižší než 98 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém ustanovení rozhoduje. Toto ustanovení se poprvé použije pro ceny stanovené pro rok 2006.
Pak je zde varianta třetí, nejměkčí, s tím, že číslice "90" se nahrazuje číslicí "95" a opět rok 2007 a nahrazuje rokem 2006. Takže odstavec zní: Výkupní ceny stanovené úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 98 % (?) hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém ustanovení rozhoduje. Toto ustanovení se poprvé použije pro ceny stanovené pro rok 2006.
V tomto případě bych ráda upozornila na to, že pokud toto nebude přijato, nebude možno pro jednání s bankami sestavit ze strany drobných žadatelů o úvěr cash-flow, tím pádem nebudou mít možnost tento zákon aplikovat bezprostředně.
Vedle toho mám i další pozměňovací návrh, který se týká upřesnění výše výkupních cen. Navrhuji, aby v § 6 odstavec 3 se doplnila na konec nová věta, která zní: Toto se nevztahuje na řízení pro společné spalování biomasy a neobnovitelného zdroje energie, kde bude po dobu 15 let zachována maximální výše výkupních cen a zelených bonusů stanovených pro rok 2005 podle dosavadních právních předpisů se zohledněním indexu cen průmyslových výrobců.
Předpokládám, že tímto způsobem by mělo dojít k narovnání konkurenčního prostředí tak, aby aplikace zákona vůči drobným investorům byla lepší a pro ně i přijatelnější. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Šedivé. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Petr.
Poslanec Břetislav Petr: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, veliké peripetie, které vznikly s přijetím tohoto zákona, nakonec byly urovnány, ale chtěl bych se zmínit o jedné záležitosti, a to abychom přejímali, pokud to jde, zákony, které řeší obdobnou problematiku ve státech EU a byly podrobeny zkoumání Evropské komise nebo také rozhodnutím Evropského soudního dvora, zda vyhovují zákonu o hospodářské soutěži, když budeme podporovat jednotlivé druhy výroby energie z obnovitelných zdrojů. Myslím, že celé řadě peripetií jsme byli schopni předejít, kdybychom se drželi německého zákona, který je znám pod značkou EEG, platí od roku 2000, byl předmětem zkoumání Evropské unie a byl předmětem projednávání Evropského soudního dvora v případu Philips (řečník při autorizaci opravil na Preussen), kdy se řešilo, zdali příspěvky na obnovitelné zdroje jsou alikvotní tak, aby nenarušily hospodářskou soutěž.
Německý zákon proti našemu má podle mého soudu jednu přednost. Ta přednost spočívá v tom, že příspěvek na výrobu obnovitelných zdrojů se stanovuje na dvacet let od doby platnosti zákona s tím, že příspěvky mají mírně degresivní charakter. V čem spočívá větší přínos toho, než co navrhujeme my, a to je, aby příspěvek byl po období 15 let? Německá verze má tu výhodu a motivační účinek, že ten, kdo přistoupí na nějakou výrobu energie z obnovitelných zdrojů, po deseti letech platnosti zákona musí přijít s mnohem lepším zařízením, protože má pouze deset let pro to, aby se mu toto zařízení vyplatilo a aby získal určitý zisk. My tím, že stanovujeme dobu na období 15 let a nestanovujeme, kdy, může dojít teoreticky k tomu, že po 15 letech znovu opět někdo požádá o podporu na výrobu elektrické energie s tímtéž archaickým zařízením, které nám asi moc nepřinese.
***