(9.30 hodin)
Poslanec Vladimír Laštůvka: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, dovolte krátkou faktickou reakci. Na mého předřečníka, pana poslance Schlinga, reagovat nemíním. Poslanec Schling řekl bezezbytku to, co si myslím rovněž. Dovolte mi však reagovat na předchozí předřečníky, pana ministra Paroubka a pana kolegu Pelce.
Chtěl bych říci, že kritériem pravdivosti každé teorie je praxe. A praxe, s kterou se setkáváme, je prostě zoufalství. Tento zákon, tato předloha je výrazem zoufalství, jak předejít pokračování stavu, který je podle mého názoru naprosto neúnosný. Vzpomeňte si na obchvat Plzně, vzpomeňte si na D8. Na německé straně je D8 dokončena, na české straně je konec v nedohlednu. Takových příkladů můžeme přinést řadu.
Dámy a pánové, samozřejmě že rozumím výhradám, které tady zaznívají. Na druhou stranu prosím, vnímejte také občany, kteří čelí tomuto rozhodování-nerozhodování, ať je to České středohoří, ať to byli občané Plzně. Prosím vás, abychom tento zákon přijali v zájmu těchto občanů.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. A nyní má slovo pan poslanec Jiří Pospíšil a dále jsou přihlášeni pan poslanec Miloš Kužvart a Radko Martínek.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, původně jsem nechtěl reagovat, ale slova pana zpravodaje, který mě právně poučil a vyvrátil mé argumenty - podle jeho názoru - aniž by použil jiný konkrétní fakt, mě vyprovokovala k tomu, že řeknu několik vět.
Předložený sněmovní tisk je opravdu projevem zoufalství, jak řekl můj předřečník, ale zoufalství naprostého nulového právního vědomí. Je projevem toho, jak by v žádném případě zákonodárce neměl v demokratickém právním státě přistupovat k právu. Je projevem toho, že právo podle některých z nás bohužel je nástrojem okamžitých utilitárních zájmů a přistupujeme k němu podle toho, jak aktuálně potřebujeme, bez jakékoliv pokory a úcty a bez toho, že právní řád je nadčasový a ve svých základních principech by měl být neměnný.
Dámy a pánové, řeknu pouze několik faktů. Já dále trvám na tom, že předložený sněmovní tisk je právní paskvil. Chci říci, že pan zpravodaj a jiní zde ohnivě hovořili, ale nikdo neuvedl konkrétní fakta, která by vyvracela mé konkrétní námitky z předchozích čtení. Nikdo nevyvrátil mé podněty, že předložený sněmovní tisk výrazně omezuje vlastnická práva, že předložený sněmovní tisk výrazně zkracuje a omezuje procesní práva účastníků jednotlivých řízení.
Dámy a pánové, já dále trvám na tom, že předložený sněmovní tisk není ničím jiným než nekvalitním heterogenním souborem výjimek z obecných předpisů, a chci upozornit na to, že důsledkem - a nevím, zda jsou si toho navrhovatelé vědomi - důsledkem přijetí takovéhoto zákona nebude nic jiného než obrovské aplikační problémy v praxi, protože počítejme s tím, že se účastníci obrátí na správní soudnictví, které naštěstí zákonodárci nemohou jen tak omezit na základě svého vrtochu, a počítejme tudíž s tím, že v konečném důsledku se délky rozhodování výrazně prodlouží. Takže důsledek může být zcela opačný, než navrhovatelé zamýšleli - prodloužení jednotlivých řízení díky různým odvoláním k soudu -
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte, pane poslanče, domnívám se, že opravdu hluk v jednací síni není únosný. Bezpochyby je to zákon, který vzbuzuje různé názory a emoce, ale prosím, pokud si chcete něco k němu říci, musíte tak učinit - je mi líto, i včetně pana mistra Paroubka - mimo jednací síň, tak, aby ti, kteří hovoří, mohli být také slyšeni.
Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Pospíšil: - přinese komplikace v praxi.
Dámy a pánové, nechci zde opakovat konkrétní fakta, o tom jsme hovořili několikrát během prvních a druhých čtení. Jak jsem již řekl, na konkrétní fakta z mé strany bohužel nebylo dostatečně adekvátně reagováno. Takže závěrem chci, dámy a pánové, na vás apelovat, abyste velmi zvážili, zda podpořit zákon, který opravdu v právním řádu demokratického právního státu neměl být. A pokud tato vláda myslí vážně úvahu, že chce odplevelit právní řád, a bylo to prosím v programovém prohlášení vlády, pak by ona sama - a a já jsem rád, že tak vystoupil ministr pro místní rozvoj - měla zabránit, aby takovýto zákon prošel.
Takže, dámy a pánové, prosím, zvažujte, zda konkrétní okamžitý zájem má převýšit nad pohledem na to, jak má vypadat právní řád v demokratickém státě. (Potlesk). Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní pan poslanec Miloš Kužvart, poté pan poslanec Radko Martínek.
Poslanec Miloš Kužvart: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych v této věci vystoupil také zhruba se sedmi velmi stručnými body.
Za prvé, tento zákon, který je předmětem této dosti vášnivé debaty, je kritizován z různých úhlů. Mně se například velice nelíbí zdůvodňování, že musí být tento zákon přijat, že se umlčí kverulanti, kverulanti ekologičtí. Chtěl bych zdůraznit, že prostoje a problémy s výstavbou liniových staveb jsou ve své drtivé většině způsobeny spekulanty s pozemky, nikoliv kverulanty.
Za druhé, tyto průtahy dané pravomocnými rozhodnutími soudů ČR jsou způsobeny procesními chybami orgánů veřejné správy. Dovolím si tady jednu možná dosti brutální paralelu. Přijetím tohoto zákona se dostaneme do situace, jako kdyby naše kolegyně a kolegové z oblasti zdravotní navrhli zákon, ve kterém by bylo řečeno zhruba toto: Jestliže ten či onen pacient za nevysvětlitelných okolností zemře v nemocnici, je povinností podle tohoto nového zákona ho okamžitě zpopelnit, aby nebylo možné zjistit, co bylo příčinou tohoto úmrtí - to znamená dodatečně zjišťovat, která byla pochybení těch orgánů veřejné správy, v čem veřejná správa pochybila, proč byly úspěšné ty či ony žaloby.
Myslím si, že není náhodou, že v politickém spektru jsou tady u tohoto zákona hlasy pro či proti, a jsem velmi rád, že, jak jsem zjistil, v žádném v klubů této Sněmovny není žádné tzv. závazné stanovisko. Já se přidávám k argumentům kolegy předřečníka, který se na to dívá z pohledu rize právního. A musím zjednodušeně říci z mého pohledu neprávníka, že je trochu zvláštní, že přijímáme takovýto zákon, lex speciale, zákon zvláštní, předtím než je předložena této Sněmovně úprava obecná, a z tohoto místa bych chtěl jako člen poslaneckého klubu ČSSD poděkovat panu ministru Paroubkovi, který dokončil a předložil vládě nový stavební zákon.
Dále bych chtěl velice uznat, že odvedli na vládě velký kus práce, protože ze strany Ministerstva životního prostředí bylo připomínek zhruba 1500. Jak jsme před chvíli slyšeli z úst pana ministra Paroubka, povedlo se, že tento předklad je ve shodě. Myslím si, že to je dobrý moment a dobrý signál.
Tady zaznívalo, že průtahy ve výstavbě liniových staveb jsou leta, někdy i desítky let. Za prvé, ty průtahy jsou způsobeny již zmíněnými procesními chybami různých územních řízení, stavebních řízení. Ale ta druhá věc, o které tady nikdo nehovoří - je tady prostě nedostatek financí na stavby tohoto charakteru. Všichni víme, jak se uvažovalo o šedém mýtném, aby se dala vystavět dálnice D47, a že i u jiných staveb se uvažuje s podobným systémem financování. A co chci zdůraznit, ta role, ať už samospráv krajských či samospráv obecních, by skutečně byla přijetím tohoto speciálního zákona o dálnicích omezena. A chci připomenout, že v této situaci nedostatku financí jsou mi známy případy, kdy ne deset let nebo roky, ale desítky let u stávajících kapacitních komunikací silničního charakteru čekají obce, čekají občané na to, až jim konečně stát, státní orgány dovolí, aby měli z čeho mít postaveny bariéry, které by dodatečně kompenzovaly vliv hluku, vliv emisí na životní prostředí. Prostě ty komunikace tam jsou, je evidentní, že by si to zasloužilo protihlukové bariéry, ale ony tam desítky let nejsou. Uvědomme si, že hovoříme o investicích, které jsou zlomkem investic na výstavbu úplně nové rychlostní komunikace či dálnice.
Na závěr bych chtěl konstatovat, že přijetí tohoto zákona by nebylo tou nejlepší vizitkou, kterou bychom dali veřejnosti, dali samosprávám, dali občanům.
***