(15.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Nyní mám přihlášku předsedy poslaneckého klubu ODS, potom dvě faktické poznámky - pana poslance Římana a pana poslance Teplíka. Pan poslanec Jiří Pospíšil se hlásí. Řádně přihlášený je Oldřich Vojíř. Nyní předseda poslaneckého klubu Vlastimil Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, vážený pane ministře, dámy a pánové, já jsem pozorně vyslechl reakci pana ministra práce a sociálních věcí na to, co tady správně ocitoval pan kolega Říman, a chtěl bych pana ministra ujistit, že jsem si absolutně jist, že to je reálný záznam reálného rozhovoru reálného pracovníka vašeho ministerstva, protože něco tak absurdního by nikdo nedokázal vymyslet, ani ten největší komik by nedokázal vymyslet takovouto posloupnost otázek a odpovědí. To je evidentně reálné, pane ministře.
A ačkoli prohlašuji, že jsem před vaším vystoupením nevěděl, co je šášulák, tak v tuto chvíli je naprosto jasné, že na Ministerstvu práce a sociálních věcí jsou nejméně dva.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad ODS.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu ODS Vlastimilu Tlustému. Faktická poznámka nejprve pan poslanec Martin Říman, poté pan poslanec Tomáš Teplík.
Poslanec Martin Říman: Děkuji, paní předsedající. Já bych chtěl panu ministrovi položit dvě kontrolní otázky. Za prvé aby vysvětlil konkrétně, zřetelně a nevyhýbavě, podle jakých znaků člověk, když si přečte nové znění odst. 4, rozpozná, že se jedná nebo nejedná o zastřený pracovněprávní vztah. Pokud jsme právní stát, mělo by mu to být jasné ze zákona, a nikoli z nějakého metodického pokynu. To je otázka číslo jedna.
Otázka číslo dvě je, jak a proč klasifikuje zaměstnávání nebo obchodně-pracovněprávní vztah našich asistentů, tedy asistentů poslanců a senátorů, kteří pracují, jak známo, na OSVČ, podle jakých znaků to je nebo není švarc-systém a podle jakých znaků je nebo není švarc-systém zaměstnání pana Přibyla, bývalého šéfa Úřadu vlády na Ministerstvu vnitra v současné době. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní pan poslanec Tomáš Teplík, poté pan poslanec Jiří Pospíšil.
Poslanec Tomáš Teplík: Vážená paní předsedající, já bych se rád vaším prostřednictvím obrátil na dnešní ztělesnění Gutta-Jarkovského pana ministra Škromacha a vzkázal mu, aby o degradaci práce nehovořil k poslancům ODS, ale aby hovořil k těm zhruba 10 procentům nezaměstnaných v České republice.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče, a prosím nyní pana poslance Jiřího Pospíšila, poté bude mluvit zatím poslední přihlášený písemnou formou pan poslanec Oldřich Vojíř.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vystoupení pana ministra mě velmi zklamalo. Čekal jsem, že na právní fakta, právní argumentaci, předloží protiargumentaci. Bohužel zde žádné právní argumenty nezazněly, takže já položím konkrétní otázku skrze vás, paní předsedající.
Nemáte pocit, pane ministře, že v § 13 odst. 1 je stanoven jasný zákaz, kdy právnická nebo fyzická osoba může předmět činnosti vykonávat pouze skrze své zaměstnance? Nemáte pocit, že v § 13 odst. 3 písm. c) je tento zákaz absolutně vyloučen? Stejně tak je tento zákaz vyloučen již kolegou Římanem zmiňovaným odstavcem 4, který je podle mého názoru velmi rozporný. A já vás též prosím - bylo by opravdu dobré vědět, jak se bude zastřený právní úkon vykládat a jaké znaky zastřený právní úkon v této oblasti bude mít. Prosím o jasné odpovědi.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče.A nyní prosím pana poslance Oldřicha Vojíře.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, dalo se s největší pravděpodobností očekávat, že projednávání tohoto bodu bude poměrně bouřlivé, možná i konfliktní. Tato záležitost je velmi citlivá a rozhořela se logicky řekněme někdy na sklonku loňského roku a začátkem tohoto roku a došlo k jedné věci, kdy možná v očích stávající vládní koalice logická úprava inkriminovaného paragrafu spočívala pouze ve zpřísnění nebo přitvrzení sankcí za porušení tohoto paragrafu.
Druhá věc musela následovat a je to poměrně logické, protože nepředpokládám, že by se ten problém narodil sám od sebe. Musel existovat určitě nějaký podnět či impuls či nařízení, aby se zvýšila kontrola v jednotlivých firmách a zaměřila se např. kromě jiného na tento problém. Došlo k tomu, že některé firmy byly zkontrolovány, některé dříve, některé by byly zkontrolovány později, a začaly se navrhovat pokuty. Jestli bylo nebo nebylo zrealizováno toto penále, je jiná věc. Pan ministr říká, že doteď ještě žádná pokuta fakticky udělena nebyla. Fakticky v mých očích znamená, že nebyla zaplacena, například. To neznamená, že nebylo zahájeno nějaké řízení, které by v důsledku, kdyby bylo dokončeno, vedlo k takové pokutě.
Nastal tedy společenský tlak a společenská objednávka, že tento paragraf by se ne měl modifikovat, ale měl by se zrušit a případně nahradit jasnou definicí, která oddělí zaměstnanecký vztah a práci na základě obchodní smlouvy pro osobu samostatně výdělečně činnou. Ale to se bohužel nestalo. Dochází tady pouze k jakési redefinici nebo pokusu o změnu jen názvosloví, ale význam bohužel s největší pravděpodobností zůstává stejný, a tudíž neřešící situaci. Proto si myslím, že tady poměrně logicky argumentují mí kolegové především tím, že přijetí - i když to bude ve zkrácené verzi - novely § 13 nic nevyřeší. Já si potom musím položit otázku, kde je fakticky problém.
Já vidím dva problémy. První problém je v rovině právní, a jelikož nejsem vzděláním právník, nebudu se pouštět do podrobného rozkladu té právní nejistoty. To tady učiní lidé, kteří mají právní vzdělání. Ale ten druhý problém, a o něm se samozřejmě málo hovoří, je problém ekonomický, chcete-li ekonomické diskrepance neboli rozdílu mezi náklady na zaměstnance a náklady obchodního partnera, který si najme určitou službu či činnost u osoby samostatně výdělečně činné. Ten rozdíl činí, a vy to většinou všichni víte, 35 %. To je velká částka a tato diskrepance prostě způsobuje samozřejmě určitý tlak na to, že je tady snaha omezit stav či situaci, která by mohla vypadat jako zaměstnanecký vztah a je realizována na základě obchodní smlouvy osobou samostatně výdělečně činnou, a tuto činnost překlopit, přesunout spíše do zaměstnaneckého poměru, protože při této situaci dochází k tomu, že nejen že zaměstnanec stejně jako osoba samostatně výdělečně činná, ale i subjekt, který zaměstnává, to znamená zaměstnavatel, odvádí za tohoto pracovníka část pojistného do sociálního systému, a ne malou - 26 %, a část do sociálního systému, která představuje 9 % za zaměstnavatele z hrubé mzdy.
***