(16.20 hodin)

Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka Děkuji, pane předsedo. Chtěl bych poděkovat za konstruktivní přístup při dosavadním projednávání tohoto návrhu zákona. Chtěl bych poděkovat rozpočtovému výboru a vyjádřit svůj souhlas s pozměňovacími návrhy, které v rámci projednávání rozpočtového výboru byly přijaty. Děkuji.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. Tento návrh jsme dali projednat rozpočtovému výboru. Usnesení máte jako sněmovní tisk 801/1. Prosím pana poslance Michala Doktora, aby nám dal informaci o jednání rozpočtového výboru k tomuto návrhu.

 

Poslanec Michal Doktor: Vážený pane předsedo, vzhledem k tomu, že usnesení rozpočtového výboru bylo dáno na vědomí s dostatečným předstihem a sněmovní tisk 801/1 měla jistě většina kolegů a kolegyň k dispozici k prostudování, nebudu jej tady detailně předčítat. Jen je, myslím si, mou povinností dát zcela jednoznačně na vědomí Poslanecké sněmovně, že některé přijaté pozměňovací návrhy, tedy ty přijaté v usnesení rozpočtového výboru, vyvolávají drobnou kolizi se schválenými zákony, a já některé připomínky, zformulované legislativním odborem Parlamentu, si osvojím, tudíž se zároveň hlásím do rozpravy podrobné.

Jako zpravodaj pouze potvrzuji kolegům a kolegyním, že přijaté pozměňovací návrhy jsou víceméně v koridoru původního záměru předkladatele a alespoň doposud nijak nerozšiřují původní zadání sněmovní předlohy a námi projednávané věci. Děkuji.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, pane poslanče. Myslím si, že nic nebrání tomu, abych nyní otevřel obecnou rozpravu, do které mám dvě přihlášky. Zbytek přihlášek je do rozpravy podrobné. Otevírám obecnou rozpravu. Slovo má pan poslanec Vymětal, který je prvním přihlášeným do obecné rozpravy. Druhým přihlášeným je pan poslanec Opálka.

 

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, vážená vládo, zákon číslo 353/2003 o spotřebních daních, jehož novelu projednáváme, jsme schválili v polovině roku 2003 a současně jsme tímto zákonem pověřili celní správu mimo jiné sledováním evidence lihu, vína, cigaret, pohonných hmot atd. a jejich spotřební daně. Byli jsme tehdy ujišťováni, že dojde ke zlepšení výběru těchto daní, a tím dojde k vyššímu příjmu do státního rozpočtu.

(V sále je velký hluk.)

Docela mě mrzí, že pan ministr financí si teď telefonuje a vůbec mě neposlouchá. Pane předsedo, mohl bych vás poprosit, kdybyste...

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pardon. Vážení kolegové, žádám vás o klid. Tady opravdu probíhá velice volná debata. Prosím vás, abyste rozpravy vedli v kuloárech. Tady se projednává zákon o spotřebních daních. Prosím všechny, aby ukončili své debaty uvnitř sálu. (Předseda zvoní, hluk v sále neutichá.) Prosím ještě jednou, abyste nevedli debaty v prostorách sněmovny. Tady povedeme debatu pouze ke spotřebním daním. Slovo bude mít pouze pan poslanec Vymětal.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, jaká je dnes skutečnost? U tichého vína byla zrušena tímto zákonem spotřební daň, která dříve činila něco kolem šesti korun za litr, a díky tomu mimořádně vzrostl dovoz levných vín zejména z Argentiny, Chile, jižní Evropy, která jsou levná právě díky kursu koruny a zřejmě i podpoře jejich států. Jsou to státy velmi často mimo Evropskou unii. To samozřejmě velmi silně musí pocítit v dalším období především naši pěstitelé. Koneckonců dnes koupíte v Lidlu či Penny Marketu, když mají akci, litr takového vína za 14,99 Kč a to je cena, za kterou náš vinař víno vyprodukovat těžko může, a stát nepomáhá. Proto je to podle mého názoru budoucí pohroma pro naše vinaře. U šumivých vín byla zvýšena daň ze 16,80 Kč za litr na 23,40 Kč, tedy o 39,28 %. U lihovin byla zvýšena spotřební daň z 234 Kč na 265 za litr absolutního lihu, tedy o 13,24 %.

To znamená, že jsme zvýšili cenu legálním výrobcům, těm, kteří spotřební daně platí, a vytvořili vyšší stimulační prostor pro výrobu a distribuci lihovin těch, co neodvádějí tuto daň, a tím získávají pochopitelně vyšší mimořádný zisk a zejména výhodu na trhu oproti poctivým výrobcům. Výrobce jsme zatížili povinností složit celní jistinu na daňový sklad, a tím jsme je samozřejmě zase finančně zatížili. Například druhý největší výrobce lihovin u nás a největší český výrobce složil zálohu ve výši 20 mil. Kč.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážení kolegové, nechci vás opakovaně napomínat, ale to je opravdu vůči těm, kteří tady mluví, bezohledné.

Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji. Zákon zároveň předpokládá, že peníze se nemusí skládat, a tak zahraniční firmy působící na našem trhu podle § 27 tohoto zákona předložily pouze záruku na tuto jistinu, mnohdy od vlastníka. Takto si například zajistil klid a pokoj největší výrobce, likérka Božkov, Becherovka, ale i řada dalších. To ukazuje, jak jsme znevýhodnili české výrobce přijetím tohoto zákona.

Aby toho nebylo málo, ještě jsme zároveň tímto zákonem a jeho paragrafy 132 a 133 znemožnili výrobcům své výrobky samostatně prezentovat na veřejnosti, jak to známe z praxe, při oslavách měst, výstavách a různých slavnostech. U mnoha těchto výrobků totiž platí, že pokud nemohu okoštovat, tak to nekupuji. Na to doplácejí zejména naši malí domácí podnikatelé, což je jistě škoda. Neměli bychom to dělat. Vytváříme jim takové podmínky, aby nejdříve z ekonomických důvodů své podnikání ukončili, a navíc jim zakážeme, aby své výrobky prezentovali. Nedivme se pak, že uvažují o zavření své živnosti, byť řádně a včas platí všechny své povinnosti vůči státu.

Nemůžeme se samozřejmě divit občanovi, který se při nákupu chová naprosto přirozeně a tržně, když kupuje ty výrobky, které mají nejnižší cenu. To je zřejmě také kámen úrazu. Máme vysokou spotřební daň na tyto výrobky. Vyšší má podle přepočtu přes kurs koruny z okolních států už jen Německo. Některé země při rozšíření Evropské unie k 1. květnu loňského roku dokonce tuto daň snižovaly, jako například Dánsko či Norsko, a to proto, aby nedošlo k poklesu výběru této daně ve vlastní zemi. Je to pochopitelné, protože jejich občan by měl už reálnou možnost si tyto lihoviny koupit v sousední Litvě, kde byla výrazně nižší spotřební daň.

A tak se mi zdá, že jsme tímto zákonem střelili kozla pěkně mezi nohy. Vláda a ministr financí chtěli vybrat více spotřebních daní. Že je to tak, pane ministře? Chtěl jste to tak, ano. Nabízí se tedy otázka, jestli se vám to podařilo. Samozřejmě se mohu mýlit, ale jen argumenty mě můžete přesvědčit, že žiji v hlubokém omylu.

Proto bych rád slyšel z úst ministra financí odpovědi na tyto otázky.

Za prvé, o kolik se v roce 2004 vybralo více peněz za spotřební daň z lihu oproti roku 2003, tedy po platnosti nového zákona.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP