(15.00 hodin)
(pokračuje Nečas)
To jsou všechno věci, které toto zdánlivé gesto, zdánlivé řešení velmi znevěrohodňují. Zkrátka a dobře, dámy a pánové, zůstává příliš mnoho nejasností. Znovu opakuji: nechci tady reagovat na některá dílčí tvrzení pana předsedy vlády v jeho úvodním vystoupení. Česká veřejnost i Sněmovna mají právo na informace, mají právo na jasné a čitelné objasnění těchto věcí.
Proto navrhuji, aby se ve středu tohoto týdne prvním odpoledne stal bod s názvem "Vysvětlení předsedy vlády k původu jeho majetku". Věrohodnost vystupování a argumentů pana předsedy vlády nechť posoudí veřejnost. My nejsme žádní soudci, ale máme právo klást, dámy a pánové, otázky. Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším přihlášeným do rozpravy k návrhu pořadu je pan poslanec Jaromír Schling. Pak to bude paní poslankyně Lucie Talmanová.
Poslanec Jaromír Schling: Pane předsedo, kolegyně, kolegové, chtěl bych navrhnout drobnou úpravu programu, a sice pevně zařadit bod č. 92, což je tisk 373, na pátek 11. jako první bod bloku třetích čtení, a to z toho důvodu, že tento návrh, který je dost kontroverzní, byl projednáván dvěma výbory. Má návaznost na připravovaný stavební zákon na Ministerstvu pro místní rozvoj. Dosud nebyla ukončena některá jednání o vyřešení námitek proti tomuto zákonu, které zde zazněly ve druhém čtení. Proto vás tedy prosím o podporu tohoto návrhu. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Takže bod 92 jako první bod třetích čtení v pátek 11.
Prosím nyní paní poslankyni Lucii Talmanovou. Pak se připraví paní poslankyně Jitka Vojtilová.
Poslankyně Lucie Talmanová: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi navrhnout rozšíření našeho programu jednání o nový bod s názvem "Informace vlády České republiky o koncepci zdravotnictví". Navrhuji zařazení tohoto bodu i s vědomím, že se koncepcí resortu zdravotnictví bude zabývat vláda na svém zítřejším jednání.
Tato Poslanecká sněmovna však v minulosti mnohokrát a opakovaně vyjádřila vůli se reformou zdravotnictví vážně zabývat. Pro připomenutí. Dvakrát toto přání Sněmovna deklarovala dokonce svými usneseními. V prosinci 2002 s termínem do 15. února 2003 a v dubnu 2003 potom s žádostí o předložení koncepce do září 2003. Obě dvě tato usnesení Sněmovny byla ignorována. Nepředjímám závěr jednání vlády nad koncepcí zdravotnictví na léta 2005 až 2009, tak jak ji předkládá současná ministryně zdravotnictví, ale jsem přesvědčena, že vzhledem k velmi kritické situaci tohoto resortu již není co odkládat, a to ani do příští schůze Sněmovny. Děkuji.
V případě, že by tento bod byl zařazen, dovoluji si současně navrhnout jeho pevné zařazení, a to na úterý 22. února ve 14 hodin.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: 14.00 hodin, 22. února. Prosím paní poslankyni Vojtilovou, pak to bude pan poslanec Miroslav Kalousek.
Poslankyně Jitka Vojtilová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, mám také drobný návrh na změnu programu. Je to bod 42 - vládní návrh zákona o zaměstnanosti, tisk 877. Abychom se jím zabývali dnes jako prvním bodem jednání.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Bod 42 dnes jako první bod jednání. Děkuji.
Další je pan poslanec Kalousek. Připraví se pan poslanec Martínek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, dovolte, abych navrhl vyřadit z programu schůze bod 28, sněmovní tisk 776. Důvod je nasnadě. Tímto sněmovním tiskem se navrhuje odložit účinnost zákona 361 o dva roky. Tato Sněmovna rozhodla, že to bude o rok. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, vyřazení bodu 28.
Prosím pana poslance Radko Martínka. Připraví se paní poslankyně Kateřina Konečná.
Poslanec Radko Martínek: Děkuji za slovo. Pane předsedo, měl bych také návrh, a sice na pevné zařazení bodu 62, což je zákon o nájmu a podnájmu, který předkládá ministr pro místní rozvoj, na příští týden ve středu 16. 2. jako první bod odpolední po třetích čteních. Důvod je pracovní náplň pana ministra. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: 16. 2. první bod odpoledne, bod 62.
Paní poslankyně Konečná. Připraví se pan poslanec Martin Říman.
Poslankyně Kateřina Konečná: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi jménem poslaneckého klubu KSČM předložit návrh na zařazení mimořádného bodu pro jednání Sněmovny s názvem "Informace ministra zahraničních věcí o vypovězení českého diplomata z Běloruska a věcí s tímto krokem souvisejících".
Koncem ledna tohoto roku byl vypovězen z Běloruské republiky diplomatický pracovník českého zastoupení Pavel Křivohlavý. Důvodem vypovězení byla jeho údajná činnost v rozporu s běloruskými zákony. V oficiálních vyjádřeních Ministerstva zahraničních věcí nacházíme ovšem velmi vážná tvrzení o tom, že český diplomat se nedopustil žádného trestného činu a že navíc bylo porušeno z běloruské strany mezinárodní právo zaručující diplomatickou imunitu. Tato tvrzení ovšem nikdy nebyla podpořena ze strany Ministerstva zahraničních věcí žádným důkazem. Předkládám, že toto sám tvrdil i pan ministr, který opět žádný důkaz nedoložil. Faktem zůstává, že panu Křivohlavému nebyla prodloužena smlouva s Ministerstvem zahraničních věcí zřejmě v důsledku velké spokojenosti Ministerstva zahraničních věcí s jeho dosavadní činností. Navíc bez jakéhokoliv odůvodnění byla vypovězena diplomatická pracovnice běloruské ambasády v České republice.
Výše uvedená situace je velmi nestandardní. Žádáme proto, aby ministr zahraničních věcí podal Sněmovně podrobnou informaci, důkazy o svých tvrzeních uvedených v médiích, a aby nás také informoval o krocích Ministerstva zahraničních věcí, které budou podniknuty pro zlepšení výběru pracovníků vysílaných Ministerstvem zahraničních věcí do zahraničí a také o konceptu budoucích česko-běloruských vztahů, který tento incident zcela nepochybně a negativně poznamenal.
Bod navrhuji zařadit do bloku zpráv jako první bod.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Do bloku zpráv jako první bod. Nyní bych poprosil Martina Římana. Dalším bude Tomáš Hasil.
Poslanec Martin Říman: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovoluji si navrhnout zařazení nového bodu na jednání Poslanecké sněmovny, a to bod s názvem "Informace vlády o přípravě zavedení výkonového zpoplatnění na pozemních komunikacích". Navrhuji tento bod zařadit na příští středu, vzhledem k nepřítomnosti pana ministra tento týden, jako první bod odpoledne.
Dovolte mi stručné odůvodnění tohoto návrhu. Všichni víme, v jaké situaci se naše dálniční a silniční síť nachází v souvislosti se vstupem do Evropské unie. V souvislosti se změnami ve zpoplatnění na dálnicích a silnicích v sousedních zemích nárůst zejména kamionové dopravy vzrostl za posledních několik měsíců o desítky procent. O změnách v sousedních zemích i o vstupu do Evropské unie jsme věděli v dostatečném předstihu. Přesto se nedělalo v podstatě až do roku 2004 v této oblasti téměř nic, i když první náznaky řešení pomocí elektronického mýta se tady datují již do roku 1997, respektive 1999. Ministerstvo dopravy se rozhýbalo až v roce 2004. Zároveň však tento proces rozhýbávání je provázen mnoha otazníky.
Zejména za prvé. Kdo se touto věcí vůbec zabývá? Zda Ministerstvo dopravy, nebo Státní fond dopravní infrastruktury? Když o tom jednal hospodářský výbor před nějakým časem, tak doporučil, aby se síly synergicky spojily. Opak se stal pravdou. To, co bylo do té doby uděláno na fondu dopravní infrastruktury, tak v postatě padlo vniveč. Materiály, které si státní orgány za miliony korun nechaly připravit skupinou odborníků, padly pod stůl. V této souvislosti včerejší vyjádření náměstka ministra Kubínka pro Českou televizi: "Studie se mohou použít a nemusí." Je to skandální vzhledem k množství prostředků, které byly vynaloženy.
***