(14.40 hodin)
(pokračuje Škromach)
Tím došlo již 31. prosince 2004 k ukončení postupu podle zákona č. 427/2003 Sb., podle kterého se pro léta 2004 - 2006 neměla zvyšovat platová základna pro určování platů a některých náhrad spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých dalších osob. Nastala tak situace, kdy schválením uvedeného zákona se zrušil postup podle zákona, který byl přijat právě jako součást opatření k realizaci reformy veřejných financí. Zejména toto je veřejností negativně vnímáno, a i když z pohledu celkových výdajů státního rozpočtu nejde o výrazné dopady, má tato skutečnost nemalý politický rozměr. Proto vláda urychleně zpracovala předložený návrh zákona a požádala o jeho projednání v tzv. zkráceném režimu podle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny.
Na dnešní schůzi máte tedy rozhodnout o obnovení výše platové základny tak, jak byla stanovena zákonem č. 427/2003 SB., to je 46 440 Kč měsíčně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky, členy vlády, prezidenta republiky a poslance Evropského parlamentu, a to do konce roku 2007. U soudců a státních zástupců a u některých dalších osob, u kterých došlo podle názoru vlády od 1. ledna 2005 k navýšení platové základny nevratně, se současně navrhuje, aby takto zvýšená platová základna, tj. 50 400,-Kč měsíčně, resp. 45 360 Kč měsíčně u státních zástupců, se nadále nezvyšovala a byla pro ně zakonzervována také až do konce roku 2007. V části třetí se doporučuje napravit legislativní nepřesnost, se kterou Senát promítl do platných zákonů svůj úmysl rozmrazit platy ústavních činitelů.
Jde o poměrně jednoduchou úpravu, která je především vyjádřením solidarity se zaměstnanci, u kterých bylo a bude nezbytné přikročit k úsporám prostředků na jejich platy, hrazené z veřejných zdrojů. Věřím proto, vážené kolegyně a kolegové, že s předloženým návrhem zákona vyslovíte souhlas.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan kolega Jiří Václavek.
Poslanec Jiří Václavek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, po necelých dvou měsících se opět vracíme k tomu problému, který je tak bohatě komentován v médiích.
Chápu vládu, že přichází do Parlamentu s návrhem zákona, který na listopadovém zasedání Poslanecké sněmovny slíbila. Bohužel má malinkou chybu, alespoň podle mého názoru - že obsahuje termín 31. 12. 2007. Jiná situace by asi byla při projednávání tohoto návrhu, kdyby tam byl termín např. 30. června 2005, který by respektoval usnesení Poslanecké sněmovny z 38. schůze dne 26. listopadu 2004, ve kterém je vláda žádána o novely zákonů týkajících se těch, kteří jsou placeni z veřejných prostředků. Znamenalo by to, že po patnácti letech neexistence provázaného systému přiměřených relací v odměňování představitelů státní moci, soudců, státních zástupců i státních úředníků, obecních a krajských zastupitelů, apod. by se systém konečně dostal z disproporcí v odměňování, které postupně vznikaly, a to ať již v šestnáctitřídním systému ve státní správě, nebo vývojem v tabulkách pro zastupitele ať krajů nebo obcí.
Návrh zákona zmrazuje platy sice všem, koho se zákon 236/1995 Sb. týká, ale každému jinak. Členům Parlamentu, vládě a prezidentu republiky se zmrazuje na úroveň k 1. 1. 2003, a to podle v podstatě již neplatného zákona, ve kterém se vycházelo z nejvyššího platu státního úředníka, zatím co ostatním se zmrazují platy na úrovni platné k 1. 1. 2005, to je to, co jsme si kdysi odsouhlasili, že to bude trojnásobek průměrného platu v nevýrobní sféře z roku 2003 tj. na 50 400 Kč. A ještě jinak je tomu u státních zástupců, kde se plat zmrazuje na zase zvýšené úrovni 45 360 Kč.
Uznávám, že případné nezmrazení platů na několik měsíců v tomto roce by znamenalo v Parlamentu, na Úřadu vlády i v Kanceláři prezidenta republiky určité vícenáklady. Podle mého odhadu a propočtu by to v Poslanecké sněmovně bylo asi 1,5 milionu Kč měsíčně ať už na výplatách, náhradách či znalečném, a k tomu se dá připočítat přibližně 300 tisíc Kč měsíčně na pojištění, které se potom samozřejmě obratem vrátí do státního rozpočtu. Za půl roku je to asi 11 milionů, v Senátu je to necelá polovina. Odpovídající prostředky se podle mého názoru jak v kapitolách Poslanecké sněmovny, tak v kapitole Senátu, Úřadu vlády i Kanceláře prezidenta určitě najdou, a to proto, aby se konečně dobudoval systém relací mezi skupinami, jejichž odměňování se děje z veřejných financí.
***