(17.40 hodin)
(pokračuje Říman)
Pokud mně je známo, sledujíce veřejné sdělovací prostředky, tak k problémům tohoto typu, k salmonelózám apod., dochází daleko spíše a ve větším měřítku v provozovnách veřejného stravování, které provozují státní, obecní, krajské, prostě veřejné instituce, typu školní jídelny, jak jste tady sama zmiňovala, typu domovy důchodců, typu nemocnice, než že by k tomu docházelo v malých provozovnách typu soukromé restaurační zařízení. Myslím, že to je logické, protože soukromé restaurační zařízení toto udělá jednou, a podruhé už to neudělá, protože zkrachuje, neboť tam nikdo nepřijde na rozdíl od veřejných vyvařoven, které se o svůj okruh zákazníků minimálně z 90 % nemusí bát. Ten, kdo je uvržen do péče nemocnice kterékoliv v této republice veřejné, tak se musí stravovat v jídelně této nemocnice a nic jiného mu nezbývá. Potom samozřejmě péče o kvalitu, čistotu atd. v takovém zařízení klesá, a proto když v televizi se díváme na případy salmonelózy, tak je to v drtivé většině případů, ne-li ve všech případech, právě z těchto vyvařoven.
Jinými slovy, dělali jste si takovou analýzu a zjistili jste, že to je nutné, že množství problémů nemocí, salmonelóz a já nevím čeho všeho, které vznikají v restauračních zařízeních typu, o kterých hovoří pan poslanec Beneš, je takové, že k tomuto opatření jste museli přikročit? Protože prostě není pravda to, co jste tady řekla a co je jenom možná zbožné přání vašich úředníků, které není podloženo vůbec ničím, že by realizace těchto opatření byla prosta jakýchkoliv nákladů. Naopak ty náklady jsou vysoké a netýkají se pouze toho, že si musí zaplatit nějakou firmu nebo nějaký přístroj. Náklady jsou i nehmotného charakteru, náklady jsou charakteru toho, že ten hospodský, který v té hospodě funguje 12 nebo 14 hodin denně, tak místo toho, aby se věnoval kvalitě své práce, aby obsluhoval své hosty, aby přemýšlel nad tím, jak zaujmout klientelu, aby k němu chodilo těch lidí více, tak se zabývá takovými nesmysly, že maluje kritické body, maluje křížení těch cest a cestiček, kde by k něčemu takovému mohlo dojít, a chodí s tím jednou za měsíc na hygienickou stanici.
To znamená, ty náklady lidského charakteru jsou poměrně velké, a samozřejmě že jsou obtížně vyčíslitelné a že je vaši úředníci jakoby vůbec nevidí.
Myslím, že moje otázka, paní ministryně, je velmi prostá, a já ji zopakuji pro jistotu ještě jednou, tedy potřetí: zda máte v rukou analýzu, která vás ospravedlňuje k tomu, abyste k takovým krokům, které já považuji za kroky typu balení koblih - které jste mimochodem mezitím zrušili, protože se zjistilo, že nejsou v souladu s právem Evropské unie - kroky, které jsou typu bezdotykových baterií - které jste mezitím také zrušili, ač jste také argumentovali úplně stejně, jako argumentujete teď - takže jestli tyto další kroky, které jste teď metodou kritických bodů lidem způsobili, jestli je máte vyargumentovány nějakou validní analýzou, a pokud ano, tak bychom rádi ta čísla slyšeli. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. O slovo se hlásil pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, nuže faktická poznámka bude stručná a bude trochu jiného rázu.
Zaujalo mě, že pan poslanec Říman užívá ve svém projevu přechodníků. To není běžné v mluvené řeči. Já se ho tedy ptám, jestli pan poslanec Říman mluví, užívaje plurálu majestatiku - já jsem také užil přechodníku, doufám, že jste to zaznamenali - a mluví o sobě jako "my, poslanec Říman, máme za to, že se to tak má díti". V tomto směru, pokud užívá plurálu majestatiku, jeho přechodník my naslouchajíce a my sledujíce byl správný. Pokud o sobě mluví v osobě první jednotného čísla, pak tedy se dopustil gramatické chyby a já, maje staré klasické vychování z reálného gymnázia, to pociťuji na svých uších nepříznivě.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkujeme za tuto poznámku. Teď nevím, kdo se hlásil dříve. Faktická poznámka má přednost. Pan poslanec Říman, poté paní ministryně Emmerová.
Poslanec Martin Říman: Musím na to reagovat. Když jsem použil přechodníku v množném čísle, tak samozřejmě jsem měl na mysli nikoliv sebe, ale i své kolegy, a myslím si, že mohu hovořit i za ně, že my, když nasloucháme tomu, o čem hovoří paní ministryně Emmerové, tak nevěříme svým uším. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Prosím nyní paní ministryni.
Ministryně zdravotnictví ČR Milada Emmerová Já bych chtěla především poděkovat panu kolegovi Jičínskému, že tady připomněl určité přehmaty v kultuře jazyka českého. Tím doplňuji výčty jiné - že tady postrádám lidskou kulturu a politickou kulturu. Bohužel v tomto Parlamentu se pohybuji již devátý rok a musím říci, že to jde hodně k nule na takovém grafu, který bych asi si dovedla představit.
Jen nepochopím, kde se bere ta určitá řekněme troufalost, já bych to spíše nazvala drzostí, že mně, která tu interpretuje jisté oficiální předpisy, je chce například pan poslanec Říman rozmlouvat. To považuji za naprostou zhůvěřilost, která nemá obdoby, a prosila bych, aby si to laskavě uvědomil a trošku zbrzdil, protože to je skutečně něco neuvěřitelného, co si dovolí. Teď to neberte tak jako vůči mé osobě, ale tady jde o určitý oficiální předpis, který platí v celé Evropské unii, a chci říci v každé civilizované zemi, a tady je prosím v této Sněmovně poslanci s vysokoškolským vzděláním zpochybňován. Tomu nerozumím a byla bych možná ráda, kdybych se dočkala nějakého vysvětlení, ale to bychom asi museli jít k jistému lékaři.
Chci vám říci, že samozřejmě tyto statistiky existují. Existují nejenom u nás, existují ve výkaznictví Světové zdravotnické organizace. A mám takový pocit, že každému z vás vaše matka, babička, která vás měla na starosti, základní zásady vysvětlovala už odpradávna.
Myslím si, že to, co je určitou normou pro všechny stravovací provozovny a výrobny potravin s kritickými body - kdy zřejmě pan poslanec Říman ani nepochopil, o čem je řeč, na rozdíl od jeho kolegy Beneše - tak si myslím, že to je prostě nutné respektovat, a jako civilizovaní občané se tomu jistě podrobíme.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní ministryně. Nyní se o slovo hlásil pan poslanec Miroslav Beneš, poté pan poslanec Teplík. V tuto chvíli pan poslanec Miroslav Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji. Paní předsedající, dámy a pánové, co je to kultura, to jsem přesvědčen, že každý z nás si umí definovat sám. Já jsem se vždycky učil o kultuře.
Jinak jsem chtěl říci, že můj tatínek byl hygienik a vážím si práce těch lidí, pokud má smysl. To, že jsme zde poslouchali, kterak jsou nezbytné bezdotykové baterie, kterak jsou nezbytné balené koblihy, to není neúcta k majestátu ze strany těch, kteří se na to ptali. To je neúcta k majestátu ze strany těch, kteří majestát vykonávají.
Dámy a pánové, myslím, že platí, co jsem řekl před chvílí. Kde nejsou uši, slova nejsou nic platná, a protože na balkoně jsou zástupci Konfederace politických vězňů, kteří čekají na bod, který budeme projednávat, tak já vás prosím, abychom to už ukončili. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. (Potlesk poslanců ODS.) Děkuji i za tuto výzvu, ale přesto se musím zeptat, zda se ještě někdo hlásí do otevřené rozpravy k tomuto bodu. Není tomu tak, proto rozpravu končím.
***