(17.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče, za uvedení této interpelace. Otevírám rozpravu. Do ní se hlásí jako první paní ministryně zdravotnictví Emmerová. Prosím, máte slovo, paní ministryně.
Ministryně zdravotnictví ČR Milada Emmerová Vážená paní místopředsedkyně, vážení přítomní, ve spolupráci s hlavním hygienikem jsme připravili poměrně obsáhlou odpověď, kterou vám zde budu tlumočit. Jenom jsem chtěla naprosto v dobrém kolegu Beneše upozornit, že ve svém jménu mám dvě "m". A že by se třeba nemohl dostat na emailovou adresu, pokud by psal jedno. Myslela jsem, že za šest let, co se známe, je mu to známo. Ale to je jenom drobná nepřesnost.
K této interpelaci. Ve vaší písemné interpelaci evidenční č. 598 ve věci vyhlášky č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, která byla vznesena dne 26. října 2004 a na kterou jsem vám odpověděla dopisem ze dne 30. října 2004 a dne 15. 12. 2004, vypadá to, že to je správné datum, jste vznesl tytéž otázky, a proto vám ve smyslu § 112 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, k jednotlivým otázkám sděluji.
1. Před vstupem České republiky do Evropské unie byla Česká republika navštívena komisaři Evropské komise v roce 2002 a 2003 za účelem kontroly, jak Česká republika implementuje evropské předpisy do české legislativy a jak se připravuje na vstup do Evropské unie. Při té příležitosti bylo České republice vytýkáno, že není zaveden systém HACCP, jak jste tady citoval, ve všech výrobnách a provozovnách, a bylo uloženo České republice rozšířit tento systém na všechny provozy stravovacích služeb, včetně hospod, bez ohledu na jejich velikost a sortiment. Toto rozšíření bylo provedeno novelou zákona č. 258/2000 Sb., účinnou od 1. října 2003, tedy zákon č. 274/2003 Sb.
Do novely zákona bylo vloženo oprávnění Ministerstva zdravotnictví upravit systém HACCP vlastní vyhláškou, která přihlíží ke specifikům stravovacích služeb. Přechodná lhůta pro stanovení kritických bodů byla uvedenou novelou zákona stanovena na dobu do vstupu České republiky do Evropské unie, neboť tak znělo zadání ze strany komisařů Evropské unie. Pro oblast potravin byla vydána směrnice Rady 93/43/EHS ze dne 14. června 1993, o hygieně potravin.
Článek 3 citované směrnice ukládá povinnost všem provozovatelům potravinářských podniků posuzovat své činnosti podle zásad HACCP. Jedná se nejen o výrobu a prodej potravin, ale i o poskytování stravovacích služeb. Povinnost zapracovat požadavky směrnic do národní legislativy je pro členské státy závazná. Tato směrnice byla zapracována do vyhlášky č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných. Vyhláška nabyla účinnosti 1. dubna 2004.
2. Na přípravě vyhlášky č. 137/2004 Sb. se podílejí odborníci oboru hygiena výživy Ministerstva zdravotnictví České republiky, mikrobiologové Státního zdravotního ústavu, pracovníci z oboru potravinářské technologie, odborníci z oboru pohostinství a restauračního stravování, kuchař a cukrář, projektanti, výrobci technologických zařízení a podobně. Byla zastoupena vybraná pracoviště krajských hygienických stanic, profesní svazy, například HOREKA, Spolhost, Společenstvo cukrářů a podobně, výzkumná pracoviště - Státní zdravotní ústav, Vysoká škola chemicko-technologická, Výzkumný ústav potravinářský.
3. Náklady na zavedení tohoto systému je obtížné odhadnout, protože jde o individuální konkrétní situace a rozhodnutí provozovatele. Mohou být téměř nulové, pokud si systém zavede provozovatel sám, až po cenu služby, kterou si objedná například od poradců, firem zpracovávajících příručky HACCP. V řadě případů je využíváno nevědomosti či nedostatečných informací a provozovatelé jsou účelově přesvědčováni různými firmami k nákupu právě jejich programu či k řešením mnohdy značně finančně a administrativně náročným. Zde vidím velký prostor pro osvětu a komunikaci v rámci zejména profesních svazů a sdružení k zajištění správného pochopení účelu tohoto systému.
Dalším možným výdajem by mohl být například nákup teploměrů, případně platba za vyšetření vzorků, pokud se provozovatel rozhodne pro vlastní kontrolu jejich kvality. Tato hlediska jsou shodná pro všechny provozovatele. Nerozlišují například školní či nemocniční provozovny, provozovatele hostinské živnosti a podobně. Pokud je systém vypracován správně a skutečně se používá, je jeho finanční přínos nevyčíslitelný, počínaje prevencí onemocnění z potravin, nákladů na léčbu alimentárních nákaz a likvidace škod, poškození dobrého jména firmy a státu jako nespolehlivého člena Evropské unie, producenta závadných potravin pokrmů.
V rámci strategie zajištění bezpečnosti potravin ze strany Evropské unie je nanejvýš žádoucí i v našich právních předpisech uplatněná osobní odpovědnost provozovatelů za zdravotní nezávadnost potravin uváděných na trh. Je alarmující, že je třeba legislativních nástrojů k tomu, aby provozovatelé vnitřní kontrolní systémy zaváděli. Pro malé provozy může být systém jednoduchý, finančně nenáročný. Politické úsilí je třeba nasměrovat k podpoře vnitřních kontrolních systémů a osobní odpovědnosti provozovatelů, k podpoře aktivit podnikatelských svazů a informovanosti podnikatelské veřejnosti.
4. V malém provozu s malým sortimentem bude kritických bodů málo, systém bude jednoduchý, administrativa a náklady s tím spojené budou minimální. Vyhláška č. 137/2004 Sb. dále umožňuje systém kritických bodů zjednodušit uplatněním zásad správné výrobní a hygienické praxe. Profesní svazy mohou poskytovat svým členům účinnou pomoc, například v podobně vzorových příruček, školení, provedení analýzy nebezpečí, a tím náročnost na zavedení systému pro jednotlivé provozovatele minimalizovat. V tomto směru Ministerstvo zdravotnictví zahájilo spolupráci se společností PROJAKOS, která školí pracovníky zdravotních ústavů v systému HACCP. V příštím roce se má další projekt dotýkat i školení provozovatelů, převážně právě hostinských, v zavádění systému HACCP. Toto školení by mělo být zdarma.
Jediný cíl, který systém sleduje, je udržení možných rizik, která souvisejí s výrobou a uváděním potravin, pokrmů do oběhu pod kontrolu. Cílem rozhodně není zatěžování podnikatelů finančními náklady a administrativou, ale garance kvality finálního produktu s důrazem na osobní odpovědnost. S tím souvisí nutnost evidence, kterou odpovědná osoba stvrzuje svým podpisem, že provedla nutné úkony nebo kontrolu. Určitá časová i odborná náročnost souvisí pouze se zpracováním systému, který by neměl být nedůvodně zatěžující a měl by plnit svou funkci. Pak už je třeba pouze provádět ve smysluplných intervalech záznamy a systém při podstatné změně aktualizovat. Kromě vedení záznamů systém nevyžaduje žádné další úkony, které by zodpovědný provozovatel nevykonával. Ve většině provozoven jde o formalizaci běžně prováděných činností, a tím o lepší vědomí provozovatelů o možném riziku ohrožení zdravotní nezávadnosti jimi vyráběných pokrmů.
***