(17.10 hodin)
(pokračuje Zralý)
Považuji tedy tento přístup opravdu za velmi špatný a myslím, že jestliže tady pan ministr řekl, že těchto lidí je několik stovek, u nichž v mnoha případech přiznává jaksi tvrdost zákona, zmenšení té tvrdosti, tak že by neškodilo, kdyby i v tomto smyslu těmto lidem tuto tisícikorunu v tomto případě vyplatil.
Když zde byla řeč o tom, že rozdělení republiky se provedlo bez referenda a že to udělala ODS, tak s tím naprosto souhlasím, ale přidávám k tomu, že do určité doby sociální demokracie také horovala pro referendum, a ejhle - krátce předtím ustoupila od tohoto požadavku, a tak Komunistická strana Čech a Moravy zůstala jako jediná, která požadovala referendum o rozdělení Československé republiky.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Zralému. Ještě jednou se ptám, zda se někdo další hlásí do rozpravy, která je otevřena k této interpelaci. Nevidím žádnou přihlášku z místa, proto prosím pana poslance Plachého, aby ještě jednou zopakoval návrh usnesení, který již přednesl. Mezitím povolám naše kolegy; doufám, že jsou někde v dosahu a budou se moci nadcházejícího hlasování zúčastnit. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Plachý: Dámy a pánové, hlasovat bychom měli o návrhu usnesení, který by zněl: Poslanecká sněmovna vyslovuje nesouhlas s odpovědí na interpelaci poslance Jaroslava Plachého na ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha ve věci státní diskriminace občanů České republiky pobírajících slovenské důchody. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám za tento návrh. Vzhledem k mikrofonům mimo jednací síň jsem přesvědčena, že i naši kolegové, kteří teď přicházejí, slyšeli text, o kterém budeme za malou chvilku hlasovat. Domnívám se, hlasování již budu moci zahájit.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 380 a táži se, kdo je pro návrh, tak jak jej přednesl pan poslanec Jaroslav Plachý. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování skončilo. Z přítomných 118 poslanců hlasovalo 39 pro, 32 proti. Tento návrh nebyl přijat.
Tím končí projednávání této písemné interpelace. Můžeme přistoupit ke druhé dnešní písemné interpelaci, kterou je interpelace na paní ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou, která odpověděla na interpelaci poslance Miroslava Beneše ve věci vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR číslo 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách provozní a osobní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 831.
Slovo nyní má interpelující, pan poslanec Miroslav Beneš. Prosím.
Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já vím, že ony písemné interpelace, resp. nespokojenost s odpovědí na písemné interpelace nepatří k těm nejoblíbenějším bodům Poslanecké sněmovny. Na druhé straně, použil-li bych slova svého kolegy poslance Pospíšila, nepatřím k legislativním optimistům a nemyslím si, že to, co tady mnohokráte činíme, vede ke zlepšení stavu v naší společnosti. Pouze se pokoušíme, mnohokráte i tlačeni obvykle tiskem, vyřešit nějakou situaci, která vyplyne prostě z toho, že něco nezvládne legislativa.
Protože jsem poslancem opozičním, tak si myslím, že nástrojem opozičního poslance je dominantně interpelace. Tato písemná interpelace, kterou jsem zaslal, mi zapadá do jednoho bloku, který jsem si já pracovně nazval "likvidace české hospody". Likvidaci české hospody jsem se zde pokoušel dokladovat nejprve na zavádění oněch nesmyslných bezdotykových baterií, které podle mého odhadu stály české hospody na miliardu korun. Když jsem zde tehdy ústně interpeloval ministryni Součkovou, tak mě přesvědčovala, že toto opatření nemá vlastně žádný negativní dopad. Bránila se, že je všechno v pořádku, že to na nás chce evropská směrnice. Já jsem se ji pokoušel přesvědčit, že to tak není. Asi jsem nebyl dostatečně úpěnlivý, nicméně po necelém roce Ministerstvo zdravotnictví tuto vyhlášku v tomto bodě zrušilo, ale zavedlo jinou nesmyslnost, na kterou jsem opět upozorňoval, a to takzvané dávkovače mýdla.
Nyní k interpelaci, ve které jsem se nyní dotazoval paní ministryně na celou řadu otázek týkajících se zavádění tzv. kritických bodů. Výraz "kritické body" používáme my, pochází to z anglického hazard analytical and critical control points a…
(Řečník se odmlčel, zřejmě z toho důvodu, že v sále je nadměrný hluk.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte, pane poslanče. Já teď požádám všechny naše kolegy, aby věnovali pozornost vaší interpelaci, a děkuji jim, že to přijali.
Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji vám, paní předsedající, a také samozřejmě svým kolegyním a kolegům poslancům.
Tento zavedený systém pochází z NASA, byl zaváděn v USA. Upozorňuji, že je zaváděn pouze pro velké výrobny masa a masných produktů. V žádném případě se v potravinovém řetězci nedostává nikam dále. Evropská unie, jak už bývá jejím zvykem, některé věci dokáže dotáhnout ad absurdum, a v tomto případě si zvolila tento přístup, který možná by byl ještě aplikovatelný v případě provozoven McDonalds nebo velikánských hotelových restaurací. Evropská unie se rozhodla dáti jej do směrnice a požaduje implementaci.
Já ve své interpelaci jsem paní ministryni upozorňoval na to, jaká je praxe. Ona praxe je taková, že Irsko, které patří k zemím, které jako první zaváděly tuto směrnici, si v roce 2002 provedlo průzkum, tedy po čtyřech letech zavádění platnosti této směrnice, a zjistilo, že více než polovina provozovatelů restauračních zařízení vůbec nevěděla, co tento systém kritických bodů je. U nás jsme přijali vyhlášku, přijali jsme k tomu patřičné kroky, a okamžitě hygienici vyrazili do ulic, tedy v tomto případě do restaurací. Začali kontrolovat, jak na tom jsou jednotlivé restaurace.
Já jsem se ve své interpelaci ptal, zda si paní ministryně uvědomuje, jaké náklady vyžaduje implementace této vyhlášky, zda má představu o tom, kolik provozovatelů malých stravovacích zařízení muselo ukončit svoji činnost kvůli tomu, že nemohli dostát ustanovením vyhlášky. Paní ministryně mi odpověděla, že neví o žádném zařízení.
Já vám, vážené dámy a pánové, deklaruji, že vím o řadě zařízení. Ti z vás, kteří žijete v reálném světě, nikoliv jenom v Poslanecké sněmovně, možná víte, že na českém venkově, pokud to není na nějaké komunikaci, de facto česká hospoda zanikla. Přesunula se - nechci říkal do ilegality - do šedé ekonomiky, protože řada hospod na malých vesnicích byla zavřena. Občané, kteří navštěvovali ty hospody, se nadále scházejí, scházejí se třeba v "hasičárně" nad sudem, který jednou za čas jeden z nich koupí. Já si nemyslím, že to je úmyslem Ministerstva zdravotnictví. Já si nemyslím, že tak to má být.
Abych přešel k jednoduché otázce. Protože náklady na aplikaci jedné té směrnice pro jednu restauraci jsou zhruba deset tisíc korun, tak já se ptám paní ministryně: uvažujete o tom, že požádáte hygienické orgány, aby nekontrolovaly striktně v malých provozovnách aplikaci této směrnice?
***