(15.40 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana ministra financí, aby se pokusil odpovědět.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka Vážený pane poslanče, chtěl bych říci, že k dnešnímu dni Fond národního majetku drží zlaté akcie v celkem 38 společnostech, přičemž 29 z nich jsou společnostmi vodohospodářského charakteru, kde se uvažuje potenciálně o zrušení zlatých akcií a nahrazení kontroly státu prostřednictvím spíše regulačního úřadu.
Ministerstvo financí v srpnu 2003 vyzvalo příslušná ministerstva, aby prověřila, zda práva, která se ke konkrétním zlatým akciím váží, nejsou v rozporu s právem Evropských společenství a s precedentními judikáty v této problematice vydanými Evropským soudním dvorem. Problematikou zlatých akcií se zabývá také odbor kompatibility na Úřadu vlády, kterému Ministerstvo financí poskytlo jak seznam dotčených akciových společností, tak i přehled konkrétních zvláštních práv. Stanovisko odboru kompatibility bude použito při projednávání návrhu zákona o zrušení Fondu národního majetku v Legislativní radě vlády.
Bude posouzeno také, zda je možno akceptovat návrh ponechat si zlaté akcie po zániku Fondu národního majetku, tedy po 1. lednu 2006. To znamená, že vláda v situaci, kdy se bude zabývat projednáváním příslušného zákona, což by mělo být v lednu následujícího roku, posoudí také otázku, jak postupovat ve věci zlatých akcií, zda prolongovat jejich existenci po ukončení činnosti fondu, či zda ze zákona tyto zlaté akcie zrušit. Myslím si, že rozsah zlatých akcií, které skutečně jsou soustředěny v převážné míře ve vodohospodářských společnostech, je takový, že by případně jejich zrušení a nahrazení regulačním úřadem nemělo mít nějaké negativní dopady.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji. Ptám se pana poslance Recmana. Prosím, máte slovo.
Poslanec Svatomír Recman: Chci poděkovat panu ministrovi za odpověď. Pochopil jsem to tak, že ze zákona Fond národního majetku zanikne a v současné době vláda hledá nějaké regulační mechanismy, které by po zániku Fondu národního majetku umožnily státu nebo některým jeho institucím vykonávat s péčí řádného hospodáře svá vlastnická práva v těchto podnicích.
Jsem přesvědčen o tom, že zejména v podnicích vodohospodářského charakteru je potřebné, aby si stát zachoval svůj vliv. K tomu směřovala má interpelace, to znamená, aby byly nalezeny vládou takové mechanismy, které by to po roce 2006, po zániku Fondu národního majetku, státu nebo jeho institucím umožňovaly.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji. To je asi vše, co zde mohlo být řečeno na margo této interpelace.
Teď bych požádal pana poslance Zbyňka Novotného, který má v úmyslu interpelovat ministra Karla Kühnla. Musím pana ministra Karla Kühnla také omluvit, protože pokud je mi známo, tak se účastní pohřbu vojáků, kteří zahynuli při dopravní nehodě v Prostějově. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Novotný: Pane předsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, hovoří se mi k vám ve vaší nepřítomnosti poměrně obtížně. Poněkud mi to připomíná hovor s telefonním záznamníkem. Nicméně k předmětu mé interpelace.
V roce 2002 byla městská část Praha 8 postižena zničující povodní. Obce Karlín a Dolní Libeň byly téměř zničeny. Dnes po dvou a půl letech si troufám tvrdit, že jsou z nich opět výstavní části města. 99 % budov, komunikací, parků a všech ploch bylo zrekonstruováno. Toto se však netýká objektu karlínské Invalidovny. Tento objekt, který je majetkem Armády České republiky, je zdevastován. Byly do něj investovány 3 miliony korun. Vzhledem k rozsahu poškození, stáří a velikosti budovy tato částka postačila pouze na to, aby se tento objekt nezřítil. Jak už jsem řekl, budova je zdevastována. Je to ostudou jak Armády České republiky, tak to vrhá špatné světlo na představitele městské části i na mě jako zástupce městské části Praha 8 v Parlamentu.
Už jsem v této věci interpeloval vašeho předchůdce ministra Kostelku. Bylo mi přislíbeno, že vaše ministerstvo vejde ve styk s úřadem městské části a že bude své další kroky, které povedou k nápravě tohoto žalostného stavu, koordinovat. Bohužel se nestalo nic.
Ptám se vás, pane ministře, jak hodláte v tomto případě postupovat vy. Jsem přesvědčen, že mi odpovíte naprosto věcně, že mi sdělíte, jakou částku hodlá armáda do tohoto objektu investovat a v jakém časovém horizontu. Jsem přesvědčen, že mi odpovíte na to, na co jsem se tázal, ke spokojenosti mé a především ke spokojenosti občanů městské části Prahy 8. Děkuji vám za odpověď.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji. Věřím, že pan ministr Karel Kühnl písemně odpoví. Další interpelace je interpelace pana poslance Pavla Hrnčíře na ministra Františka Bublana. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Dámy a pánové, věřím, že pan ministr Bublan se velmi brzy uzdraví, aby mohl pevnou rukou řídit Ministerstvo vnitra.
Pane ministře, předpokládám, že je vám známo, že vaše Ministerstvo vnitra rozeslalo všem obcím a městům v celé České republice dopis, jehož obsah lze shrnout asi následovně: "Vážení starostové, pro telefonické volání během letošních voleb do krajského zastupitelstva a Senátu použijte výhradně služeb Českého Telecomu. Pokud tak neučiníte, tyto volební náklady vám Ministerstvo vnitra ze státního rozpočtu neproplatí."
Vážený pane ministře, na základě čeho došlo ze strany Ministerstva vnitra k tak závažnému porušení pravidel rovné hospodářské soutěže? Proč se rozhodlo Ministerstvo vnitra preferovat jedině společnost Český Telecom a z peněz daňových poplatníků hradit oprávněné náklady na volby prostřednictvím měst a obcí pouze a jedině tomuto operátorovi a žádnému jinému? Takto si, pane ministře, představujete naplňování cíle nejen České republiky, ale i celé Evropské unie liberalizovat telekomunikační trh?
Děkuji vám, pane ministře, za odpověď v pokud možno kratším termínu než 30 dnů.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To už nejsem schopen ovlivnit.
V každém případě přejdeme k další interpelaci. To je pan poslanec František Beneš, který má v úmyslu interpelovat ministra Zdeňka Škromacha ve věci vdovských důchodů z let 1993, 1994. Prosím, pane poslanče, máte nyní slovo.
Poslanec František Beneš: (Velmi udýchaně:) Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane ministře, v době, kdy se vláda všemožně snaží opatřeními, která má v kompetenci, odškodňovat rozličné skupiny občanů, se na vás obracím se žádostí, kdy a jak vyrovná vláda škodu, která vznikla několika tisícům žen, které ovdověly v letech 1994 a 1995. Jistě víte, že tehdy se velmi razantně zvyšovaly starobní důchody, ale při několika úpravách nebyla zvýšena hranice souběhu starobních a vdovských důchodů. Takže ženy, které tou dobou ovdověly, dostávaly stále nižší a nižší vdovský důchod po svých manželích. Vnímám nespravedlnost v tom, že ženy, které ovdověly předtím a později, mají dnes mnohem vyšší důchody, i když starobní důchody jejich i jejich manželů byly ze zákony nižší. Rozdíl dále narůstal následnými valorizacemi, které vycházely z takto deformovaných principů zásluhovosti.
***