(15.20 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Toto těleso se sešlo celkem čtyřikrát, naposledy 11. 5. tohoto roku. Za vaší vlády, pane ministře, se toto těleso nesešlo ani jedenkrát. Toto by samozřejmě nebylo problémem, pokud by neexistoval statut justičního grémia, ve kterém je jasně konstatováno v článku 6, že takovéto grémium se schází jednou za čtvrt roku - upozorňuji, že nebylo svoláno půl roku - a dále pak je zde konstatováno, že justiční grémium se zřizuje na dobu neurčitou. To znamená, že nekončí zánikem mandátu předchozího ministra.
Ptám se vás, pane ministře, proč nerespektujete tento interní předpis Ministerstva spravedlnosti a zda budete chtít využívat toto těleso ke své činnosti, resp. zda bude svoláno justiční grémium a bude pokračováno v jeho podle mého názoru bohulibé činnosti, či naopak bude zrušeno. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím nyní pana ministra Němce, aby se pustil do odpovědi na tuto interpelaci. K dispozici má pět minut.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Němec: Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, vážené kolegyně, vážení kolegové, velmi si cením zájmu pana poslance Pospíšila o to, jaké poradní orgány má ministr spravedlnosti a jak se často scházejí. Myslím, že naši debatu bychom spíše měli orientovat na to, jaké jsou výstupy Ministerstva spravedlnosti a jaké hodláme prosazovat míry právních předpisů k tomu, abychom zkvalitnili stav české justice, než abychom dávali přednost tomu, v jaké formě se utvářejí po pracovní linii názory ministerstva a názory ministra spravedlnosti.
Je pravda, že bývalý ministr spravedlnosti dr. Čermák ustavil svůj poradní orgán, který byl složen, jak už bylo řečeno, ze zástupců Ministerstva spravedlnosti, náměstků ministra a představitelů justice, státních zastupitelství atd. Samozřejmě toto grémium mělo určité výstupy. Musím říci, že věcnými výstupy se ministerstvo dále zabývá. Řada těchto výstupů má konkrétní vyústění v připravovaných změnách právních předpisů, ať už je to například připravovaná změna zákona o soudech a soudcích, opatření nelegislativního charakteru, kdy výstup z grémia, které doporučuje využití techniky v resortu justice při evidenci soudních agend a jednotlivých spisů a kontrole výkonu dohledu ze strany státu, je také využíván.
Co se týče další formy tohoto orgánu, pochopitelně považuji tyto poradní orgány za důležité, nicméně bych zde neupřednostňoval formu nad obsahem. Proto si myslím, že takovéto grémium může fungovat docela dobře i bez statutu, že to nemůže být na úkor kvality jeho práce.
Na závěr této odpovědi bych chtěl poznamenat, že si cením zájmu pana poslance Pospíšila o to, jaké poradní orgány mohou být nápomocny v mém úsilí o zlepšení stavu naší justice, ale přece jen připomínám, že jaké poradní orgány si vytvořím a jaké poradní orgány budu využívat, je výhradní věcí ministra spravedlnosti.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan ministr ani nevyčerpal celých pět minut. Prosím pana poslance Pospíšila, který má k dispozici minutu na doplňující otázky.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane ministře, mě bohužel mrzí, že jste mi neodpověděl na otázku - ano, či ne. To znamená, zda bude tento orgán dále svoláván. Máte pravdu, každý ministr si může svolávat své vlastní poradní orgány. Já jsem proto citoval ze statutu, ze kterého jasně vyplývá, že jestliže se jedná o orgán, který má nadčasový charakter, není vázán k jednomu ministrovi. Pokud jej svolávat nechcete, je to zcela váš legitimní postup, ale pak je korektní podle mého názoru takový orgán rozpustit a dát tak určitý signál i do české justice.
Můj subjektivní názor na to je takový, že pokud se na reformách české justice podílejí vrcholní představitelé české justice, lidé z teoretické i praktické úrovně, pak je dobré, aby věděli, na čem v zásadě jsou, zda se dále bude počítat s jejich činností, či nikoli.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan bude ministr bude reagovat.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Němec: Vážený pane poslanče, nepochybně se s odbornou účastí čelných představitelů justice bude počítat i nadále. Myslím, že jsem ve svém předchozím vystoupení na vaši otázku odpověděl. Nemyslím si, že je nezbytně nutná forma statutu, forma zasedání v určitém formátu. Domnívám se, že je zcela na místě se s těmito představiteli scházet a diskutovat konkrétní problémy, nicméně si nemyslím, že tento orgán musí nutně fungovat ve složení, v jakém funguje, to znamená scházet se v plénu, neboť jistě je určitá problematika, která je více zaměřena do oblasti soudnictví, jiná do oblasti státního zastupitelství. Takže na vaši otázku, která se týká využití schopností, znalostí a podnětů konkrétních osobností z resortu justice, tak se s nimi samozřejmě a nepochybně počítá.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. To bude asi vše, co zde mohlo zaznít k této interpelaci poslance Pospíšila, kterou tím končím.
Další interpelací je v pořadí sedmá interpelace poslance Waltera Bartoše. Paní ministryně Buzková je v těchto dnech na jednání ministrů školství v Maastrichtu, takže je mezi omluvenými z dnešního jednání Sněmovny i interpelací, přesto prosím poslance Bartoše, aby se ujal slova.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážená vládo, přestože zde paní ministryně není, dovolím si interpelaci přednést. Týká se Výzkumného centra v Plzni.
Ministerstvo vydává každoročně nemalé, i když stále nedostatečné prostředky na programy podpory vědy a výzkumu. Konkrétně na program Výzkumná centra. Předmětem mé interpelace však není výše investovaných peněz, ale způsob jejich přidělování na jednotlivé přihlášené projekty. Je jisté, že zájemců o podobný investiční titul bude vždy více, než je možné uspokojit z prostředků, které jsou k dispozici. Ale je-li tomu tak, potom by mělo být jasné, že ten či onen podaný projekt byl přijat, nebo odmítnut na základě hodnocení podle předem známých, jasně kontrolovaných a relevantních kritérií.
Stávající praxe však umožňuje domnívat se, že klíčovým kritériem může být subjektivní názor toho, kdo v daném okamžiku rozhoduje. Konkrétní příklad. O podporu na další pětileté období se ucházelo Výzkumné centrum nových technologií v Plzni. V jeho prospěch hovoří zejména dobré a uznávané výsledky práce předchozích pěti let. Přesto se jeho projekt umístil až na 53. místě. Na prvním místě se naopak umístil projekt Centra leteckého a kosmického výzkumu, jehož předkladatel je spojován se spoluprací s firmami, jejichž kompilativní (?) hodnotou je okolnost, že jsou teď v konkursním řízení.
Proto mám tři otázky na paní ministryni. Otázka číslo jedna: Proč byla odvolána Rada pro vědu a vývoj? Otázka číslo dvě: Proč byly přibližně do 14 dnů před vyhlášením vyměněni někteří úředníci, kteří se na rozhodování o pořadí přihlášených projektů podíleli? Otázka číslo tři: Co kromě významu osobností stojících za projekty bylo rozhodující pro umístění na 1. až 53. místě? Předem děkuji paní nepřítomné ministryni za odpověď. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Vyslechli jsme interpelaci pana poslance Bartoše. Paní ministryně, předpokládám, odpoví písemně do třiceti dnů.
Nyní bych požádal pana poslance Petra Krilla, který by chtěl interpelovat ministra Jaroslava Palase ve věci prodeje hotelu Diana Velké Losiny Lesy České republiky. Prosím, pane poslanče.
***