(15.10 hodin)
(pokračuje M. Beneš)
Navíc vezmeme-li si počty úředníků vybírajících daně, zjistíme, že ani v tomto případě na tom nejsme zrovna nejlépe. Naopak, zatímco na jednoho úředníka v Česku připadá 700 lidí, v Rakousku je to více než 900 lidí, tedy rakouský úředník jich dokáže obsloužit výrazně více.
Dovolte tedy položit otázku. Vážený pane vicepremiére, co s tím chcete dělat?
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní prosím pana ministra Sobotku, aby se pokusil odpovědět v pěti minutách.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka Děkuji. Pane poslanče, ač nejsem vicepremiérem, dovolím si přesto odpovědět na vaši interpelaci. Chtěl bych říci, že problém je myslím v tom, že do celkové částky daňového inkasa za daňovou správu jsou promítnuty nadměrné odpočty a vracení daně z přidané hodnoty a vracení spotřební daně. Tím je značně zkreslen výsledný ukazatel nákladovosti daňové správy, který z údajů za rok 2002 činí, jak jste zmínil, 2,83 Kč na 100 Kč příjmů a za rok 2003 2,84 Kč na 100 Kč příjmů. Pokud bychom vyloučili částky nadměrných odpočtů a vracení daně u daně z přidané hodnoty a daně spotřební z celkové částky daňového inkasa za rok 2002, činí nákladovost daňové správy 1,37 Kč na 100 Kč příjmů a tato výše ukazatele nákladovosti je srovnatelná s jinými zeměmi.
Samozřejmě tu nákladovost můžeme změnit dvojím způsobem. Za prvé přirozeně můžeme zvýšit objem daňových příjmů připadajících na počet poplatníků a počet daňových úředníků. Tím bychom nepochybně zvýšili efektivitu. Na druhou stranu takovýmto způsobem nelze postupovat donekonečna. Existují zde reálná ekonomická a politická omezení, která přirozeně takovéto cestě brání, a myslím si, že je to dobře. Druhou cestou je snižování počtu úředníků a snižování nákladů, které jsou spojeny s obsluhou našeho daňového systému.
Musím říci, že velmi usiluji o to, aby velká část finančních prostředků, která je vynakládána v daňové správě, směřovala k rozšíření možnosti podávat daňová přiznání elektronickou formou. Pokud by se tato možnost dále rozšířila na straně uživatelů, pak musím říci, že by bylo možné snížit počet pracovníků, kteří dnes se například soustředí na zpracování příslušných dat. Pokud bychom obdrželi od poplatníků více dat elektronickou formou, myslím, že bychom byli schopni snížit počty pracovníků i nákladovost v oblasti daňové správy. My jsme pro to vytvořili podmínky takové, aby dnes daň z přidané hodnoty, daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob bylo možné podávat elektronickou formou prostřednictvím elektronického podání, opatřeného elektronickým podpisem. To, co pokládám za určitou bariéru, je v tuto chvíli ještě příliš velká cena, kterou musí poplatník zaplatit za to, aby mohl být držitelem elektronického podpisu. Nejen tedy pořizovací cena, ale i udržovací cena udržovacího poplatku, který s tím souvisí. Pokud by se nám podařilo postupně rozšířit elektronický podpis, pak myslím, že ta informační dálnice, která byla postavena ze strany české daňové správy, bude více využívána. My jsme ty dálnice postavili, ale bohužel po nich jezdí příliš málo poplatníků, příliš málo daňových přiznání je podáváno elektronickou cestou a ten systém je zatím využit z velmi malého procenta. Musíme hledat možnosti, jak poplatníky více motivovat k tomu, aby využívali možnosti podávat daňová přiznání elektronickou formou. To je jedna oblast.
Druhou oblastí je otázka např. efektivity činnosti daňové správy. Velká část agend je soustředěna např. na vymáhání poplatků v rámci daňové správy, těch poplatků, které nevymohly jiné orgány státní nebo veřejné správy, a finanční úřady jsou poslední instancí, kde se takovéto problémové věci shromažďují, a finanční úřady vymáhají pokuty, vymáhají různé pohledávky, které vznikají nezaplacením poplatků, a efektivita vymáhání v této oblasti je skutečně velmi nízká. Na druhou stranu zatěžuje daňovou správu z pohledu nákladů na její činnost i z pohledu personální kapacity.
To, co by přirozeně ovlivnilo rovněž schopnost daňové správy postupovat efektivně, by bylo zjednodušení daňového systému. Já jsem inicioval vznik diskusní skupiny se zastoupením partnerů z tripartity, která by se zabývala možnostmi zjednodušit zejména daň z příjmů, pokud jde o daň z příjmů právnických i fyzických osob. Pokud by se nám podařilo najít dohodu i na půdě Poslanecké sněmovny, že bychom byli schopni zákony v této oblasti zjednodušit, odstranit množství odečitatelných položek nebo výjimek, pak by tato daň byla více spravovatelná a bylo by možné rovněž zjednodušit postupy a snížit náklady, možná snížit i počty zaměstnanců. Předpokladem ovšem je, aby došlo ke konsensu o tom, kolik odečitatelných položek a různých výjimek má být v daňové legislativě. Bohužel, moje zkušenost je zatím taková, že se spíše objevuje stále více nových návrhů na to, jakým způsobem ještě poskytovat nejrůznější další výjimky a úlevy tak, že se zákon o dani z příjmů spíše komplikuje než zjednodušuje.
Tolik velmi stručně k vaší interpelaci, ale musím říci ano, studie je mi známa, ano, zabývám se tím, jak přijmout i v tom zbývajícím období, které ještě zbývá do ukončení mandátu vlády, taková opatření, která by postupně zvýšila efektivitu fungování daňové správy. Mimo jiné, pokud Poslanecká sněmovna a Senát schválí zákon o registračních pokladnách, tak usiluji o to, aby nebylo potřeba v souvislosti s přijetím tohoto zákona zvyšovat celkový počet zaměstnanců.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní prosím pana poslance Beneše, aby využil své jedné minuty.
Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji za čas pro doplňující dotaz. Je vidět, že i časomíra řekla stop registračním pokladnám. Už se tam prostě nevešly.
Já děkuji za nerelativizování problému. Jen dovolte, abych připomněl, že v roce 1998, kdy se sociální demokracie cpala do Strakovy akademie, tak slibovala, kterak zvýší daňovou výtěžnost, a děsivý je dnes poměr daňových nedoplatků vůči čistým daňovým příjmům. Sociální demokracie se svými předvolebními sliby totálně propadla. Zatímco v České republice je to 49,7 %, v Portugalsku 43,5 %, na Slovensku 41 %, v Belgii 14 %. Ostatní země OECD pod 10 %.
Vážený pane ministře, má otázka byla, co pro to uděláte. Má druhá, doplňující otázka je, co jste pro to za dva a půl roku udělal. Děkuji za odpověď.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla doplňující otázka pana poslance Beneše. Prosím pana ministra, který má k dispozici dvě minuty.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka Já už jsem zde hovořil o tom, že jsme udělali revoluci v oblasti podávání daňových přiznání elektronickou formou. Když jsem nastupoval na Ministerstvo financí, tak zdaleka nebyly tak otevřené možnosti a zdaleka nebylo tolik daní, u kterých je možné podat podání elektronickou formou. Ta situace se výrazně změnila, výrazně narostl počet poplatníků, kteří užívají tuto formu komunikace s finančním úřadem. Ale především bych chtěl říci, že pokud jde o objem daňových nedoplatků, ten již několik let stagnuje. Více než dva roky se držíme na hranici 100 mld. Kč, občas se tato hranice i sníží. Čili zůstává tady v zásadě konstantní objem daňových nedoplatků a musím říci, že bohužel polovinu z tohoto konstantního objemu tvoří daňové nedoplatky, které nám zůstaly po staré daňové soustavě do roku 1993. V zásadě není bez nějaké legislativní činnosti možnost tyto staré daňové nedoplatky odepsat. Ale nedochází k žádnému nárůstu celkového objemu daňových nedoplatků a udržujeme se už delší období kolem nominální hranice 100 mld. Kč.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. To bylo asi vše k této interpelaci. A nyní dostane slovo pan poslanec Jiří Pospíšil, který by měl interpelovat ministra Pavla Němce ve věci justičního grémia, a dalším interpelujícím by pak byl pan poslanec Walter Bartoš. Prosím nyní pana poslance Pospíšila.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, má interpelace se týká justičního grémia. Váš předchůdce pan ministr dr. Karel Čermák chtěl upřímně prosadit některá opatření, která by vedla ke zkvalitnění činnosti české justice. K tomu ustavil speciální těleso, které nese název justiční grémium. V tomto tělese se scházeli představitelé Ministerstva spravedlnosti a čelní představitelé české justice, diskutovali o konkrétních opatřeních, která by bylo možné zavést a která by určitě přispěla k efektivnější činnosti české justice.
***