(14.50 hodin)
Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji. Pane předsedo, ona ta interpelace na pana premiéra je spíše ve věci nečerpání ze strukturálních fondů.
Jistě jste všichni zaregistrovali, že si vláda - a já si myslím, že je to v pořádku - objednala studii od společnosti Pricewaterhouse, kterak dát dohromady všechny kroky, všechny postupy tak, abychom již v letošním roce mohli na sto procent vyčerpat finanční prostředky, o které se můžeme ucházet v rámci jednotlivých programů. Je velmi zarážející, protože studie zcela očekávatelně odhalila nedostatky, že se stala předmětem utajení. Dokonce to šlo tak daleko, že novinářům místopředseda vlády Jahn odpověděl, že novináři by to zbytečně skandalizovali. Tyhle informace jsou pro naše interní potřeby.
Možná že by byly pro vládní interní potřeby, pokud by se ukázalo býti vše v pořádku. Možná se mýlím, ale z pěti programů, které připadají v letošním roce v úvahu, zřejmě jsou čerpatelné a v pořádku programy průmyslu a podnikání, rozvoje zemědělství a krajiny, zatímco ve společném regionálním operačním programu, v infrastrukturálním a v programu rozvoje lidských zdrojů zřejmě čerpat nebudeme moci. Budeme moci finanční prostředky zaplatit ze státního rozpočtu, ale nezískáme nic z Evropské unie.
A protože pan premiér není přítomen, tak mi to umožní - neboť odpověď písemná má 30 dnů - položit otázku úplně novou: Vážený pane premiére, kolik finančních prostředků Česká republika v roce 2004 byla schopna odčerpat z pěti operačních programů, tak jak jsem je tady uvedl? Děkuji za písemnou odpověď.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo vystoupení pana poslance Beneše. Teď bych požádal Petra Nečase, který má poslední dvě interpelace na premiéra. Jednu ve věci provozování lékařské záchranné služby a druhou ve věci vyšetřování činnosti Národního bezpečnostního úřadu. Takže nejdříve tu první. Prosím.
Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedo, vážený pane nepřítomný předsedo vlády, má interpelace se týká fungování systému letecké záchranné služby. V České republice byl v průběhu 90. let vytvořen velmi kvalitně fungující systém letecké záchranné služby, který pokrývá více než 90 % území České republiky s více než 95 % obyvatelstva. Z tohoto pohledu patří Česká republika mezi absolutní světovou a evropskou špičku. Tento systém je založen mimo jiné na bázi jednotlivých základen letecké záchranné služby, z nichž výrazná většina jsou soukromí provozovatelé letecké záchranné služby. Pouze některá střediska jsou provozována armádou - v jednom případě, a Policií České republiky - ve dvou případech.
V současné době dochází k tomu, že je tady zjevný pokus na odstátnění tohoto fungujícího, a kvalitně fungujícího, systému snahou vytlačovat tyto soukromé provozovatele bez jakéhokoliv výběrového řízení za cenu velkých nákladů pro daňové poplatníky, protože jsou speciálně kvůli tomuto účelu nakupovány helikoptéry, které již soukromí provozovatelé ve svém vlastnictví mají. Jedná se o skutečně skrytý pokus znárodnit tento fungující systém a především narušit tento systém, který - znovu opakuji - je ve srovnání s evropskými i světovými zeměmi naprosto konkurenceschopný.
Můj dotaz tedy je, proč pan předseda vlády, ať již v pozici bývalého ministra vnitra či v současné době předsedy vlády, přihlíží této demontáži fungujícího systému a postupného znárodňování jedné důležité části českého zdravotnictví.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Možná bych požádal pana poslance, jestli by rovnou zůstal na poslední interpelaci, která se týká Národního bezpečnostního úřadu.
Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedo, vážený pane - opakovaně nepřítomný - předsedo vlády, má další ústní interpelace se týká vyšetřování činnosti Národního bezpečnostního úřadu.
Podle otevřených zdrojů je možné považovat za prokázané, že celá řada prověrek, které probíhaly v Národním bezpečnostním úřadu, probíhala za velmi podivných okolností. Mimo jiné je zde velmi podivná role, kterou při těchto prověrkách sehrávalo vedení Národního bezpečnostního úřadu, především jeho ředitel pan Kadlec, který, jak známo, je člověk s velmi úzkými vazbami na tehdejšího ministra vnitra a současného předsedu vlády pana Stanislava Grosse. Další velmi podezřelou okolností je podivná role, kterou při těchto bezpečnostních prověrkách sehrává Úřad pro zahraniční styky a informace, kterýžto je součástí resortu Ministerstva vnitra, v jehož čele stál Stanislav Gross, a v čele tohoto Úřadu pro zahraniční styky a informace stál v té době současný ministr vnitra pan Bublan.
Vážený pane předsedo vlády, chtěl bych od vás slyšet veřejně vyslovené garance toho, že do tohoto vyšetřování, které vede k lidem, kteří mají velmi blízko k vám politicky i z hlediska ekonomického, že toto vyšetřování nebude v žádném případě politicky ovlivněno. Pan ministr vnitra již toto ujištění dát nemůže, protože při jedné z minulých interpelací jsem ho výslovně žádal o osobní garanci toho, že nebude například měněn vyšetřovatel tohoto případu. Skutečnost je taková, že již několik pouhých hodin nebo dní po tomto vyslovení příslibu panem ministrem vnitra Bublanem byl vyšetřovatel tohoto případu z podivuhodných důvodů vyměněn.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu poslanci Nečasovi. To bylo poslední, co zde zaznělo jako interpelace na premiéra.
Jenom připomenu, že podle § 111 odst. 7, který upravuje ústní interpelace, tak v tom odstavci 7 stojí mimo jiné, že není-li interpelovaný při přednesení ústní interpelace přítomen, odpoví poslanci písemně do 30 dnů. Toto se bezpochyby vztahuje na situaci, která dnes postihla interpelace na premiéra.
Dál bych ještě citoval jedno ustanovení § 111 odst. 1, ve kterém se praví, že v případě, kdy interpelace na předsedu vlády budou ukončeny dříve, budou následovat ústní interpelace určené ostatním členům vlády. Takže nám v této chvíli nic nebrání, abychom ihned nyní přešli na interpelace na členy vlády, přestože ještě není 16. hodina 15. minuta. Náš jednací řád nám umožňuje v takovéto situaci začít interpelace na členy vlády dříve.
Když dovolíte, v této chvíli bych požádal prvního interpelujícího v této sadě interpelací, to je pan poslanec Josef Bíža, který by měl interpelovat ministra financí Bohuslava Sobotku ve věci kontroly dálničních známek celníky. Prosím pana poslance Bížu, jestli by se ujal slova jako první. Jenom řeknu, že tím dalším interpelujícím bude pan poslanec Petr Nečas. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Bíža: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, 7. 12. tohoto roku jsem jel po dálnici Praha - Lovosice a kolem 11. hodiny dopolední jsem byl u Vodochod, kde dálnice prochází poměrně hlubokým zářezem, kontrolován celníky, zda mám v autě druhou část dálniční známky. Musím říci, že kontrola probíhala ve vší počestnosti. Ale místo, kde kontrola probíhala, je naprosto nelogické a smrtící jak pro celníky, tak pro kontrolované řidiče. Místo kontroly bylo zajištěno pouze několika kužely a do jízdního pruhu nebylo možné plynule vjet. Auta, která nebyla kontrolována, v tomto místě využívají maximální rychlost, to znamená minimálně 130 km za hodinu. Na můj dotaz, proč zde bylo zvoleno toto místo kontroly, mi bylo oznámeno, že celníci na Praze-západ mají 8,5 km dálnice, vláda jim nařídila kontroly a že jiné místo, jiný výjezd na této dálnici nebo v tomto úseku není.
Ptám se vás, pane ministře, proč celníci v takto nebezpečných místech kontrolují druhou část známky, zda by nebylo možné to zvolit jiným způsobem. Moje otázka zní, proč jsou pro tuto práci nevybaveni technickými prostředky. Každý den slyšíme, že v odstavných pruzích a při vjíždění do nich vzniká mnoho smrtelných nehod. Půl hodiny jsem volal na celní ředitelství a nebylo mi v podstatě odpovězeno. Bylo to zřejmě v době oběda a na Generálním ředitelství cel nikdo nepracoval. Myslím si, že to bylo velmi hazardní, a jestli takhle chtějí celníci plnit nařízení vlády, je mi z toho těžko.
***