(10.30 hodin)
Poslanec Oldřich Němec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych krátce uvedl návrh zákona o evidenci psů a o změně některých zákonů, sněmovní tisk 674.
Máme před sebou zcela nový návrh předlohy reagující na současný neutěšený stav v evidenci psů. Návrh také reaguje na mnoho různých úrazů a napadení ze strany těchto zvířat, kdy mnohdy není v případě potřeby možné dohledat majitele psa.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane poslanče, že vás vyrušuji. Platí to, co jsem říkal v případě předcházejícího bodu a vystoupení paní kolegyně Šojdrové. Prosím všechny o klid. Avizuji, že budu rozdávat žluté karty a poté jmenovitě označovat ty poslance, kteří významným způsobem ruší při projednávání tohoto bodu. Berte to prosím jako apel, prosbu a první varování současně.
Prosím.
Poslanec Oldřich Němec: Děkuji, pane místopředsedo. Návrh si klade za cíl sjednotit dosavadní praxi v evidenci psů na úrovni centrální i místní. Návrh zákona zavádí povinnost označit psa tetováním nebo čipem. Účelem takto vedené evidence a označování je dosáhnout jednoznačné identifikace psa a jeho majitele, a to zejména v případech, kdy dochází ke konfliktům mezi člověkem a psem, nebo při porušování obecně závazných vyhlášek obcí a platných zákonů ze strany vlastníků či držitelů psů.
V současné době se počet chovaných psů v České republice odhaduje na 1 až 2 miliony a zájem o chov psů stoupá. To má na jedné straně své pozitivní důvody, ale v některých případech i negativní důsledky. Psi jsou milými společníky, pro zdravotně postižené či osamělé občany dokonce i naprosto nepostradatelnými pomocníky. V rukou nezodpovědných držitelů se však mohou stát obtěžujícím sousedem anebo i nebezpečnou zbraní. Počet případů napadení psem jiného psa či člověka je více než alarmující. Státní veterinární správa uvádí 10 541 případů klinického vyšetření zvířat, která poranila člověka, za rok 2003, z toho 70 % jsou případy psů.
Jako předkladatelé jsme si vědomi toho, že zákon sám nezmění okamžitě přístup některých nezodpovědných majitelů či držitelů psů. Jsme však přesvědčeni o tom, že je nutné změnit chápání osobní zodpovědnosti za psa, kterého si občan pořizuje. Již dnes samozřejmě zákony uvádějí zákaz týrání psa, zákaz jeho výchovy k agresivitě, již dnes obce mohou omezit volný pohyb psů na veřejném prostranství a mohou pokutovat občana za neodklizení psích výkalů. Problém je však, kolegyně a kolegové, v nedodržování těchto zákonů a vyhlášek.
Jak jsem již říkal, dnes již tedy existují zákony, vyhlášky i mezinárodní smlouvy, které dílčím způsobem upravují některé povinnosti vlastníka nebo držitele psa. Proto jsme se rozhodli na tyto právní předpisy pouze odkázat a nenahrazovat je novým zákonem. Již samotné odkazy na příslušné paragrafy platných zákonů zajistí lepší orientaci ve stávající legislativě, a to jak pro vlastníka psa, tak pro všechny dotčené osoby. Současná legislativa však žádným komplexním způsobem neupravuje základní podmínky pro vymáhatelnost platných zákonů v této oblasti, a to úplnou a přesnou evidenci všech psů a jejich vlastníků a povinné trvalé označení všech chovaných psů.
Centrální evidence dnes v České republice neexistuje. Z praktické potřeby je budován soukromou iniciativou Národní registr majitelů zvířat na bázi dobrovolného přihlášení, který již dnes eviduje desítky tisíc psů a jejich vlastníků. Nejcennější evidencí psů s dokladem původu na celostátní úrovni jsou pak plemenné knihy, které dnes spravuje Českomoravská kynologická unie. Tato evidence funguje na bázi zájmové, to znamená bez jakékoli legislativní opory. Na úrovni místní vedou evidenci obce v různém rozsahu, a to pouze, a to bych chtěl zdůraznit, pouze v souvislosti s poplatkovou povinností.
V České republice dále neexistuje povinnost trvalého označení všech psů. Pouze zákon číslo 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, v platném znění, zmocňuje obce v souvislosti s regulací toulavých a opuštěných zvířat provést trvalé označování všech psů. Povinnost tetování a čipování byla zavedena pro psy, kteří budou cestovat do zemí Evropské unie poslední novelou zákona o veterinární péči. Jsou sice některé další právní úpravy, které souvisejí s chovem psů, jako například zákon o myslivosti, zákon o Policii České republiky, zákon o vojenské polici, zákon o místních poplatcích, ale není řešena komplexní právní úprava právě v evidenci a označování psů a jejich majitelů. Ze zákona na ochranu zvířat proti týrání naopak navrhujeme vypustit označování psů, protože dle našeho názoru toto řešíme komplexně v našem návrhu.
Z uvedených skutečností, které jsem se snažil zde zdůraznit, vyplývá potřeba zavést jasná pravidla pro evidenci a označování psů chovaných na území České republiky. Z hlediska vývoje zákonných úprav na úseku chovu psů v evropských zemích jde o úpravu v těchto zemích běžnou nebo postupně zaváděnou. Dokumentuje to také ostatně studie Parlamentního institutu z roku 2000 s aktualizací do konce roku 2003. Jde o legislativní úpravu, která je plně v souladu s právem Evropského společenství.
Je potřeba také uvést, že finanční nároky na státní rozpočet při zavedení centrální evidence lze v tuto chvíli těžko odhadnout a bude záviset na rozhodnutí Ministerstva zemědělství o správci této evidence. Celkově však odhadujeme, že by počáteční, tedy pořizovací částka neměla přesáhnout částku 20 milionů korun českých. Zákon však bude třeba doplnit ještě prováděcí vyhláškou pověřeným orgánem státní správy. V návrhu jsme navrhli Ministerstvo zemědělství, které by bylo oborovým garantem zákona.
Úprava přestupků na úseku evidence psů vychází z platných právních norem a jejich systematiky. Přestupky jsou rozděleny na dvě kategorie podle své závažnosti a na základě tohoto rozdělení je stanovena i nejvyšší pokuta. Návrh zákona proto doplňuje zákon o přestupcích. Navrhujeme, že přestupku se dopustí ten, kdo nepožádá ve stanovené lhůtě o zápis svého psa do evidence nebo zmaří či ztíží evidenci psů zejména tím, že neoznámí změnu v údajích, které pro evidenci psů stanoví zákona. Dále navrhujeme, aby přestupkem bylo i nedoložení povinného očkování psa oprávněným orgánům, případně neposkytnutí potřebné součinnosti k ověření totožnosti psa oprávněným orgánům. Za tyto vyjmenované delikty navrhujeme uložení pokuty až do výše 5 tisíc korun. Pamatujeme však v návrhu i na to, že pokud se někdo dopustí porušení některých v zákoně uvedených povinností při evidenci psů opakovaně, může mu hrozit pokuta až 10 tisíc korun, a to i přesto, že byl v posledním roce za některý vyjmenovaný delikt již potrestán.
Účinnost zákona navrhujeme od 1. června příštího roku.
Jsme přesvědčeni, že návrh zákona má šanci na úspěch a že vyřeší naprosto neutěšenou situaci v této problematice. Vzhledem k tomu, že diskuse na témata, jež jsem naznačil, je diskusí celospolečenskou, žádám vás, kolegyně a kolegové, o propuštění návrhu zákona do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Pavel Kováčik.
***