(17.40 hodin)
(pokračuje Tomíček)
Proto došlo v průběhu projednávání k tomu, že to vykrystalizovalo ve své podstatě ve dva komplexní pozměňovací návrhy, které nahrazovaly tisk 529, a to, když to řeknu velice jednoduše, komplexní pozměňovací návrh, který obsahoval a týká se jenom podpory výroby elektřiny, a druhý pozměňovací návrh, taky komplexní, který kromě toho podpořil, i když jenom perspektivně, abychom si to uvědomili, jenom perspektivně, i výrobu tepelné energie z obnovitelných zdrojů. Nad těmi potom bylo jednáno, a tak jak bylo řečeno, jak hospodářský výbor, i náš, my jsme dokonce několikrát o tom jednali, několikrát to bylo odloženo včetně jednání v podvýborech, a opravdu po dlouhých jednáních a potom i po odložení z důvodu prověření jistých faktických výsledků a ekonomického zhodnocení předloženého MPO korigoval náš výbor návrh usnesení, který měl být přijat, s tím, že - a teď to řeknu vyloženě tak, jak to zní, i když si to někdo nebude myslet - tak skutečně na úkor určitého změkčení podmínek pro provozování všech těchto zařízení. Prostě jsme se přiklonili k té verzi, kde se preferuje i výroba tepla.
Kdo je trošku seznámen s tou podstatou, tak ví, že skutečně ta podpora tepla je do budoucnosti zaměřena, že není to nic, co by podporovalo okamžitě záležitosti, které by se týkaly tepelné výroby. Nicméně samozřejmě musí to být nějak formulováno a je to v tomto usnesení.
Jednání v hospodářském výboru, aspoň podle zápisu a podle záznamu z jednání, dopadlo víceméně nerozhodně, takže samozřejmě je pravdou, že je na nás, nebo bude na nás potom, kterou cestou se rozhodneme, jestli jít cestou s podporou tepla, nebo bez podpory tepla. V každém případě ale i přes všechny ty diskuse si myslím, že přijmutí toho zákona je potřebné, a ať už tady zváží ve Sněmovně, když to řeknu, ne jakákoliv verze, ale samozřejmě že budu upřednostňovat tu, kterou jsme přijali my, ale prostě jakékoliv usnesení, které tady odtud padne, které bude zahrnovat, že zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bude přijat, bude pro nás pokrokem.
Takže si myslím, že bude teď na nás, abychom pokud možno dejme tomu některými pozměňovacími návrhy upravili to, co tady je předloženo, i když si nemyslím, že by některé věci byly až natolik opomenuty, že bychom si jich nevšimli a nehovořili a nediskutovali o tom. Ale chci jenom říct, že málokterý zákon ve Sněmovně prošel tolika diskusemi, tolika semináři, tolika návrhy řešení, tolika jednáními a spoluprací jednotlivých ministerstev, že asi opravdu v tomhletom má tento zákon prvenství. Ovšem je nejvyšší čas jednání o něm ukončit a tento zákon přijmout. Podoba samozřejmě bude záležet na tom, co rozhodne Poslanecká sněmovna.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu. Do této rozpravy mám zatím tři přihlášky. První byla od pana zpravodaje Oldřicha Vojíře, potom paní poslankyně Iva Šedivá, poté pan poslanec Břetislav Petr. Nejprve tedy pan poslanec Oldřich Vojíř.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, do obecné rozpravy jsem se přihlásil proto, že chci na Sněmovnu opětovně apelovat, abychom se skutečně vážně zamysleli nad dopadem zákona, který se chystáme projednat a případně schválit.
Tento zákon, jak bylo řečeno, primárně vychází ze závazku České republiky, která se zavázala přijmout směrnici Evropské unie číslo 77 z roku 2001. Tato směrnice byla v Evropské unii, jak hovoří datum jejího přijetí, přijata především dle mého názoru z důvodu hledání možnosti podpořit alternativní zdroje. A když říkám alternativní zdroje, tak alternativní zdroje k jaderné energetice či ke klasické energetice, tzn. k energetice, kde dochází ke spalování uhlí či plynu například. Je proto zřejmé, že v tomto pojetí jsou vnímány alternativní zdroje jako zdroje obnovitelné a není zde - a myslím, že to je chyba - pamatováno na zdroje, které by spalovaly druhotné suroviny, tzn. suroviny, které dnes v tomto čase považujeme například za odpad, anebo jsou to suroviny či plyny, chcete-li, které vznikají díky tomu, že například máte uhelné ložisko a logicky se uvolňuje metan.
Dalším důvodem je určitě snaha zlepšit životní prostředí, a to především v oblasti emisí CO2. Už tady bylo řečeno, že vznikla dohoda, tzv. Kjótský protokol, kde se drtivá většina evropských států, státy Severní Ameriky a další státy zavázaly k tomu, že budou usilovat o snížení CO2. Dalo by se jistě polemizovat o tom, jestli příčinou, a to primární příčinou, vyšší koncentrace CO2 je energetika, anebo jestli to dnes už není jiná oblast průmyslu či řekněme zužitkování některých hmot, například spalování benzínu či nafty v automobilech. Ať už Kjótský protokol bude, či nebude finálně ratifikován a vstoupí v platnost, Evropa se vydala ambiciózní cestou a chtěla by v horizontu nejprve dnes už šesti let a následně dvaceti let, tzn. do roku 2030, zvýšit podíl elektrické energie vyráběné z obnovitelných zdrojů energie až na 20 %.
Toto by bylo logické, kdyby nedocházelo k dramatické deformaci nedávno otevřenému trhu s elektrickou energií, neboť je zřejmé, že minimálně v horizontu právě oněch šesti let cenově takto vyrobená elektrická energie nebude konkurenceschopná. A dokonce si troufnu říci, že ten horizont bude ještě delší, protože ceny ve srovnání například s jadernou energetikou nebo s klasickou energetikou se pohybují od trojnásobku výše. (Šum v sále.)
Když se hledaly principy, jakým způsobem umožnit, aby tady existoval segment výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie, tak si myslím, že ten princip byl založen primárně na tom, že by mohly být podporovány malé decentralizované zdroje jak elektrické energie, a pak já dodávám, že i tepla. Bylo by to logické. Už jsem tady v několika svých vystoupeních říkal, že si umím představit, že farmář na své farmě má kotel, ve kterém spaluje nějakou biomasu například. A buď využívá pouze teplo, anebo má zařízení, které umí vyrobit i elektrickou energii.
***