(9.20 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Výstavba příliš velkých bytů je totiž nejen finančně náročná z hlediska pořizovacích nákladů, ale i z hlediska provozu bytu - náklady na nájemné, náklady na vytápění, velké plochy apod. Platby za provoz velkého bytu si může dovolit jen domácnost opravdu s vysokými příjmy, ta však může řešit svou bytovou situaci, bytovou potřebu, vlastnickým bydlením bez přímé státní podpory podle navrhovaného zákona, který je nacílen na středněpříjmové skupiny domácností.
Upřesňuji, že návrh zákona neupravuje výši podpory, která může být podle tohoto zákona poskytnuta bytovému družstvu na výstavbu nájemních bytů za finanční účasti členů. Tato náležitost bude předmětem úpravy prováděcího právního předpisu, nařízení vlády, jehož návrh v paragrafovaném znění předložím na základě zmocnění obsaženého v navrhovaném zákoně. Forma prováděcího předpisu umožní operativně reagovat na vývoj v oblasti bydlení a na situaci v oblasti státních finančních prostředků.
Výše podpory i celkový způsob financování jsou navrhovány tak, aby tato forma nájemního bydlení byla přístupná a přitažlivá především pro domácnosti se středními příjmy, které mohou na pořízení svého bydlení finančně významně participovat. Zároveň aby nebyla zbytečně atraktivní řekněme pro ty domácnosti, které si mohou pořídit bydlení vlastními prostředky na volném trhu.
Volba podpory družstevního bydlení reaguje na dlouhodobou snahu umožnit v České republice rozvoj tzv. neziskového nájemního bydlení. Návrhy věcných záměrů i návrhy paragrafovaných znění, které byly s tímto cílem ve druhé polovině 90. let zpracovány, ukázaly, že naplnění tohoto cíle nevytahuje vytvoření nového typu právnické osoby ani nového typu bytového družstva, neboť právní řád poskytuje v tomto směru dostatek možností. Současně se však ukázalo, že naplnění onoho záměru je nutné ve dvou formách. První forma by měla řešit podporu výstavby neziskového nájemního bydlení na členském principu a druhá forma podporu výstavby pro třetí soby, nájemce, kteří se na výstavbě nebudou finančně podílet a nebudou členy právnické osoby, pronajímatele. Ve vazbě na toto koncepční rozhodnutí je návrh zákona zaměřen na úpravu podpory družstevního nájemního bydlení, to je bydlení na členském principu, zatímco vytvoření právního rámce pro rozvoj neziskového bydlení na nečlenském principu předložím v první polovině roku 2005 ve formě věcného záměru nového zákona.
Návrh zákona vyšel ze základního věcného rámce daného schváleným věcným záměrem zákona. Na základě zásadních výhrad ministra financí k financování podpory výstavby družstevních bytů ze státního rozpočtu byl v průběhu prací na zákoně změněn zdroj státní podpory ze státního rozpočtu na rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení. Věcný záměr tuto možnost obsahoval, přestože primárně vycházel z financování podpory ze státního rozpočtu. Fond má v současné době k dispozici více než 17 mld. Kč, které lze z velké části na tuto nově zavedenou formu podpory využít. Vzhledem k tomu, že podstatnou část podpory tvoří půjčky, splátky těchto půjček budou tvořit v budoucnu další příjmy, nové příjmy Státního fondu rozvoje bydlení.
Protože každá nová státní podpora musí splňovat náročné požadavky na slučitelnost s právem Evropských společenství, je nezbytné projít tzv. procesem notifikace Evropskou komisí, jejímž cílem je získat stanovisko o tom, že navrhovaný systém státní podpory neohrožuje jednotný trh ani volnou hospodářskou soutěž v rámci Evropské unie. Příslušný notifikační dotazník Ministerstvo pro místní rozvoj odeslalo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který zprostředkovává posouzení každé nově navrhované státní podpory Evropskou komisí. Podle předběžného vyjádření Evropské komise navrhovaný systém neodporuje principům evropského trhu, nicméně definitivní vyjádření očekáváme do konce tohoto roku po projednání některých podrobností v Bruselu. O konečném výsledku vás budu bezodkladně informovat.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a doporučuji vyjádřit souhlas s vládním návrhem.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Radko Martínek.
Poslanec Radko Martínek: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, já vás nebudu dlouho zdržovat svým úvodním projevem, protože pan ministr myslím popsal náležitosti tohoto zákona dostatečně přesvědčivě. Já bych si dovolil jen upozornit na to, že je to svým způsobem výjimečný zákon, výjimečný přelom ve vývoji výstavby bydlení u nás po roce 1989, protože se dostáváme do situace, kdy v podstatě přijímáme první zákon, který by měl umožnit znovuobnovení výstavby družstevních bytů, která v minulosti byla poměrně významnou, dokonce bych řekl velmi významnou součástí výstavby bytového fondu České republiky. Dovoluji si při této příležitosti připomenout, že vlastně první tradice družstevního zákona navazují ještě na Rakousko-Uhersko z roku 1873.
Po roce 1989 byly určité obavy z toho, jak se družstva budou schopna vyrovnat s novými podmínkami. Tato nedůvěra se projevila mimo jiné také v tom, že podmínky pro jejich existenci byly poměrně složité a projevilo se to také v tom, že stávající družstva prakticky přestala stavět. To myslím není správné, protože zde existuje určitá vrstva obyvatelstva, kterou popsal pan ministr a která je naprosto zřejmě poptavatelem takového druhu bydlení a takovéhoto způsobu získávání bydlení.
Pokud se týká projednávání tohoto návrhu zákona v našem výboru, my jsme připraveni na to, že v průběhu mezi prvním a druhým čtením uděláme seminář k této otázce, tak aby odborná veřejnost i vy, vážené kolegyně a kolegové, jste se mohli k tomuto návrhu zákona vyjádřit, tak aby výbor, až se bude zabývat, předpokládám, že na konce ledna příštího roku, přípravou tohoto zákona pro druhé a třetí čtení, měl dostatek zpětných informací a reakcí z odborné veřejnosti.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám tři přihlášené. Jako první paní poslankyni Zdenu Horníkovou, jako druhý bude mít možnost vystoupit pan poslanec Tomáš Kvapil a třetí pan kolega František Vnouček. Slovo má paní poslankyně Zdeňka Horníková.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, já se omlouvám, že idylu, která nastala v Poslanecké sněmovně, že máme před sebou skvělý zákon, který vyřeší problematiku bydlení, poruším, že tomu tak není. Jsme v prvém čtení a já si dovolím úvahu o smysluplnosti, významu a přínosu tohoto zákona.
Z úst předkladatele i zpravodaje zaznělo, že bytové družstevnictví má svoji tradici, a tudíž své místo v bytové politice. Ano, s tím já souhlasím. Také zde zaznělo, že v České republice máme dva typy bydlení. Je to bydlení vlastnické a bydlení nájemní. Já se ale ptám, kam patří tento zákon a co bude přínosem tohoto zákona. Příliš mnoho právních omezení, neadekvátní výhody k omezení, člen družstva hradí většinu - upozorňuji drtivou většinu - investičních nákladů. Člen družstva se nikdy nestane vlastníkem bytu, do kterého investuje své vlastní prostředky. To je z principu družstevnictví správně. Pak ale neříkejme, že se jedná o vlastnické bydlení. Není to vlastnické bydlení, protože zůstává nevlastníkem. Je to ale nájemní bydlení? Jedná se o nájemné bydlení, když ten, kdo užívá byt, dá drtivou většinu vlastních investičních nákladů?
***