(16.50 hodin)
Ministr a předseda Legislativní rady vlády ČR Jaroslav Bureš Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, považuji za velice nešťastné, že stanovisko vlády k tomuto poslaneckému návrhu je spojováno s jakousi důvěrou nebo nedůvěrou v to, zda v konečné situaci budou nároky oprávněných osob z transformace vypořádány, nebo nebudou vypořádány. To stanovisko vlády nic takového v kontextu neobsahuje, obsahovat nemůže. Přísně se drží navrhované změny občanského soudního řádu a posuzuje otázku, co lze započítat do tzv. čisté hodnoty dědictví.
Ta debata, kterou jsem vyslechl, mě ovšem opravňuje k tomu, abych nahlas vyslovil přesvědčení, že na druhou stranu nelze pomíjet výrazy, které jsou až vyjádřením určitého zoufalství a pocitu nespravedlnosti. A protože jsem přesvědčen, že skutečnou podstatou těch řešení je vyhledání takových konstrukcí uvnitř dědického řízení, které k povaze takového nároku lépe umožní přihlédnout, tak se spíše přimlouvám za to, aby tento návrh byl propuštěn do dalšího čtení a aby byl učiněn předmětem diskuse, protože nepovažuji za dobré, vhodné a slušné, aby tyto otázky, které jsou i z hlediska povahy dědického řízení velmi teoreticky významné a sporné, byly řešeny s přídechem debat o tom, kdo více či méně věří v konečné ocenění nároků oprávněných osob.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Upřímně děkuji, pane ministře. Slovo má pan kolega Lobkowicz. Prosím.
Poslanec Jaroslav Lobkowicz: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, jenom malou poznámku k tomuto návrhu zákona. Chtěl bych připomenout, že pokud nějaká firma nebo družstvo splácí restituce, tak splácí ze zdaněných peněz. To znamená, tyto peníze jsou již jednou zdaněné a dostávají to ti, kteří kdysi do družstva, nebo tomu, kdo restituoval, ty peníze půjčili. Čili se jedná o vrácení půjčky a jsou to peníze zdaněné.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kdo se další hlásí do obecné rozpravy? Nevidím žádnou přihlášku. Obecnou rozpravu končím.
Dávám prostor k vystoupení nejprve paní navrhovatelce.
Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji. Vážené dámy a pánové, nebudu se již vracet k podstatě toho, čím byl tento návrh iniciován na počátku, a tedy k tomu, jak je to s vypořádacími podíly a kdo co navrhoval původně. Když dovolíte, na závěr vám přečtu nebo připomenu, že opravdu to, co se teď snažíme řešit, je, aby se nezapočítávaly do obvyklé ceny majetků v době smrti zůstavitele nevypořádané majetkové podíly. Přiznám se, že navrhovatelé a předkladatelé tohoto návrhu zákona se v dřívější době snažili za pomoci Ministerstva spravedlnosti tuto problematiku vyřešit. To znamená, není to tak, že bychom se teď snažili získávat body a řešili to nějakým ad hoc způsobem.
Nicméně já nevím v pořadí který ministr spravedlnosti socialistické vlády, ale každopádně pan ministr Čermák svého času, a to před více než jedním rokem, neboli snaha o řešení této problematiky trvá už poměrně dlouho, odpověděl, že z obecnějšího hlediska je nutno se zamyslet nad tím, zda by bylo vhodné bez dalšího část majetku ze základu pro výpočet odměny vylučovat. (Ve sněmovně je hluk.) Především - říká pan ministr - nelze mít za to, že všechny pohledávky z majetkového podílu jsou pohledávkami nedobytnými. - Ano, já připouštím, že se může stát, že sem tam dojde následně k tomu, že takový podíl bude vypořádán. Nezdá se mi ale, že by to byla otázka neřešitelná, a samozřejmě je možné takovou pohledávku, která dobyta takzvaně byla, to znamená byla vymožena, dodanit.
Pokud by tyto pohledávky - pokračuje pan ministr spravedlnosti - byly paušálně vyloučeny ze základu pro výpočet odměny notáře, mohlo by docházet k situacím, kdy by majetkový podíl byl dědici po projednání dědictví vyplacen a odměna notáře byla neodůvodněně zkrácena. - Na to jsem reagovala ve svém předchozím vstupu.
Dále je třeba se zamyslet nad tím, zda by v případě vyloučení pohledávek z majetkového podílu ze základu pro výpočet odměny neměly být z tohoto základu vyloučeny všechny nedobytné pohledávky. Čili to je otázka systémová, nejenom otázka těchto vypořádacích podílů, týkajících se transformovaných družstev, ale všech nedobytných pohledávek. Aby tak - pokračuje pan ministr - zůstala zachována rovnost účastníků řízení. V tomto případě by bylo potřeba vymezit pro tyto účely pojem nedobytné pohledávky, což by se pravděpodobně neobešlo bez toho, aby byla vymáhatelnost pohledávky nějakým způsobem posuzována a tím docházelo k dalšímu prodlužování řízení o dědictví. (Hluk v sále sílí.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, paní kolegyně, omlouvám se velmi, že zasahuji do vašeho vystoupení. Chci poprosit kolegy, kteří přišli na moji výzvu do Sněmovny, zda by mohli zaujmout svá místa, v klidu vyslechnout závěrečné slovo paní předkladatelky, poté pana zpravodaje, abychom mohli v důstojné atmosféře tento bod projednat. Děkuji vám za to, že vyslyšíte tento můj apel.
Poslankyně Eva Dundáčková: Jsem tím posledním, kdo by chtěl prodlužovat dědické řízení v České republice, protože jak jistě mnozí víte ať již z vlastních zkušeností nebo z doslechu, délka dědického řízení v České republice je neúměrně dlouhá. Ale my to teď neřešíme. Četla jsem tento úryvek jenom proto, abych vám dala najevo, že jsme se snažili o standardní postup, to znamená o to, aby konkrétní řešení přineslo Ministerstvo spravedlnosti. A v našem hlubokém přesvědčení jsme mu dali dost času pro to, aby s nějakým konkrétním řešením přišlo, když už připouští, že takovýto problém existuje a že de facto k faktické nespravedlnosti v rámci dědického řízení dochází.
Vystoupení pana ministra Bureše před chvilkou do mne vlilo naději, že snad on by mohl být pro vás, kteří tápete a nevíte, jak o tomto návrhu hlasovat, tím důvodem pro to, abyste podpořili návrh, pustili do druhého čtení a dali nám šanci ke spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti nad takovým zněním tohoto návrhu zákona, které by nevyvolávalo další otázky a řešilo ten problém možná komplexně s dalšími naznačenými problémy nedobytných pohledávek v rámci dědického řízení. Je-li pan ministr Bureš připraven s námi nalézti vhodné řešení této problematiky, já vás prosím, abyste k tomu přiložili… (Zaváhání. Hlasy z pléna: Polínko pod kotel.) Nikoliv polínko pod kotel, vážení kolegové, vážené kolegyně, abyste tomu věnovali pozornost a abyste nám dali šanci projednat to v ústavněprávním výboru, případně ve výboru zemědělském, alespoň ve druhém čtení.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní předkladatelko. Já myslím, že stačí přiložit prstík na zelené tlačítko.
Tolik závěrečné slovo paní navrhovatelky. Nyní má slovo pan zpravodaj.
Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji. Já bych jen stručně shrnul, že v rozpravě vystoupili čtyři poslanci a jeden pan ministr a že zazněl návrh na zamítnutí v prvním čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. V tuto chvíli si uvědomuji pochybení, kterého jsem se dopustil v radě vůči vám dobře míněné. Můžete přiložit prstík, ale na červené tlačítko.
Vážené kolegyně, kolegové, zazněl návrh na zamítnutí. Myslím, že všichni, kteří se chtějí zúčastnit hlasování, jsou již ve Sněmovně, proto vás nejprve odhlásím.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 70. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Z přítomných 137 červené tlačítko stisklo 79, proti bylo 50. Tento návrh byl přijat. Znamená to tedy, že návrh byl zamítnut.
***