(16.40 hodin)

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám písemně přihlášeného kolegu Ladislava Mlčáka. Chci se zeptat, zda pan zpravodaj, který má přednostní právo, dá přednost panu kolegovi Mlčákovi, který je připraven jako první. Prosím, máte slovo. Po vás pan zpravodaj Böhnisch.

 

Poslanec Ladislav Mlčák: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, navrhovaným ustanovením by jistě došlo k odstranění tvrdosti zákona, kvůli níž je dědic oprávněné osoby podle zákona č. 42/1992 Sb. zatěžován placením dědické daně, notářských poplatků a odměny notáři. Je však nutné počítat s možností vzniku jiných problémů a případných nespravedlností jako příkladně:

1. Problematické může být, pokud uvedený majetkový podíl bude jediným majetkem zůstavitele. Pak by mohlo dojít k situaci, kdy by bylo řízení zastaveno podle § 175 písm. h) a majetkový podíl vydán jako majetek bez hodnoty vypraviteli pohřbu.

2. Pokud při projednávání dědictví není známa výše hodnoty projednávaného majetku, těžko stanovit spravedlivé vypořádání. Pak by jeden z dědiců například nabyl majetkový podíl v teoretické hodnotě několika set tisíc korun a druhý majetek v řádu tisíců, ze kterého by zaplatil jak poplatek, tak daň.

3. Zamýšlenou novelou chtějí navrhovatelé v podstatě privilegovat určitou skupinu občanů, potenciálních dědiců určitých nároků. Je otázkou, proč by se uvedené ustanovení nemělo týkat dalších nároků, které by se rovněž neoceňovaly. Jedná se například o neobchodovatelné akcie, zřejmě v celé výši nevymožitelné pohledávky či jiné podobné nároky.

4. Text navrhovaného odst. 2 se stává diskriminujícím ve vztahu k notáři v případě, že nevypořádaný majetkový podíl je jediným majetkem zůstavitele v projednávání dědictví, a není tím řešena odměna notáře, ačkoliv notář musí vykonat veškerou práci směřující k projednání a ukončení dědictví a nevzniká mu tímto odměna od dědiců a současně nevzniká nárok na úhradu odměny ani od státu jako takového. V tomto případě by notář celé projednávání dědictví měl provést bez nároku na jakoukoliv odměnu za svou práci, což je rovněž v rozporu s Listinou základních práv a svobod podle hlavy 4 článku 28.

5. Text navrhovaného odst. 2 může zpochybnit výklad ustanovení § 175 písm. m), když může vést k pochybnostem, zda tento majetek nezapočítávaný do obvyklé ceny majetku bude i nadále zařazen do soupisu aktiv a pasiv dědictví pro povinné vypořádání majetku zůstavitele mezi dědice.

6. Tvrzení předkladatelů, že je požadováno v notářském řízení od dědiců hrazení odměn podle výše vneseného majetku, se jeví jako účelové a tendenční, jelikož dědici po oprávnění mají vždy právo upravit si výši obvyklé ceny těchto pohledávek vzájemnou dohodou podle možné vymáhatelnosti těchto pohledávek. Sníženou vymáhatelnost pohledávek není nutné řešit navrhovanou úpravou občanského soudního řádu, jelikož je tento problém řešitelný přímo v dědickém řízení na základě dohody dědiců o stanovení obvyklé ceny nevypořádaných majetkových podílů.

Proto jsem toho názoru, že není potřebné novelizovat příslušný zákon, a podávám návrh na zamítnutí v prvém čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Nyní má slovo pan poslanec Böhnisch. Prosím.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo. Zjišťuji, že mám poměrně jednoduchý úkol pouze sdělit, že pan kolega Mlčák za mě navrhl zamítnutí předložené novely v prvním čtení. To je vše.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Kdo se další hlásí do obecné rozpravy? Pan poslanec Michal Doktor. Prosím.

 

Poslanec Michal Doktor: Vážení kolegové, nechci vést žádnou komplikovanou úvahu. Jsem si velmi dobře vědom kritické výhrady, která se nachází ve stanovisku vlády. Chci pouze nabídnout vysvětlení, respektive věc, která může zmírnit tento kolizní prostor.

Věcí, která má být upravena, je pocit nespravedlnosti, který vyvolává v plátci daně, respektive v povinné osobě fakt, že má být zaplacena daň z majetku, který ve skutečnosti nabyt nebyl. My jsme tady už několikrát v Poslanecké sněmovně řešili faktický nešťastný stav, který existuje při vypořádání podílů, které měly být vypořádány při transformaci zemědělských družstev, a všichni přece máme povědomost o tom, že mnohdy jsou ceny majetku vycházející z nějaké nominální hodnoty v čase naprosto nereálné. Má-li být i do budoucna daňová soustava České republiky vnímána jako daňová soustava pokud možno spravedlivá, tak tohle je jeden z příkladů, kdy zcela jednoznačně ten, kdo má být zatížen platbou daně dědické v takovýchto popisovaných příkladech, musí vnímat daňovou soustavu České republiky jako daňovou soustavu velmi nespravedlivou. Daň je totiž vyměřována v jiném čase a v jiném místě. Plnění může být uskutečněno ve velmi odložené době. Dovedu si představit faktickou situaci, kdy jenom výměra daňové povinnosti dokáže přivést toho, kdo je povinnou osobou, do velké finanční tísně. Je v podstatě pro něj bariérou téměř nepřekonatelnou, aniž by majetek v dědickém řízení skutečně nabyl.

Prosím vás proto o zamyšlení. Myslím si, že existuje institut, který vláda navrhuje. Sám bych si dokázal představit, že řešení dodatečného doměrku a dodatečného doměření daně je právě tím, co největší výhradu řeší.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pan kolega Kučera. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Kučera: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, prakticky všechno důležité již bylo řečeno. Jen to malinko shrnu. Dozvěděli jsme se, že vláda věří v to, že oprávněné osoby budou vyrovnány. Přesto tato Sněmovna spolu se všemi vámi byla nedávno svědky, že vláda navrhla a prosadila pomocí levicové části tohoto spektra vyvlastňovací novelu transformačního zákona, tedy jasnou snahu, aby oprávněné osoby nedostaly nic kromě záporného majetku vedeného na účtech krachujících zemědělských družstev. Je tedy nabíledni, že vláda zde nemluví pravdu, že se nechová seriózně.

Co tedy vede vládu k tomu, aby bránila zabránění přílišné tvrdosti zákona, zbytečným platbám při dědickém řízení, když se zatím skutečně dle našeho právního řádu a politické situace zdá, že oprávněné osoby nemají šanci své majetky získat? Úmysl vlády je jasný. Těmito platbami nutit oprávněné osoby, aby se při dědickém řízení svých majetkových podílů vzdaly. Nic víc, nic míň. Jak ubohé, ale jak prosté. Myslím si, že když bychom se chovali férově k občanům této země, tak bychom měli umožnit, aby než se situace vyřeší, nebyli zatěžováni zbytečnými platbami a nebyli postaveni do strašné situace se svých majetkových nároků získaných od svých předků museli vzdávat.

Věřím, dámy a pánové, že nevyslechnete falešný tón vlády a že dáte spravedlnosti a pravdě prostor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní o slovo požádal pan ministr Bureš, poté pan poslanec Lobkowicz.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP