(16.10 hodin)
(pokračuje Němcová)
Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání petičnímu výboru. Paní poslankyně Orgoníková navrhuje přikázání výboru ústavněprávnímu, pan poslanec Janeček navrhuje přikázání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Posléze budeme ještě hlasovat o zkrácení lhůty projednání.
Ještě se zeptám, zda má někdo nějaký jiný návrh na přikázání výborům. Není tomu tak.
Jsem žádána o to, abych vás odhlásila, prosím tedy, abyste se znovu zaregistrovali, a budeme moci začít hlasovat.
Nejprve tedy o přikázání k projednání výboru petičnímu. Zahajuji hlasování pořadové číslo 64. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování s pořadovým číslem 64 skončilo. Z přítomných 134 se pro vyslovilo 108, proti 9. Návrh tedy byl přijat.
Dále budeme hlasovat o přikázání výboru ústavněprávnímu. Zahajuji hlasování pořadové číslo 65 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování s pořadovým číslem 65. Přítomno 134, pro 95, proti 4. Návrh byl přijat.
Třetím návrhem je přikázání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 66. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování s pořadovým číslem 66. Přítomno 134, pro 83, proti 16. Návrh byl přijat.
Nyní se budeme zabývat návrhem na zkrácení lhůty pro projednání v těchto výborech, a to na 10 dnů. Zahajuji hlasování pořadové číslo 67 a táži se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování pořadové číslo 67. Přítomno 135, pro 53, proti 44. Tento návrh nebyl přijat.
Konstatuji, že návrh zákona byl přikázán k projednání výborům petičnímu, ústavněprávnímu a výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu předkladateli i paní zpravodajce.
Můžeme pokračovat dalším bodem. Tímto bodem je bod
17.
Návrh poslanců Zuzky Rujbrové, Marie Rusové a Hany Orgoníkové
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 725/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 725/1.
Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedla paní poslankyně Zuzka Rujbrová. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Kolegyně a kolegové, někteří z vás mají možná vysoký tlak, jiní trpí žaludečními vředy a myslím si, že při způsobu života, který zde vedeme, asi nikdo nejsme zcela zdráv. Naštěstí ale jde převážně o onemocnění, která nás jinak než na krátkou dobu nevyřadí z obvyklého způsobu života a především nám nebrání, abychom dokázali rozhodovat a byli schopni sami o sobě rozhodovat.
Všichni naši spoluobčané podobné štěstí nemají. Je mezi námi celá řada nemocných, duševně nemocných, kteří svoji nemoc, získanou ať už při narození, anebo později, mají vyvinutu do té míry, že nejsou, ať už opět dočasně, či trvale, schopni se plně zasadit o svá práva. A v těchto případech následuje postup, který vede k omezení nebo zbavení jejich způsobilosti k právním úkonům.
Pro ty z vás, kteří nevědí, v čem to spočívá, jen krátké vysvětlení. Na návrh ať už příbuzných, zdravotnického zařízení či na jiný podnět vede soud řízení o omezení nebo o zbavení způsobilosti této osoby k právním úkonům. V tomto řízení bývá duševně nemocný zastoupen opatrovníkem a následně je vydán rozsudek. Hlavním důkazem, který bývá v tomto řízení používán, je znalecký posudek.
V čem spatřujeme - tedy navrhovatelé - problém, to je v tom, že právní úprava, stávající právní úprava, vychází ze snahy šetřit duševně nemocné, tak aby je vedené řízení neohrozilo, což na jedné straně lze uvítat, ale na druhé straně to vede k tomu, že řízení může probíhat, aniž by se o tom osoba, které se týká, dověděla. Jestliže tedy lékař znalec doporučí a vyjádří se v tom směru, že by toto řízení nebylo ku prospěchu osoby, která je jeho předmětem, nebývá k řízení zvána, nebývá vyslýchána, nebývá seznámena se závěry tohoto řízení, dokonce jí není ani doručen rozsudek. Následně pro další řízení je zastupována opatrovníkem, který vyřizuje jeho věci, např. také spravuje jeho majetek. Lze říci, že celé toto řízení se opírá a stojí na znaleckém posudku znalce z oboru psychiatrie.
Já nechci zpochybňovat kvalitu práce těchto znalců, ale mám za to, že podobně jako je tomu v jiných státech Evropy, by toto řízení, které nutně vede v některých případech k zformalizování, mělo daleko účinněji umožnit osobám, kterých se dotýká, aby v tomto řízení mohly, pokud mají zájem, svá práva uplatnit tak, aby nemohlo docházet k pochybení. Cílem návrhu je tedy zvýšit právní ochranu dotčených osob, tak aby se formalizování řízení omezilo a aby i tyto osoby, pokud toho samozřejmě budou schopny a budou mít zájem, mohly do řízení aktivně vstupovat, a to ať už samy, anebo formou svého zástupce. Přály bychom si, aby současně byla omezena možnost nedoručovat rozhodnutí soudu těmto osobám pouze na ty osoby, které skutečně nejsou schopny význam rozhodnutí pochopit. Stejně tak máme za to, že je na místě zkrácení doby pro jejich případné pozorování ve zdravotnickém zařízení a je vhodné také posílit práva osob, které jsou proti své vůli hospitalizovány ve zdravotnických zařízeních.
Děkuji vám za podporu tohoto návrhu.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně, a prosím nyní, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Stanislav Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, jistě je veden tento návrh dobrými úmysly a jistě po obsáhlém projednání v odborných výborech může přispět ke kvalitě našeho právního řádu. Nedomnívejme se ale, že existuje ve společnosti stav, kdy jsou způsobilosti k právním úkonům zbavováni lidé, kteří si to nezaslouží, jejichž práva jsou omezena, kteří jsou schopni vnímat průběh soudního řízení, a společnost jim v tom brání, že příbuzní se zbavují svých dalších příbuzných tímto způsobem, aby se zmocnili jejich majetku. To jsou literární záležitosti, v praxi nejsou-li vyloučeny, pak jsou velmi, velmi řídké.
Takže samozřejmě je třeba i práva těchto osob šetřit. Na straně druhé je třeba ovšem vidět, že jsou často lidé postiženi vážnými duševními poruchami, které jim neumožňují, aby přijímali rozsudek, aby smysluplně chápali soudní řízení, aby se účastnili tohoto řízení nějakými rozumnými návrhy.
***