(16.20 hodin)
(pokračuje Křeček)
Kdyby byla zbavena formálnost tohoto jednání, prakticky nikdy by k takovým zásahům nedošlo ke škodě těchto lidí, kteří nejsou zbaveni, nejsou zastoupeni řádně opatrovníkem, sami vystupují proti svým vlastním zájmům, sami se poškozují, sami se zbavují majetku, aniž by o tomto bylo nějakým způsobem rozhodováno. Takže je třeba na straně jedné pečlivě vážit práva těchto lidí, na straně druhé ovšem chápat, o jaké osoby se jedná a v jakých případech je k tomu přistupováno.
Vždy samozřejmě bude záležet na odborném lékařském posouzení. Už zde paní navrhovatelka řekla první problém. Na straně jedné říkáme, že znalecký posudek není tak úplný, že lidé by měli sami, že znalecký posudek rozhodne, jestli člověku má být doručován rozsudek, protože není schopen to chápat. Opět to posoudí jenom znalecký posudek. Takže je třeba se nad tímto zákonem vážně zamyslet. Je to jistě důležitá úprava, ale vyžaduje samozřejmě projednání v odborném výboru.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Do obecné rozpravy, kterou právě zahajuji, mám jednu písemnou přihlášku od pana poslance Jiřího Pospíšila. Jinou přihlášku v tuto chvíli nemám. Slovo má pan poslanec Jiří Pospíšil.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se velmi stručně vyjádřil k předložené drobné novele občanského soudního řádu. Výjimečně budu v tomto směru plédovat za přijetí předloženého textu, protože předložený návrh považuji za velmi záslužné dílo, které upravuje dvě nesporná řízení obsažená v občanském soudním řádu, a to řízení o způsobilosti k právním úkonům, dále pak řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotní péče.
Všichni víme, že tato dvě nesporná řízení se vyznačují tím, že při nich dochází k obrovskému zásahu do právní integrity jedince. Zásahu, který bohužel musí nastat díky tomu, že dotyčná osoba není schopna dostatečně svojí volní a rozumovou stránkou činit právní úkony sama za sebe. Přesto však je nutné, právě proto, že dochází k tak výraznému zásahu do právní integrity jedince, aby takovéto jednání probíhalo na základě právní úpravy, která pokud možno bude co možná nejpregnantnější, to znamená, dostatečně ochrání procesní práva vyšetřovaného. Právní úpravy, která mj. umožní dotyčnému se podílet, pokud jeho individuální volní a rozumové schopnosti na to stačí, na samotném řízení. Je třeba takové právní úpravy, která zabrání tomu, aby bylo rozhodováno často pouze na základě formálních předpokladů.
Je faktem, a řekl to též pan zpravodaj, že u nás nedochází k tomu, že by osoby byly hromadně zbavovány způsobilosti k právním úkonům, aniž by k tomu měly předpoklady. To je faktem. Ale na druhou stranu platí to, co řekla paní navrhovatelka. Bohužel současná platná právní úprava nesplňuje předpoklady toho, aby vyšetřovaný, pokud k tomu má dispozice, byl aktivním účastníkem celého řízení. K tomu podle mého názoru směřuje předložený text. Já jej proto velmi kvituji a doufám, že postoupí do dalšího čtení a že budeme na ústavněprávním, případně v jiném výboru dále ještě diskutovat o jednotlivých nuancích, o jednotlivých procesních institutech, které by právě směrem k posílení právní ochrany procesních práv vyšetřovaného a posílení jeho aktivní účasti, pokud je to možné, měly směřovat.
Já jen zmíním některé instituty, které mě velmi zaujaly a které kvituji.
Například návrh na zkrácení lhůty, po jejímž uplynutí lze žádat o vrácení způsobilosti. Dnes je možné žádat o vrácení způsobilosti až po uplynutí tří let od posledního negativního rozhodnutí. Nyní by ta lhůta dosahovala pouze jednoho roku.
Líbí se mi myšlenka dát vyšetřovanému právo zvolit si zástupce. Teprve poté, co takto neučiní, tak mu soud zvolí opatrovníka. To znamená, že opatrovník bude ustanovován fakultativně. Na druhou stranu však chci říci, že bude třeba se zamyslet nad situací, kdy si vyšetřovaný zvolí zástupce, ale ten nebude schopen tuto funkci vykonávat. Já bych v tom případě nějaký přezkum v této rovině soudu ještě doplnil, ale myšlenka, aby prvotní úkon mohl učinit vyšetřovaný v případě volby svého zástupce, mi připadá jako správná.
Souhlasím též s tím, že se omezuje možnost, kdy soud nemusí nařizovat jednání. V tuto chvíli platí relativně vágní úprava, která umožňuje víceméně často - bohužel svévolně - soudu rozhodnout, že nebude v dané věci nařizovat jednání. Ostatně paní navrhovatelka to tu zmiňovala.
Velmi se mi též líbí stanovení nové povinnosti soudu vyslechnout vyšetřovaného, pokud o to požádá. Myslím, že tato možnost by měla být stanovena bez rozdílu, jak v individuální věci je ten který vyšetřovaný postižen a zda je schopen volní a rozumové vyspělosti na úrovni kvalitního výslechu. Přesto by podle mě měl být vyslechnut.
Souhlasím též s tím, že je v zásadě omezena možnost nedoručování vyšetřovanému. Myslím, že je nutné, aby soudní znalec stanovil, kdy nemá být případně doručován, resp. aby stanovil zdravotní stav a okolnosti, za kterých nebude doručováno vyšetřovanému.
Takto bych mohl, dámy a pánové, postupovat dále. Chci jen říci, že předložený návrh byl též podpořen vládou. Jediné, čemu nerozumím, je stanovisko vlády k § 191 odstavec 2 druhá věta, se kterou vláda nesouhlasí. Předpokládám, že se jedná o větu, kde je konstatováno, že při provádění zjišťování zdravotního stavu osoby, která je umístěna v ústavu, musí být znalcem ustanoven lékař, který v ústavu nepracuje - což podle mého názoru je rozumná myšlenka. Myslím, že pokud někdo posuzuje něčí zdravotní stav, pokud má rozhodnout, zda dotyčný má dále setrvávat v ústavu, měl by to být někdo, kdo není přímo spojen s místem, kde dotyčný tráví svůj čas, kde je umístěn. Pokud tento bod měla vláda na mysli a tento bod chtěla vypustit, že by bylo dobré, kdyby toto podrobněji zdůvodnila. Bohužel ve svém stanovisku pouze konstatuje, že se vypouští toto ustanovení, ovšem není konstatováno z jakého důvodu.
Dámy a pánové, tolik několik mých stručných postřehů a poznámek k předložené novele občanského soudního řádu. Žádám vás, abyste jej podpořili a nechali jej projednat ve výborovém projednávání, protože si myslím - byť se jedná o věc, která na první pohled působí jako věc neatraktivní, jako věc, která má pouze právní základ - že to naši spoluobčané, kteří bohužel musí podstoupit toto jednání, ocení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Nemám, jak jsem říkala, žádnou přihlášku do obecné rozpravy. Proto se ptám, zda se někdo nyní hlásí. Nevidím takovou přihlášku a končím obecnou rozpravu. Zeptám se na případná závěrečná slova paní navrhovatelky či pana zpravodaje. Nemají zájem.
Můžeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru ústavněprávnímu. Má někdo jiný návrh? Paní poslankyně Rujbrová.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Paní předsedající, vzhledem k tomu, že této problematice se podrobně v minulosti věnoval i petiční výbor, navrhuji, aby i jemu byl tento tisk přikázán. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ještě někdo má další návrh na přikázání? Není tomu tak, proto budeme moci přistoupit k hlasování.
Nejprve rozhodneme o přikázání výboru ústavně právnímu. Rozhodneme tak v hlasování s pořadovým číslem 68, které jsem zahájila. Kdo je pro? Kdo je proti tomuto přikázání?
V hlasování pořadové číslo 68 z přítomných 143 pro 106, proti nikdo. Návrh byl přijat.
***