(15.00 hodin)
(pokračuje Patera)
Psal jsem panu ministrovi průmyslu a obchodu 2. 9. a budu citovat pouze dílčí pasáž svého dopisu, kde sděluji názor nájemníků: "Nájemníci jsou přesvědčeni, že bytové nemovitosti, které jsou jim obecními zastupitelstvy prodávány, potřebují po desetiletích socialistické devastace a neúdržby rozhodně jiné investice, než jsou právě zmíněné termostatické hlavice. Dáte mi asi za pravdu, že i z energetického hlediska státu je vyšší prioritou při rekonstrukci objektů zajistit jejich zateplení nebo výměnu okenních výplní před instalací termohlavic. Rozhodně je to ale priorita vlastníků, nájemníků, kteří jsou ve sdružení vlastníků zmíněné nemovitosti. Při omezovaných finančních zdrojích se totiž musí chovat racionálně a maximalizovat efektivitu svých vkládaných investic, mezi které však investice do instalací termostatických hlavic rozhodně nepatří - mimo jiné vyhláška, která upravuje zmíněný zákon, dle mého soudu v § 6 nad rozsah zákona, který má upravovat. Nikde v zákoně není ani zmínka o tom, že přístroje regulující dodávku musí být automatické regulační zařízení. Vlastníci bytů jsou tak místo regulačních ventilů nuceni instalovat nákladné termostatické hlavice, protože to zřejmě na ministerstvu někomu vyhovovalo. Rozhodně to velice vyhovuje výrobcům a montážním firmám, které takto získaly státem, zákonem a vyhláškou garantovanou státní zakázku, kterou však musí platit obyčejní lidé."
Pan ministr mně odpověděl něco velice zjednodušeně v duchu, že investice je správná, protože má návratnost jeden až tři roky. Když jsem tuto odpověď odeslal občanům nájemníkům, tak mi odpověděli - budu opět citovat: "Vrcholem je podcenění občanů této země, kteří jsou tak hloupí, že v obrovském počtu investují do zateplení stěn domů a výměny oken a dveří. Přitom dle pana ministra lze těchto úspor docílit tak jednoduše a levně. Moudrý stát vlastníkům nařizuje něco, co nechtějí, a pokud neuposlechnou, budou potrestáni, a to všechno pro jejich dobro."
Z tohoto důvodu jsem velice rád, že se zmíněný zákon dostal na jednání Sněmovny, a budu ho podporovat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Jsme tedy ve znovuotevřené rozpravě. Ptám se, zda se do ní někdo ještě hlásí v tuto chvíli. Není tomu tak, proto rozpravu končím. Budeme se zabývat návrhy na přikázání.
Organizační výbor navrhl předložený návrh k projednání hospodářskému výboru, což se shoduje s tím, co říkal pan poslanec Teplík. Další návrh, který zazněl, je návrh na přikázání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Má někdo ještě další návrh na přikázání tohoto zákona? Není tomu tak.
Přistoupíme tedy k hlasování. Doufám, že jsou zde všichni ti, kteří hlasovat chtějí.
Nejprve v hlasování pořadové číslo 57 rozhodneme o přikázání výboru hospodářskému. Zahajuji toto hlasování. Táži se vás, kdo je pro toto přikázání. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 57. Z přítomných 166 pro 129, proti 1. Návrh byl přijat.
Nyní rozhodneme o přikázání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Zahajuji hlasování pořadové číslo 58. Táži se, kdo je pro přikázání tomuto výboru. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 58. Z přítomných 168 pro 79, proti 16. Tento návrh nebyl přijat.
Další hlasování se týká zkrácení lhůty k projednání ve výboru, a to na 10 dnů. Zahajuji hlasování pořadové číslo 59. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 59. Z přítomných 169 pro 136, proti 2. Tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že návrh zákona byl přikázán k projednání hospodářskému výboru. Jeho lhůta k projednání byla zkrácena na 10 dnů. Tím končí prvé čtení sněmovního tisku 758. Děkuji jak panu navrhovateli, tak panu zpravodaji.
Budeme se zabývat dalším bodem schváleného pořadu schůze. Tímto bodem je bod
15.
Vládní návrh zákona o státním dluhopisovém programu
na úhradu jistin státního dluhu, splatných v letech 2005 a 2006
/sněmovní tisk 782/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že proti tomuto postupu mám předloženo veto s podpisy více než padesáti poslanců. (Veliký hluk v sále.)
Musím požádat o klid v jednací síni. Pan ministr financí Bohuslav Sobotka uvede z pověření vlády předložený návrh. Ale žádám o klid, aby tak mohl učinit v normální atmosféře. Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka Děkuji. Paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych vás seznámil s návrhem zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu jistin státního dluhu splatných v letech 2005 a 2006.
V roce 2000 došlo ke změně emisní strategie financování a refinancování České republiky. Podstatným rysem této nové strategie je mimo jiné snížení počtu emisí státních dluhopisů, prodloužení jejich splatnosti až na 15 let, zvýšení jejich cílových objemů až na 20 až 40 miliard korun. Tato změna vyžaduje zavedení dlouhodobého plánování emisní činnosti Ministerstva financí, které se musí promítnout i do zákonných povolení vydávat státní dluhopisy. Tento přístup spočívá v tom, že splatné jistiny se budou uhrazovat z výnosu nových emisí a o povolení na tyto emise se tímto zákonem žádá.
Předkladatel chce dále zvýšit transparentnost zákonných povolení a bude využívat pouze zákony, které umožní vydávat státní dluhopisy v rámci státních dluhopisových programů. Jedním ze základních parametrů změny emisní strategie je snížení refinančního rizika a postupné nahrazení části portfolia státního dluhu financovaného dluhopisy s krátkými splatnostmi za dluhopisy ze střednědobými a dlouhodobými splatnostmi. Cílem je využití poptávky po dluhopisech s delší dobou splatnosti a jejího pozitivního vlivu na hodnotu kuponů a tím úrokových údajů s tím spojených.
Z hlediska navrhovaných konečných lhůt splatnosti dluhopisových programů vychází návrh z dlouhodobé časové řady a respektuje objemy a roky umoření dříve schválených zákonů o dluhopisových programech. V souladu s touto novou strategií budou zákony o státním dluhopisovém programu předkládány jako povolení na dva roky, které bude vázat na předpokládanou výši státního dluhu. Způsob nové emisní činnosti přinese i prodlužování doby splatnosti v nově předkládaných návrzích zákonů na úhradu jistin, protože bude nutné přihlížet k ostatním závazkům dluhové služby. Tím je také zdůvodněna doba splatnosti uplynutím 40 let, jak je uvedeno v návrhu tohoto zákona.
Zdůrazňuji, že smyslem zákona je získat povolení úhrady splatné jistiny státního dluhu z výnosu nových emisí, tj. provádění refinancování státního dluhu. Je zřejmé, že v návrhu zákona se jedná o prodloužení závazku státu, který již reálně existuje a který není možné zrušit jinak než splacením jistiny.
***