(19.00 hodin)
(pokračuje Jičínský)
Ale zejména jsem pro to, abychom o tom vážně diskutovali, a to je třeba na jednáních výborů, na případných různých konferencích, seminářích, protože to je opravdu problematika závažná.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Zdeňku Jičínskému. Nyní prosím paní poslankyni Evu Dundáčkovou, aby se ujala slova.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážená paní předsedající, páni ministři, dámy a pánové, jsem pravděpodobně jedním z posledních, ne-li úplně poslední diskutující k tomuto tématu. To je jen naděje pro ty, kteří se tady zúčastňují poctivě debaty a čekají na závěr a konečné rozhodnutí této věci.
Nebudu se znovu vracet k tomu, co tady říkali moji předřečníci, kteří mluvili o tom, že by bylo zapotřebí v rámci rekodifikace, aby idea posílení odpovědnosti právnických osob, o které mluvil pan ministr, či zjednodušeně odpovědnosti firem, chcete-li, byla samozřejmě zahrnuta v trestním zákoně, který jsme projednávali při předchozím jednání schůze. Ale ona nemůže být z jednoho prostého důvodu a na ten poukázal mimo jiné pan kolega Marek Benda, když mluvil o tom, že toto pojetí vládního návrhu trestní odpovědnosti právnických osob mluví o objektivní odpovědnosti neboli o odpovědnosti bez zavinění. A tento návrh má i celou řadu dalších vad, pro které není implantovatelný do trestního zákona; ale to je špatně a je to něco, co nemůžeme v takto odděleném pojetí v žádném případě přijmout.
Mluvili o kriminalizaci podnikání, o odklonu od individuální odpovědnosti. A ten odklon je opravdu citelný, protože teď si dovedu představit přímo z místa řadu návodných jednání, která povedou k vyprovokování trestné činnosti jednotlivých zaměstnanců právnických osob, firem, ať si pod tou firmou představujeme cokoliv, a následně pak odpovědnosti právnické osoby, která může vést až k trestu zastavení činnosti, tak se cudně jmenuje zrušení a zničení firmy, a je to naprostá likvidace této právnické osoby, protože uložíte-li někomu trest zastavení činnosti na rok až dvacet let, tak si lze těžko představit, že po těch dvaceti letech ta firma zase vzkvétající bude pokračovat ve své činnosti.
Já bych se ale ráda vrátila k tomu, co nám bylo včera sděleno ve zprávách našeho veřejnoprávního média mluvčím Ministerstva spravedlnosti. A ten k té věci řekl toliko jedinou větu, a sice že tento vládní návrh po nás chce Evropská unie. Tak to já, jakkoli obecně si umím představit posílení odpovědnosti právnických osob, protože již dnes jsou odpovědny za správní delikty, a to jsou také delikty, a v případě, že se dopouštějí firmy opravdu deliktů většího rozsahu a směřuje-li přímo činnost této firmy ke zvlášť zavrženíhodnému jednání a je to hlavní její náplní, tak potom já si umím představit, že opravdu posílíme odpovědnost těchto firem i v rámci trestního práva. Ale není přece pravda, že tento vládní návrh a v tomto rozsahu po nás chce Evropská unie.
Když si vezmete přílohu, kterou jsme všichni obdrželi k tisku číslo 745 vládního návrhu, který je tím, co nám předkládá sama vláda, zjistíte, že Evropská unie se rozhodla právě k tomu, že bude upravovat ona zavrženíhodná jednání, a to na oblasti potírání podvodů a padělání bezhotovostních platebních prostředků, k boji proti terorismu, k ochraně životního prostředí, k boji proti korupci v soukromém sektoru, ke zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura, účasti na zločinném spolčení, k boji proti obchodování s lidmi, napomáhání k nepovolenému vstupu a tranzitu a pobytu osob, k nezákonnému obchodování s lidskými bytostmi a k boji proti sexuálnímu zneužívání dětí, k boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii.
Tedy opravdu směřuje-li činnost této firmy organizovaně k tomuto jednání, je to hlavní náplní její činnosti, pak si jistě lze představit, že je třeba posílit prostředky odpovědnosti v rámci trestního práva vůči těmto firmám jako celku. Proto také všechny směrnice, které na to odkazují, směrnice Evropské unie, mluví o tom, že trestní odpovědnost právnických osob se stanovuje a je založena na jednání osoby, která v rámci této právnické osoby má zpravidla vedoucí funkci založenou na zmocnění zastupovat tuto právnickou osobu nebo oprávnění rozhodovat jménem této právnické osoby nebo oprávnění vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby. Všechno tedy to jsou, zjednodušeně řečeno snad, funkcionáři či lidé, kteří jsou přímo odpovědní za počínání této firmy.
No a jak je tomu u nás? Já nevím, jestli se někdo z vás podrobně věnoval příslušnému § 5 vládního návrhu na vydání zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Tam se totiž stanoví odpovědnost právnické osoby i za jednání, kterého se dopustí zaměstnanec při plnění pracovních úkolů. Když pomineme ten neuvěřitelný rozsah trestných činů, kterých se to týká, a to, že Evropská unie to po nás chtěla pouze v těch několika vyjmenovaných směrnicemi přesně určených činech nebo přesně určeném okruhu trestných činů, tak v žádném případě k tomu nepřistupuje Evropská unie v případě, že by se takového činu dopustil zaměstnanec při plnění pracovních úkolů.
A teď si vezměme výčet, který je uvedený v § 4 vládního návrhu, a zjistíte, že pokud se - nedej bože, samozřejmě - zaměstnanec jakékoliv firmy během plnění svých pracovních povinností, to znamená v rámci pracovní doby, je-li odeslán někam mimo provozní prostory firmy, ale dokonce i v té firmě, dopustí znásilnění či sexuálního nátlaku, pohlavního zneužívání, zpronevěry - to jen namátkou uvádím některé trestné činy vypočítané v § 4 - či například šíření toxikomanie, a teď si docela klidně představte, že by se něčeho takového dopustil při kontrole plynoměrů například, nabízel by také jiné služby v jednotlivých bytech, či poškozování lesa, pokud by si upytlačil zajíčka během plnění pracovních povinností v lese, tak všechny tyto případy nás mohou dovést až k trestní odpovědnosti právnické osoby, tedy firmy, v které jsou tito zaměstnanci zaměstnáni.
A k tomu asi je zapotřebí, abychom přešli o pár paragrafů dále a podívali se na to, jaké tresty vlastně takové právnické osobě, která zaměstnává, a to já si troufám říct, že to může být i několik zaměstnanců, kteří se dopouštějí protiprávního jednání, co jim může být uloženo. Peněžitý trest do výše milionu korun, propadnutí věci, zákaz činnosti. Ten zákaz činnosti - jen znovu poukazuji na to, že je to takové cudné vyjádření toho, že ve skutečnosti dojde k absolutnímu zániku takové firmy.
Řekla bych, že to je snad jediný argument, který tady v rozpravě zatím nezazněl a který snad každému z vás, kteří jste se dopodrobna nevěnovali této vládní předloze, ukázal, jak absurdní je předložený návrh vládního zákona a zároveň jak fakticky neopravitelné je toto znění vládního návrhu zákona, který ve svém důsledku není v českém pojetí ničím jiným než dalším bičem na podnikatele v rukou socialistické vlády. V žádném případě se v českém pojetí nejedná o zákon chránící občany před zvlášť zavrženíhodnými formami organizované trestné činnosti.
Opakuji - jedná se o bič na podnikatele, o nic jiného. A nezbývá nám proto jako Sněmovně nic jiného, než tento návrh zamítnout. Pokud snad by se někdo z vás domníval, že je opravdu opravitelný, pak podávám návrh, aby byl vrácen předkladateli - vrácen předkladateli, tak je to správně, vrácen k přepracování, podle jednacího řádu.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní má slovo místopředsedkyně Poslanecké sněmovny paní Miroslava Němcová.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, dámy a pánové, už nechci rozmnožovat řady těch, kteří k tomuto zákonu velmi fundovaně vystupovali přede mnou. Jenom bych vás ráda seznámila s některými myšlenkami, které jsem dostala, a to od Ústavu práva a právní vědy, a které se vztahují právě k tomuto návrhu zákona.
***