(11.20 hodin)
(pokračuje Kocourek)

Dále. Vkládá se nový bod xg), který zní:

xg) V § 21 odst. 1 se číslovka "28" nahrazuje číslovkou "25".

Dále se vkládá nový bod xh), který zní:

xh) V § 21 odst. 1 znění účinném od 1. 1. 2005 se číslovka "26" nahrazuje číslovkou "20".

Dále se vkládá nový bod xch), který zní:

xch) V § 21 odst. 1 znění účinném od 1. 1. 2006 se číslovka "24" nahrazuje číslovkou "15".

Dále se vkládá nový bod xi), který zní:

xi) § 38h odst. 2 nově zní: Odst. 2. Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc vyšší než 0 korun měsíčně činí 15 %.

Vkládá se nový bod xj), který zní:

xj) V § 38h odst. 3 se číslovka "20" nahrazuje číslovkou "15".

Tolik tedy k pozměňovacím návrhům ve druhém okruhu, to je zavedení rovné a negativní daně.

Pozměňovací návrhy, které jsem zde při této příležitosti přečetl, znamenají, že se sjednocuje výše položek na poplatníka, vyživované dítě a na manželku na jednotnou výši 39 tisíc korun ročně. Zároveň se zavádí nový princip negativní daně, která se počítá ze záporného dílčího základu daně vynásobeného sazbou jednotné daně. Dále tyto pozměňovací návrhy znamenají pro naše podniky snížení daňového zatížení v letošním roce na 25 %, v příštím roce na 20 % a od roku 2006 na jednotnou sazbu i s fyzickými osobami 15%. Tolik tedy na popis druhého okruhu pozměňovacích návrhů, které se týkají rovné a negativní daně.

Třetí okruh pozměňovacích návrhů se týká novely zákona o dani z přidané hodnoty.

Pozměňovací návrh zní: Vkládá se nová část devátá, která zní:

Část devátá - Změna zákona o dani z přidané hodnoty, článek 12.

V § 48 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, se za slova "rodinného domu a bytu" vkládají slova "nedokončeného rodinného domu a bytu".

Ve vládní novele navržená část devátá a článek 12 se příslušně přečíslují.

Jako zdůvodnění k této novele zákona o dani z přidané hodnoty bych chtěl říci, že dosavadní zákon o dani z přidané hodnoty se nevypořádává zcela přesně s definiční vazbou mezi vlastní terminologií v oblasti bytové výstavby a ostatními právními normami, zejména stavebním zákonem, a směřuje tak k zatížení určité části bytové výstavby základní sazbou daně z přidané hodnoty a to je v rozporu s dosud platnou výjimkou udělenou pro oblast bytové výstavby v rámci Evropské unie. Prakticky to tedy znamená, že jakýkoliv převod bytové jednotky poté, co je podle zákona o vlastnictví bytů vymezena, avšak předtím, nežli je kolaudována, podléhá základní sazbě daně z přidané hodnoty.

Je třeba zdůraznit, že převod rozestavěné bytové jednotky je jednou ze standardních podmínek hypotečních bank pro čerpání hypotečního úvěru v průběhu výstavby. Bude-li tedy občan chtít těmto podmínkám dostát, bude takový převod zdaněn základní sazbou daně z přidané hodnoty, čímž je tento občan zcela mimořádně znevýhodněn proti ostatním. Jelikož jsou hypoteční úvěry zcela převažující formou financování pořízení bytu na současném trhu, troufnu si odhadovat, že toto dodatečné, podle mého názoru neplánované zdanění se týká aktuálně mnoha tisíc rodin.

S ohledem na výše uvedené jsem tedy toho názoru, že § 48 zákona, zejména odst. 1, neposkytuje dnes dostatečnou oporu pro výklad zákona při praktické aplikaci, a proto považuji za potřebné provést mnou naznačené legislativní doplnění.

Tolik tedy moje pozměňovací návrhy.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kocourkovi. Nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Mládek. Připraví se pan poslanec Dolejš.

 

Poslanec Jan Mládek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovoluji si přednést pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tisk 718. Vzhledem k tomu, že všichni kolegové dostali tento návrh na stůl, nebudu ho předčítat. Budu ho brát jako podaný. Akorát si dovolím načíst poslední odstavec ještě ve druhé alternativní verzi, a to je následovně:

Nelze-li odpočet podle odst. 4 uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl, z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně /základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 o daňovou ztrátu/ nižší než odpočet podle odst. 4, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně, základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 a o daňovou ztrátu, nejvíce však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.

To je všechno. Děkuji za pozornost

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Mládkovi. Hovořit bude poslanec Jiří Dolejš. Připraví se pan poslanec Jaroslav Gongol.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Tedy již krátce k samotnému návrhu. Připojuji se k těm, kteří tady navrhovali vypustit § 13c, který stanoví výpočet daně ze společného základu daně manželů. Asi vás nepřekvapí, že na rozdíl od kolegy Kocourka nenavrhnu alternativu rovné daně, ale navrhnu podmíněný návrh.

Pokud projde 13c zrušit, respektive vypustit, tak můj podmíněný návrh zní, aby v § 35c byla změněna částka daňového zvýhodnění z 6 tisíc korun na 8 400 korun.

Zdůvodnění je následující. Vypuštění § 13c znamená zvýhodňovat pouze rodiny s dětmi pomocí daňového bonusu. To za prvé. Za druhé se zjednoduší daňová správa, protože každý z manželů má za sebe odpovědnost za vlastní daňové přiznání. V případě společného zdanění je prakticky složité vyvodit konkrétní odpovědnost za případné nesrovnalosti. Fiskální efekt, který takto vznikne, znamená, že peníze směřují do pozměňovacího návrhu směrem k § 35c, to znamená zvýšení částky na 8 400 korun.

Alternativní návrh. Toto byl podmíněný návrh. Pokud se nepodaří zrušit onen § 13c, tak navrhuji aspoň, aby v jeho znění, a to v odst. 1, byla vypuštěna věta: "Společné zdanění mohou manželé uplatnit i v případě, že jeden z nich neměl příjmy, které jsou předmětem daně podle tohoto zákona."

Zdůvodnění je jednoduché. Vypuštěním této věty bude zajištěno, že společné zdanění budou moci využít pouze manželé starající se alespoň o jedno dítě.

Další návrh, a to rovněž v § 13 odst. 1, kde by se k dítěti vložilo "které ještě nedosáhlo 8 let věku".

Opět jednoduché zdůvodnění. Jde o to, aby se zvýhodnění dostalo takovým párům, u kterých se lze domnívat, že jeden z manželů nepracuje kvůli péči o dítě. Jde tedy skutečně o to, maminkám, které jsou doma a starají se o dítě, mohou to být samozřejmě i otcové, poskytnout zvýhodnění, a ne jakýmkoliv manželským párům.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Dolejšovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jaroslav Gongol. Připraví se pan poslanec Tomáš Kvapil.

 

Poslanec Jaroslav Gongol: Děkuji za slovo. Už jsem své pozměňovací návrhy avizoval v obecné rozpravě, proto přistoupím pouze k načtení těchto pozměňovacích návrhů.

Pozměňovací návrh číslo 1. V § 13a odst. 4 doplnit písm. f) tohoto znění:

Varianta 1: jestliže alespoň jeden z manželů dosáhne v úhrnu všech příjmů větší výše než trojnásobek průměrné mzdy v České republice v daném roce podle údajů Českého statistického úřadu.

Varianta 2: jestliže alespoň jeden z manželů dosáhne v úhrnu všech příjmů větší výše než čtyřnásobek průměrné mzdy v České republice v daném roce podle údajů Českého statistického úřadu.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP