(16.00 hodin)
Ministryně zdravotnictví ČR Milada Emmerová Vážený pane předsedo, vážení přítomní, vážená paní poslankyně Talmanová. Odpovídám na vaši interpelaci ve věci bezúhonnosti zdravotnických pracovníků.
Bezúhonnost zdravotnických pracovníků je upravena v § 3 odstavec 3 zákona číslo 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a v § 3 odstavec 3 zákona číslo 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, zákon o nelékařských zdravotnických povoláních. Podle citovaných ustanovení se za bezúhonného považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, nebo ten, na něhož se hledí, jako by nebyl odsouzen. Ke splnění podmínky bezúhonnosti se tedy vyžaduje, aby osoba nebyla pravomocně odsouzena za žádný úmyslný trestný čin ani za žádný trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Doklad o bezúhonnosti se vyžaduje vždy před zahájením výkonu zdravotnického povolání a v odůvodněných případech též na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, nebo správního úřadu, který vydal oprávnění k provozování zdravotnického zařízení.
Podle § 44 odstavec 14 zákona číslo 95/2004 Sb. jsou lékaři, zubní lékaři a farmaceuti povinni předložit doklad o bezúhonnosti svému zaměstnavateli, jde-li o zaměstnance, nebo správnímu úřadu, který vydal rozhodnutí o registraci, a to do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že citovaný zákon nabyl účinnosti 2. dubna 2004, měla být tato povinnost splněna do 2. října 2004. Ti, kteří nepředložili doklad o bezúhonnosti, nejsou způsobilí k výkonu povolání, protože nesplnili jednu z povinností paragrafu 3 citovaného zákona.
Tolik výrok právníků. Já osobně se domnívám, že bude na místě, aby v rámci novelizace zákona číslo 95/2004 Sb. došlo k úpravě i v tomto paragrafu týkajícím se bezúhonnosti, a osobně chci navrhnout, aby každý lékař, anebo i nelékař podle toho druhého zákona, podal čestné prohlášení a pouze v případě, že by se dopustil nějakého trestného činu, například ublížení na podkladě nedbalosti, aby byl potom předkládán výpis z rejstříku trestů. Tato novelizace se plánuje v nejbližších týdnech a pracuje na tom Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se paní poslankyně, jestli využije možnosti doplňující otázky.
Poslankyně Lucie Talmanová: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, paní ministryně, tato novelizace se nemusela vůbec plánovat v příštích týdnech, protože bylo možno tento problém odstranit již při projednáváním zákona.
Moje otázka byla, jestli paní ministryně - v té době ještě poslankyně a lékařka - si tohoto nevšimla a proč to nepodpořila. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím paní ministryni o reakci.
Ministryně zdravotnictví ČR Milada Emmerová Vážená paní poslankyně, na vysvětlenou. Jistě je vám známo, že tento návrh předložila tehdejší paní ministryně Součková a já jsem hodlala její návrh respektovat. Takže proto byl tento návrh prohlasován, respektive nebyl prohlasován jiný.
Na druhé straně vám chci říci, že je řada různých odborníků, redaktorů různých novin, například zdravotnických - paní Bošková, která upozorňuje na to, jak ještě daleko přísnější jsou pravidla v jiných zemích Evropské unie, a že tedy změna tohoto zákona nebo tohoto paragrafu na podobu, jakou já jsem tu zmínila, je příliš benevolentní. Musíme si uvědomit, že naši lékaři odcházejí do zemí Evropské unie a k nám přicházejí jiní lékaři z jiných zemí a nemůžeme mít jistotu, že například jejich právní řád má stejné nazírání na bezúhonnost jako třeba náš právní řád. Ta přísnost se do jisté míry tímto dá zdůvodnit. Ale já se domnívám, že by to bylo možno řešit tak, jak jsem tu naznačila.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já také děkuji. Další interpelací je interpelace ve věci čtrnáctých platů, kterou by měla přednést ve dvou minutách také paní poslankyně Lucie Talmanová.
Poslankyně Lucie Talmanová: Vážený pane předsedo, je to už moje poslední interpelace - (Předsedající: Není, ta další je také vaše, paní poslankyně.) - na paní ministryni Emmerovou.
Dámy a pánové, vážená paní ministryně, vláda včera schválila zvýšení čtrnáctých platů z očekávaných 10 na 25 %. Ocenila tak, nepochybně po zralé úvaze, práci státních zaměstnanců 14 dní před volbami. Podobná rozhodnutí vlády se však obvykle týkají celé rozpočtové sféry a všech subjektů, i nestátních, kde jsou pracovníci odměňováni podle zákona 143/1992 Sb.
Je známo, že mezi tyto subjekty patří i nemocnice předané před dvěma lety krajům a doposud netransformované na obchodní společnosti a také řada dalších zařízení v oblasti zdravotní a sociální. Managementy nemocnic byly již na začátku tohoto roku nuceny přistoupit ke změnám tarifů podle šestnáctitřídní tabulky. Pokud se krajské nemocnice nechtěly zadlužit v řádu několika miliard, jako je tomu v případě nemocnic řízených Ministerstvem zdravotnictví, musela mzdová politika vycházet pokud možno z dostupných mzdových prostředků, z objemu peněz, které nemocnice vydělá.
Nařízení vlády znamená tři měsíce před koncem roku opravdový finanční šok. Náklady na zvýšení čtrnáctého platu včetně pojistného jsou v průměrné okresní nemocnici tři až čtyři miliony Kč. Pro jednotlivé kraje to znamená zvýšení nákladů mávnutím pera ve výši mnoha desítek milionů Kč. Mzdové nárazy zaznamenaly v letech 2002 až 2003 za vedení nyní vašeho resortu vaším předchůdce ministrem Fišerem zadlužení obrovského rozsahu, které se dosud nepodařilo žádným způsobem kompenzovat. Především vámi, tedy Ministerstvem zdravotnictví, řízené nemocnice mají dluhy ve výši kolem tří miliard Kč. Jen vámi přiznaný deficit v posledních dnech systému zdravotního pojištění je deset miliard. Váš předchůdce ministr Kubinyi nedávno otevřeně hovořil o ještě vyšší částce.
Ptám se vás proto, paní ministryně, zda jste schopna, nebo zda je vláda ochotna a zda poskytne na zvýšení platů ve státních a krajských nemocnicích krajům dodatečné prostředky na krytí tohoto opatření, nebo jestli tímto svým rozhodnutím nadále přispěje k prohloubení deficitu hospodaření ve zdravotnictví České republiky. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji a prosím paní ministryni, aby se ještě jednou pokusila odpovědět, má nyní pět minut na odpověď paní poslankyni Talmanové.
Ministryně zdravotnictví ČR Milada Emmerová Vážený pane předsedo, vážení přítomní, vážená paní poslankyně Talmanová. Úvodem konstatuji, že další plat za každé pololetí tvoří při splnění podmínek stanovených nařízením vlády jednu z nárokových složek platů zaměstnanců odměňovaných podle zákona číslo 143/1992 Sb., o platu. S ohledem na skutečnost, že ve schváleném státním rozpočtu na rok 2004 byly další platy zapracovány ve výši dvakrát deset procent a v obdobné výši i ve finančních plánech zdravotnických zařízení, bude zvýšení dalšího platu za druhé pololetí 2004 o 15 % na 25 % dle rozhodnutí vlády České republiky třeba finančně zajistit.
Pro zdravotnická zařízení financovaná z prostředků zdravotního pojištění bude zvýšená úhrada včetně pojistného hrazeného zaměstnavatelem a přídělů do Fondu kulturních a sociálních potřeb představovat zhruba 360 milionů Kč. Pro organizace financované prostřednictvím rozpočtové kapitoly 335 Ministerstva zdravotnictví pak 28,1 milionu Kč.
Mou snahou je řešit, aby toto zvýšení dalšího platu z původně uvažovaných 10 na 25 % negativně neovlivnilo hospodářské výsledky mnou řízených zdravotnických zařízení.
***